ZEPTALI JSME SE

Co vám v současnosti vadí na službách českých distributorů, co byste naopak pochválili? Setkali jste se s případem, kdy se lékárna ocitla na „černém seznamu“ a distributor jí odmítal zásobovat některými léky? Co říkáte nápadu, že kromě nezastropované obchodní přirážky by chtěli distributoři získat i podíl na SiV? Neovládla vás při psaní předcházejících odpovědí autocenzura ze strachu, abyste si nerozhněvali některého z distributorů?

PharmDr. Josef MAREK, Lékárna U Svaté Theodoty, Letohrad

Nejprve odpovím na poslední otázku, strach napsat, co si myslím na toto téma opravdu nemám, a napíšu vše, jak si myslím. Jen nevím, jestli budu mít dost jasný a vyhraněný názor.

Samozřejmě zkušenosti ze spolupráce s distributory mám za ty desítky veliké. A za ty desítky let se celý systém dobře stabilizoval, to je potřeba si říci na rovinu. Vzpomínám si na období, kdy nám pojišťovny platily za recepty s několikaměsíčním zpožděním, a proto jsme nemohli platit včas distributorům. Někteří to vzali rozumně, ale někteří nám vypočítali nemalé penále a museli jsme ho zaplatit, to jim mám dodnes za zlé. Stálo nás to hodně sil, nervů a peněz. Po letech se ale všechno srovnalo a funguje to vcelku dobře.

Vždycky jsou pochopitelně nějaké problémy a rozumím, že chce distributor „urvat“ maximum. Ale bylo by potřeba nás brát jako partnery, a to ne vždycky tak je. Distributor si dost často nadiktuje podmínky, marže, jak se mu chce. Proto myslím, že by velice prospěla oddělená přirážka.

Aktuálně vidím ještě velké rezervy u distributorů, co se týče reexportů. Nejen to, že asi sami tyhle praktiky provozují, ale myslím, že by měli nějakým způsobem razantně omezit ty lékárny, které skoupí dané problémové léky a nikdo už je u nás nevidí. Myslím, že v tom mají distributoři velké rezervy a zároveň by měl v tomto výrazněji zasáhnout SÚKL i na straně distributorů.

A pak tam jsou ty drobné každodenní bolesti, nakonec z těch se skládá celý život. Tak třeba poměrně časté chyby v dodávkách, časté reklamace. Také nás trápí praktiky dnešní doby, a to rozdělování nedostatkových léků. Nedělám si moc iluze, že distributor raději prodá tyto léky svým, nebo svým spřáteleným lékárnám. Nebo aktuálně řidič jednoho velkého distributora, když objednáme větší množství zboží, tak si stěžuje a má pravidelně řeči, že teda takhle ne. Je to o lidech. Ale co s tím člověk nadělá, musíme se nad to povznést.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Sortiment v naší lékárně vnímám jako poměrně ustálený. Navíc tím, že jsme v nákupním centru, tak ne moc pacientů si chce přípravky nechat objednat, pokud je nemáme na skladě. Dá se tedy říct, že od distributorů objednáváme opakovaně víceméně stejné přípravky, což většinou funguje. Tedy až do okamžiku objednávání přípravků přes DTP kanály. Ač rozumím úmyslu jejich zavedení, nelíbí se mi, že se zcela zbytečná administrativa, telefonování a psaní e-mailů týká i případů, kdy potřebuji objednat doslova pár balení. Pokračováním je pak nutnost respektovat dané podmínky dodání a nemožnost vrátit přípravek zpět. I když se snažíme tomu předejít, občas se stane, že si pacient svůj přípravek nevyzvedne – a ten pak zůstává v lékárně. Dalším „zajímavým“ jevem v distribuci, který považuji za naprostý úlet, je celá záležitost ohledně vyhlášeného slevového programu na jeden léčivý přípravek. A našly by se i další. V globálu jde samozřejmě o byznys, chápu, přesto bych si přál, aby v distribučním řetězci panovala větší rovnocennost a spravedlnost. Klesající ceny léků a zvyšující se náklady na jejich přepravu mají své dopady na všechny strany. Nelze se proto divit distributorům, že se snaží navýšit své zisky. Ovšem nápad na získání podílu ze SiV považuji za nebezpečný. Výkony mají zůstat pro lékárny a počet výkonů by se měl ideálně navyšovat. Ekonomická situace lékáren je už tak dost bídná. Je-li v podobné situaci i distribuce, je nutné pro ni hledat jiné zdroje peněz či změnit celý stávající systém. Ostatně již nějakou dobu zachytávám signály o dlouhodobé neudržitelnosti aktuálního stavu financování zdravotnictví, tak uvidíme, co přinese budoucnost.

