Odborné aktivity bez negativních připomínek

Prezident komory Lubomír Chudoba otevřel poradu předsedů OSL, předsedů Revizních komisí a Čestných rad OSL (23. 9. 2017 v Praze) zprávou o činnosti představenstva a plnění usnesení XXVI. sjezdu delegátů ČLnK. V uplynulém období komora připomínkovala jedenáct vyhlášek a tři zákony. Ministerstvo zdravotnictví se dosud nevyjádřilo k žádnému významnému návrhu, který komora předložila, ať už jde o kombinovaný model odměňování, pevné doplatky na regulované léčivé přípravky, změnu hodnoty signálního výkonu (degresivní) nebo podporu jedinečných lékáren a OOVL.

K prvnímu bodu usnesení – vypracovat návrh na regulaci sítě lékáren a předložit jej ministerstvu zdravotnictví – připravila komora legislativní návrh změny zákona o zdravotních službách. Pro stanovení demografických a geografických kritérií návrh hovoří o minimální vzdálenosti 400 metrů vzdušnou čarou mezi lékárnami a zavedení podmínek pro vznik lékáren v obcích s počtem 2 až 5 tisíc obyvatel.

Kromě výše uvedeného se komora podílela na řešení problematiky zabezpečení pohotovostních služeb lékáren. Ta se dostala do centra pozornosti po schválení zákona, který zakazuje provoz velkých center o státních svátcích, a ve svém příspěvku o tom hovořil viceprezident ČLnK Aleš Krebs. Připomněl, že před účinností zákazu právě na lékárny v obchodních centrech spoléhaly krajské samosprávy při zajištění lékárenské pohotovosti, jejíž dojezdovou dobu stanovuje zákon na 35 minut. Do obtížné pozice při vyjednávání o případném příspěvku ze strany krajů vystavila zástupce komory sama okresní sdružení, kdy se k dotazníku pro zmapování situace na území České republiky vyjádřilo pouze 21 okresů.

Druhou části příspěvku věnoval připravovanému elektronickému vzdělávání, které je „šité na míru“ pro výkon funkce vedoucího lékárníka. V této dotazníkové akci se před přípravou e-learningu naopak vyjádřilo 1 200 kolegů.

Tisková mluvčí komory Michaela Bažantová poskytla přehled mediálních aktivit v roce 2017 včetně odborných témat, která budou prezentována ve zbývající části roku. V závěru prezentace zazněly některé výsledky průzkumu veřejného mínění, které pro komoru v červnu 2017 zrealizovala agentura SC&C. Podle výsledků průzkumu vnímá lékárnu jako zdravotnické zařízení více než 70 % populace. Naprostá většina populace (83 %) souhlasí, aby lékárník měl přehled o lécích pacientů, a obdobně vysoké procento pacientů důvěřuje radám a doporučením lékárníka. Důvěra kolísá od 85 % ve skupině pacientů se základním vzděláním k 76 % pro skupinu vysokoškolsky vzdělaných. Většina pacientů (74 %) je také nakloněna tomu, aby byly doplatky na léky ve všech lékárnách stejné.

Člen PČLnK David Ovčaří ve svém příspěvku o celoživotním vzdělávání zdůraznil, že od 1. 9. 2017 byl zahájen nový cyklus. Předchozí byl, s určitou mírou předpokládané chybovosti, vyhodnocen automaticky a všichni členové s e-mailovým kontaktem v evidenci byli o výsledku informováni e-mailem. Po automatickém vyhodnocení je zřejmé, že cyklus celoživotního vzdělávání 2014–2017 splnilo 66 % všech členů. Procento úspěšných ale ještě vzroste. Nesrovnalosti, zejména způsobené zkrácenou dobou výkonu praxe například u absolventů, lze řešit přes sekretariát ČLnK. Do konce roku 2017 je možné po předložení dokladů na úrovni předsedů OSL doplnit body do karet členů, kteří získali body na jiných než registrovaných akcích nebo při publikačních a přednáškových aktivitách.

Dále člen PČLnK Aleš Novosád stručně představil oblasti, které by měly být řešeny změnou řádů. Připravuje se úprava způsobů garantování vzdělávacích akcí, předpokládá se zrušení „garantů“ akcí, výhradně elektronická prezenční listina pro usnadnění přidělování bodů a změny v přístupu k webinářům, do budoucna by mohly být zdarma a body by byly připisovány pouze úspěšným řešitelům následného testu. Záznamy webinářů z minulých let budou zpřístupněny i v novém cyklu vzdělávání.

Praktické dopady přijaté legislativy související s povinnou elektronickou preskripcí, a zejména široké spektrum problémů, které předpokládáme od ledna 2018 v lékárnách, stručně nastínil člen PČLnK Martin Kopecký. Ve svém vystoupení se věnoval také zprávě z PGEU, mimo jiné tématu aplikace protipadělkové směrnice, která dále zahustí toky datových informací z lékáren.

Změnu ve finančním řádu, tak jak bude předložena delegátům sjezdu, představil právní zástupce komory Jaroslav Maršík. Změna řeší pouze chybně aplikovatelné ustanovení řádu o nutnosti doplatit rozdíl mezi řádným a sníženým členským příspěvkem v případě, že je v průběhu roku zahájena činnost vedoucí lékárníka nebo odborného zástupce. Dále Jaroslav Maršík shrnul nejčastější problémy v licenčním řízení při vydávání osvědčení. Velkou část příspěvku věnoval budoucí aplikaci Obecného nařízení o ochraně osobních Evropského parlamentu a Rady EU (GDPR), která od května 2018 výrazně zpřísní nároky na vedení členské evidence ČLnK. Kromě toho se také dotkne lékárenských systémů, které zpracovávají osobní údaje pacientů. Úměrně s rostoucími nároky se zvyšují také sankce za porušení nařízení.

Ze zpráv, které revizní komise a čestná rada předložily předsedům na poradě, vyplývá, že jejich agenda roste, přičemž nečastějším disciplinárním deliktem zůstává před Čestnou radou výkon povolání bez platného osvědčení 47 případů (75 %) s velkým odstupem následováno šesti případy (11 %) výkonu povolání bez členství v komoře (i tento delikt jde ale z větší části na vrub vedoucím lékárníkům). V uplynulém období čestná rada udělila 30 finančních pokut v celkové výši 197 000 korun.

S přihlášeným příspěvkem vystoupil před polední pauzou Aleš Nedopil, a diskusí k jeho příspěvku o „alternativní“ PR kampani, pro jejíž financování žádal představenstvo o bezmála tři miliony korun, začal odpolední program.

PR komory, její výsledky, výstupy a následná kritika byly prakticky jediným tématem, ke kterému se účastníci porad předsedů vyjadřovali. Ostrou kritiku si vyslechli i přítomní zástupci agentury, se kterou komora spolupracuje. Ve zkratce přítomní předsedové neměli negativní připomínky k odborným aktivitám, kterým je věnována mediální pozornost. Svou frustraci vyjádřili zejména v souvislosti s ekonomickým vývojem a nulovou odezvou činnosti komory v mediálním prostoru v souvislosti s klesajícími příjmy lékáren, obtížně řešitelných platových očekávání zaměstnanců a rostoucím nárokům na investice a provoz lékáren.