Kongres FIP 2017 v Jižní Koreji: „Medicines and Beyond The Soul of Pharmacy“

Ve dnech 10. až 14. září se v jihokorejském Soulu uskutečnil už 77. Výroční kongres Světové farmaceutické federace (International Pharmacetical Federation – FIP), tentokrát s hlavním tématem „Medicines and Beyond! The soul of Pharmacy“ (poznámka red.: obtížně přeložitelný název, protože ve spojení s místem konání (Soul = anglicky duše) tvoří zajímavou slovní hříčku. Organizátoři kongresu jej určitě nezvolili náhodou a pravděpodobně chtěli naznačit, že „Za úspěšnou léčbou léky je vždycky schována také DUŠE lékárny“.) Farmaceuti jsou pro společnost mnohem více než jen poskytovatelé léčiv, kongres se tak zaměřil na to, jak mohou farmaceuti nabídnout pacientům další přidanou hodnotu své práce.

Při slavnostním zahájení, za účasti členů vlády včetně ministra zdravotnictví, zástupců WHO a dalších významných osobností, zdůraznila prezidentka FIP dr. Carmen Peňa mj. zdravotnictví jako klíčový sektor ekonomiky, do kterého je nutno investovat, i když se prostředky vrátí až za dlouhou dobu. Jen zdravá populace je produktivní populace a farmaceuti jako nejdostupnější zdravotničtí odborníci se řadí k základním kamenům každého zdravotnického systému.

Ve světě právě probíhající čtvrté průmyslové revoluce se mění nároky kladené na farmaceuty, kteří se tomu musí přizpůsobit. Proto je potřeba se zapojit do plánu „2krát2“, akce ve dvou oblastech (vzdělávání a ochrana zájmů farmaceutů), na dvou úrovních (individuální a kolektivní) a ve třech klíčových sférách (lidé, služby a dlouhodobá udržitelnost).

Během ceremoniálu byli také vyhlášeni vítězové každoročních cen FIP pro nejlepší kampaň farmaceutů za uplynulý rok, tentokrát asociace PharmaSuisse s kampaní nabízející v lékárnách screening kolorektálního karcinomu, zaměřenou zejména na pacienty v pokročilejším věku. Do aktivity se zapojila téměř polovina švýcarských lékáren. S širokou mediální podporou dali po dobu 6 týdnů veřejnosti na vědomí, že detekovali a odeslali dále k lékaři 58 pacientů (rakovina) a 368 pacientů s pokročilým adenomem. Kromě toho přes 600 lékáren tuto službu zařadilo mezi běžně poskytované.

Farmacie v Jižní Koreji

Již tradičně je první den kongresu věnován lékárenství a farmacii obecně v hostitelské zemi. S velkým zájmem jsme mj. vyslechli, že v Jižní Koreji byla teprve v roce 2003 oddělena preskripce a výdej léčiv. V zemi s více než 51 mil. obyvateli pracuje kolem 77 000 lékárníků ve 21 000 veřejných lékárnách, každoročně absolvuje šestiletý studijní program na 35 farmaceutických fakultách 1 800 farmaceutů.

V této zemi si lékárnu může otevřít jen registrovaný farmaceut a jen jednu, a to po splnění řady dalších podmínek jako je licence, plnění celoživotního vzdělávání a absolvování státních zkoušek. Pro lékárny dále platí doporučení maximálně 75 Rp na farmaceuta na den s tím, že jen farmaceuti mohou vydávat léky vázané na lékařský předpis.

FIP a WHO doporučují používat generika

FIP a WHO ve svém prohlášení doporučují užití generických léčiv, kdykoliv to situace dovolí. Generická léčiva jsou klíčem k dlouhodobé udržitelnosti zdravotních systémů na celém světě. Vzhle­dem ke stárnutí populace a rostoucí prevalenci chronických onemocnění a vstupu nových, inovativních léčiv na trh finanční nároky na zdravotní systémy rostou rychleji než možnosti platit.

Podle průzkumu FIP, uskutečněného v roce 2017 mezi 72 členskými organizacemi, je generická preskripce povinná ve 27 zemích a teritoriích. Ze 45 zemí, kde nemá lékař povinnost generické preskripce, má ve dvanácti případech farmaceut povinnost vydat generickou alternativu léčiva. Naopak jen ve čtyřech zemích, ve kterých se průzkum uskutečnil, farmaceuti nemohou nabídnout generickou alternativu předepsaného léčiva bez schválení předepisujícím lékařem.

Podle výkonného ředitele FIP Luca Besancona farmaceuti jsou klíčoví pro udržení dostupnosti léčiv pro populaci, neboť jsou zodpovědní za nákladově efektivní léčbu léky; jejich role se světě, kde stále rostou náklady na poskytování zdravotní péče, a především léčiva, bude dále posilovat a zdůrazňovat.

Konference o farmaceutickém vzdělávání

V listopadu roku 2016 se v Nanjingu konala první globální konference zástupců farmaceutického školství zaměřená na to, jak přizpůsobit vzdělávání farmaceutů tak, aby byli připraveni pro měnící se roli lékárníků ve společnosti. Výstupem z konference je jednak vize, která ukazuje budoucnost profese a školství, a také celkem 13 Pharmaceutical Workforce Development Goals (Rozvojové cíle pracovníků ve farmacii), které definují žádoucí stav a způsob, jak dosáhnout naplnění vize skrze definované cíle. Dále bylo publikováno 67 tezí, které popisují, jak by mělo farmaceutické školství vypadat, co by měl farmaceut umět, aby naplnil svojí měnící se roli ve společnosti.