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Na úvod bych uvedla, že moje osobní zkušenost je asi trochu specifická. Mezi „moje“ hlavní distributory nepatří nikdo z velkodistributorů léčiv, protože se ve své praxi nejvíc zabývám specifickou problematikou laboratorních diagnostik.

Problémy s dodávkami léků jsou ve všech lékárnách. Také se nám stane, že dodávku slibovaných léků dostanou jiné lékárny a my pak jako jedna z mála pohotovostních lékáren s nepřetržitým provozem (v celé České republice je nás jen 16!) ostrouháme a pak celou noc vymýšlíme náhrady léků pro naše pacienty, aby byla zajištěna jejich urgentní medikace.

Na druhou stranu bychom měli ve všech problémech vidět i příležitost. Jako farmaceuti jsme nyní pacienty bezpochyby vnímáni jako důležitější a potřebnější než v minulosti, a jsou nám vděční, že je třeba v noci nenecháme na holičkách a snažíme se jim odborně pomoci. To určitě může pomoci v budování důvěry pacientů ve farmaceuty jako nezastupitelné odborníky. 

Co se týká nezastropované marže pro distribuci a podílu na SiV, bylo by to jen dalším krácením zisku lékáren. S tímto souhlasit jednoznačně nelze. Obecně by bylo ideálním řešením, jak jsem již psala dříve, aby lékárna nebyla financována v největší míře z marží, ale to je běh na delší trať…

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

Vadí mi, že distribuce léčiv mají spousty šamponů na vlasy, ale nemají, čím bychom zaléčili streptokoka. Vadí mi zvyšující se podíl na společné marži. Vadí mi, že neumí vytvořit menší balení surovin. Pochválit naopak musím za to, že se snaží lékárnám poskytovat jistý marketingový background. O „černém seznamu“ jsem slyšel, ale je to asi jako se zakázanými interprety za normalizace. On jim to taky většinou nikdo neřekl, jen už si nikde nezazpívali a nezahráli. Možná jsem na něm byl, jen mi to nikdo neřekl. SiV je signální výkon. Co by chtěl distributor signalizovat? Naopak bych založil odměňování lékáren na silném SiVu. Kdo jen vydá, dostane malou logistickou marži. Kdo u toho poskytne lékárenskou péči, dostane i velký SiV. Poměr přenesení marže na SiV je samosebou k politické diskusi. Hlavně aby to pro pojišťovny vyšlo neutrálně. Autocenzura? Co to je, když na sebe jako já vykecáte všechno?

Mgr. Helena SLÁMOVÁ, Lékárna Komín, Brno

Začnu od konce. Neovládla. Proč by měla? Jakože zkritizuju SÚKL a spočítají mi to při kontrole a když zkritizuji distributory, tak mi přestanou dodávat léky? Je fakt, že o svobodný výkon povolání pomalu, ale jistě přicházíme, ale chci věřit, že alespoň svoboda slova byla a bude i lékárníkům zachována a není třeba se obávat nějakého zaklekávání z pozice síly. Pokud by tomu tak bylo, nežili bychom v zemi, v jaké doufám, že žijeme.

Abych i pochválila, z hlediska zástupců distributorů, se kterými jednám, se setkávám spíše s ochotou a vstřícností a snahou problémy řešit. Bohužel je to na lokální úrovni a je možné, že jiní lékárníci mají i s tímto odlišné zkušenosti.

Co mi vadí? Vadí mi vertikální propojení distributorů a lékárenských řetězců, v řadě zemí přímo zakázané, a to z dobrých důvodů. Je naivní si například myslet, že při omezeném množství léků distributor nedodá přednostně do svých lékáren.

Vadí mi i nespravedlnost v dodávkách do lékáren. Nerozděluje se podle toho, jaké léky a kolik kterého lékárna potřebuje, nýbrž dle toho, jaký má lékárna u distributora obrat a jak moc je pro něj zajímavá. Mou optikou je to zcela nepřijatelné, v našem systému zdravotnictví má každý pacient právo obdržet svůj lék přesně v té lékárně, kterou si sám vybere.

Vadí mi DTP kanály, protože doslova popírají férovou konkurenci a ponižují lékárníky na úroveň škemrajících zoufalců, kteří se bezmocně snaží zajistit léčbu pro své pacienty. Přesto, že antimonopolní úřad na takové praktice neshledává nic závadného, já DTP považuji za protiprávní. Rovněž totiž odpírá dodání léku lékárně pro pacienta, který si ji svobodně vybral a výrobce nemá právo mu určovat, ve které lékárně si daný lék má vyzvednout.

Vadí mi, že lékárnám s nižším obratem distributor prostě vezme značnou část přirážky. Tomu se lékárna velmi často vůbec nemůže bránit, protože obrat prostě neovlivní.

Že by se chtěl distributor přiživit na SiV, jsem poprvé slyšela z úst výše postaveného manažera v distribuci. Považovala jsem to tenkrát za špatný vtip. Nyní zjišťuji, že jde o realitu těchto dnů. Pán mi tenkrát se zcela vážným výrazem sdělil, že oni chtějí také manipulační poplatek za krabičku. Já si myslela, že SiV má být pokus o ohodnocení, byť směšné, naší odborné práce, se kterým se bude pracovat a postupně se přes něj dostaneme k opravdovému výkonu. Považovala jsem za tragikomické, že si distributor myslí, že máme SiV za to, že krabičku naskladníme a pak se pro ni ohneme do šuplíku. No a vida, distributorům se daří tento zvrhlý nápad posouvat dál a není vyloučeno, že padne na úrodnou půdu. Takže místo oddělené přirážky, budeme mít společný i výkon. Vždycky mě překvapí, že mě v tom našem oboru znovu dokáže něco překvapit.

Ať jsem trochu spravedlivá. Chápu, že také distribuci vzrůstají náklady a hledají možnosti navýšení příjmů. Možná nelze platbu od pojišťoven k distributorům realizovat jinak, tak je snaha to někam našroubovat. Nevím. Každopádně nepočítám, že to přinese pro lékárny cokoliv dobrého, jen další komplikace a každoroční handrkování při dohodovacím řízení. I teď je nadlidský výkon vyrazit z pojišťoven zvýšení, byť o 1 Kč pro nás. Jak to asi bude vypadat, když se i u SiV budeme navíc přetahovat s distributory?

PharmDr. Jana HORÁKOVÁ, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Ano, napadlo mě, kolik toho víme a co nebo jak napíšeme. K tématu a otázkám by toho bylo opravdu hodně, a to jsme také probírali na setkání s prezidentem, viceprezidentem a tiskovou mluvčí v Praze. Bylo to jasné, výstižné, cílené a trefné. Vše má svá úskalí, je dobré o tom jednat a postoupit diskuze a závěry dále.

Jak zaznělo, za ne zcela košer chápeme určité obchodní vztahy, provázanost distribuce a podílové vlastnictví lékáren, obchodní tajemství, nerovné podmínky pro odběratele, řetězce a malé lékárny, výše obchodní přirážky a požadavky na odběr s ní spojený, výpadky, nedostatkový sortiment v lékárně distribuovaný jinam, léky na benzínkách, v drogeriích, nelékárenských e-shopech, zásilkových výdejích, reexport jinam, rozdílnou konečnou cenu a různé doplatky v různých typech lékáren, nekorektnost rozdílů cen pro koncového zákazníka, upřednostňování lékáren, či sortimentu, atd., dodávky v limitovaném množství, kvóty, režimy DTP, změny cenové politiky a úhradové vyhlášky, avizované či neavizované, jejich odraz v kompenzacích, otázka vrácení či reklamace.

Má-li distributor povinnost zásobovat lékárny, a lékárny obyvatelstvo, proč máme takový současný stav? Podrobněji a výstižněji k tomu jistě bude ještě čas a prostor. Přeji krásné letní dny, na slyšenou, na viděnou a na setkání.

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Otázka je velmi zajímavá a odpověď na ni je, řekl bych, složitá. Pokusím se to shrnout ze svého pohledu a tentokrát stručněji a jednodušeji.

Problematika české distribuce rozhodně tkví ve dvou základních bodech.

Prvním bodem je vazba distibutor–lékárna na úrovni stejného majitele a druhým bodem je společná obchodní přirážka lékárny a distribuce. První bod je zodpovědný za často naprosto neprůhledný systém dodávek léčiv do lékáren. Nezřídka jsou lékárny majetkově propojené s distribucí zvýhodněny nejen v cenách, ale v dodávkách všeobecně, což je znát hlavně nyní v době výpadků. Distribuce a jejich OZ to popírají tak vehementně, že je to vskutku pozoruhodná tragikomedie o několika dějstvích. Společná obchodní přirážka je velmi nebezpečná a dokáži si představit situaci, kdy se všichni distributoři nenápadně rozhodnou, že zvýší OP na 10 % a my s tím neudělám nic. Zároveň oddělení OP je možné pouze za podmínky, že to nebude „ukrojeno z naší části“.

Dalším aspektem, který si málokdo uvědomuje, je fakt, že na léčiva je uplatňována degresivní marže, která se stoupající cenou léčiva klesá, ale OP distributora se nemění. V jeden okamžik pak dojde k tomu, že má distribuce více než lékárna.

Pochválit bych distribuci chtěl asi za to, že jsou relativně pružní a sofistikované systémy objednávání povětšinou fungují.

A k poslední větě, ne, distribuce se nebojím, kdo se bojí, nesmí do farmacie.