Tyto materiály FIP nabízí svým členským organizacím, aby jim usnadnilo vyjednávání s představiteli vládní sféry a farmaceutickými fakultami. Bližší informace a celý report na: 1url.cz/btf71 nebo QR-1 na konci článku.

Nedostupnost léčiv

Výpadky a nedostupnost léčiv v lékárnách a pro pacienta každý zná, a tím, jak se jejich frekvence zvyšuje, roste také důležitost systému včasného hlášení blížící se nedostupnosti, důvodu a termínu obnovení dodávek.

Na kongresu byla proto představena zpráva o systémech hlášení nedostatků léčiv, která dokumentovala různé možnosti hlášení nedostatku léčiv v zemích (včetně Slovenska), rozsah hlášení a srovnávala jejich výhody a nevýhody.

Zájemci o detailnější informace naleznou celý report na 1url.cz/8tf7e nebo QR-2 na konci článku.

Zpráva FIP o stavu profese – službách poskytovaných lékárníky, jejich odměňování a regulaci

Vlády a zdravotnické systémy nejsou schopny financovat stále nákladnější zdravotnickou péči, proto je nezbytné, aby se pacienti chopili iniciativy zejména v oblasti samoléčení, prevence a zdravého životního stylu, kde jim farmaceut jako nejlépe dostupný zdravotnický odborník může být nápomocen.

Profese lékárníka se stále více zaměřuje na pacienta místo na produkt – vyplývá to z FIP reportu, který se zabývá právě lékárnou jako místem přístupu nemocných k informacím a možnostmi jak je lépe edukovat a zapojit do aktivit, pozitivně ovlivňujících zdravotní stav a prognózu pacienta. Tento přístup se jeví jako dlouhodobě udržitelný z hlediska financování péče, nikoliv financování zdravotním systémem, vládou nebo třetí stranou.

WHO očekává, že se světová populace starší 65 let mezi léty 2025 a 2050 téměř zdvojnásobí, což bude klást další nároky na financování zdravotnictví i na zdravotnické pracovníky, kterých už je nyní na světě nedostatek.

Tento rok FIP také vydalo další report zaměřený na stav farmacie ve světě. Report vydaný naposledy v roce 2015 mapuje situaci ve členských zemích FIP v oblastech regulace lékárenství, legislativy, počtu farmaceutů, počtu farmaceutických fakult a také jakým způsobem jsou lékárníci odměňovaní za svoji práci ve světě a jak je legislativně ošetřen výdej léčiv.

V aktuálním reportu, jehož zkrácené znění si mohou zájemci stáhnout na webu FIP 1url.cz/qtf7w nebo QR-3 pod článkem, je zarážející, že ve 33 zemích a teritoriích je umožněn výdej volně prodejných léčiv mimo návaznost na zdravotnické zařízení, a tedy bez zajištění možnosti konzultace pacienta se zdravotnickým pracovníkem. Na druhou stranu, jen 16 zemí umožňuje on-line výdej léčiv vázaných na lékařský předpis.

Měřítkem dostupnosti lékárenské péče je počet obyvatel na lékárnu, kde celosvětový průměr je 4 182 (pro rozvinuté státy potom platí v průměru 2 000 až 2 800 obyvatel na lékárnu). Ve 29 zemích je vznik nových lékáren ošetřen geografickými kritérii a v 22 demografickými kritérii, v 50 zemích byla reportována přítomnost lékárenských řetězců, přičemž průměrně jim patří 38 % trhu. Ohledně přístupu lékárníků do zdravotnického záznamu pacienta, pouze 12 zemí potvrdilo nějaký rozsah přístupu a jediný Singapur plný přístup.

Zpráva dále monitorovala služby a rozsah činností poskytované lékárnou. Mezi nejběžnější činnosti mimo vydávání léčiv patřila farmakovigilance a magistraliter příprava léčiv. V porovnání s rokem 2015 se na téměř 50 % navýšil počet zemí, kde farmaceuti nabízí další služby jako lékové poradenství, poradenství pro pacienty postižené určitými chorobami (diabetes, hypertenze, astma) a měření některých klinických parametrů (krevní tlak, glykémie, body mass index etc). Nicméně toto pozitivní zjištění trochu kazí fakt, že jen 12 % služeb je ve skutečnosti financováno ze zdravotního pojištění, což znamená, že služby jsou poskytovány buď na náklady lékárny, nebo za přímou úhradu pacienta.

Kongres s účastí více než 2 600 farmaceutů z 94 zemí světa byl pro všechny velkou příležitostí, jak se seznámit s farmacií ve světě, rozšířit si obzory a navázat nové kontakty. Českou republiku zde reprezentovali: prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba a proděkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D.

Další kongres FIP se uskuteční 2.–6. září 2018 na téma „Pharmacy: Transforming Outcomes“ (pozn. red.: Měnící se role lékárny), komentující přerod a transformaci farmacie od táry k lůžku pacienta.

Ing. Mgr. Jakub Weber