Hodně společného i rozdílného Česko-slovenské setkání lékárníků

V Hradci Králové a na blízkém Kuksu se 12.–13. května setkali zástupci českých a slovenských komor lékárníků. Do historizující nostalgie měla ale schůzka daleko. Zkušenosti sousedských profesních komor jsou různé a určitě oboustranně inspirující. Požádali jsme o zhodnocení akce prezidenty ČLnK a Slovenské lékárnické komory. Vyjádření nám poslal i viceprezident ČLnK Martin Kopecký.

Proč se představitelé české a slovenské komory sešli v Hradci a na Kuksu? Šlo jen o jednorázové přátelské setkání nebo o založení tradice pravidelných konzultací českých a slovenských lékárníků s cílem zlepšit postavení lékárníků v obou zemích?

V loňském roce jsme se společně se Standou Havlíčkem zúčastnili Zemplínských lekárnických dní v Humenném. Po období covidových omezení byla konečně příležitost k setkání s našimi slovenskými kolegy. Byl jsem velmi rád za poskytnutý prostor pro přednášku a následnou velmi zajímavou diskuzi k tématu společných i rozdílných prvků v poskytování lékárenské péče v našich zemích. Jednalo se nepochybně o důležitý impuls k tomu, abychom se více setkávali a předávali si vzájemně zkušenosti, pozitivní i negativní, s vývojem lékárenství v našich zemích. Mám velkou radost z toho, že se podařilo v květnu uskutečnit přátelské pracovní setkání vedení komor v Hradci Králové a na Kuksu, které nepochybně nezůstane posledním.

Jak v tomto směru působil výběr místa, Mekka lékárníků Kuks? Byl to dobrý nápad se potkat právě tam? Jak se vám tam líbilo?

Jen těžko bychom hledali lepší místo spojené s historií českého lékárenství jako právě hospital Kuks a České farmaceutické muzeum. Skvělé místo pro setkání s našimi slovenskými kolegyněmi a kolegy. Měli jsme jedinečnou možnost si prohlédnout hospital i zahradu, za představení expozic ČFM musím poděkovat paní doktorce Valáškové.

Jak se mi tam líbilo? Genia loci Kuksu nelze jednoduchým způsobem popsat. Snad neprozradím nic tajného, že jsme si ho po odjezdu delegací s panem šéfredaktorem ještě pár hodin užívali, v diskuzi, mlčky i úžasu nad tím, co naši předci dokázali vybudovat.

Jak se v základních bodech liší existence českého a slovenského lékárníka a čím konkrétně byste se chtěli vzájemně inspirovat?

Po 30 letech od rozdělení federace vedou cesty českého a slovenského lékárenství rozdílnými směry, přestože mají dlouhými roky formovaný společný základ. Je to naprosto logické a očekávatelné. Společným prvkem vývoje zůstaly nepochybně „divoké devadesátky“ vedoucí k rozvolnění mnoha funkčních pravidel dodnes uplatňovaných v zemích západní Evropy. S tímto dědictvím jsme pravidelně konfrontováni, postupně se k němu přidávají stále nové „cool a svěží“ nápady různých skupin prahnoucích v první řadě po zisku za současného rozvolnění pravidel k poskytování péče. Hodně společného i rozdílného Česko-slovenské setkání lékárníků

Nejviditelnější rozdíly jsou pravděpodobně v oblasti financování lékárenské péče a možnosti poskytování některých odborných služeb. Slovensko má rozdělenou obchodní přirážku, není tedy možné, aby si distribuční firmy plně diktovaly podmínky dodávek do lékáren prostřednictvím její výše. Přesto to není tak jednoduché, neboť se i v této oblasti vyskytují zpětné bonusy, každopádně rozdělení poskytuje určitou jistotu. My jsme naopak napřed ve fixní platbě za výdej prostřednictvím signálního výkonu, která na Slovensku neexistuje. Liší se i systémy spoluúčasti pacientů, slovenský se blíží ke stejným doplatkům tím, že je uplatňována procentuální úhrada, případnou slevu je tedy třeba poskytnout i zdravotním pojišťovnám. Inspiraci můžeme z naší strany hledat ve způsobu zavádění některých screeningových služeb ve slovenských lékárnách, kterým to umožňuje slovenský zákon o léčivech. Velmi zjednodušeně řečeno, pokud vzorek kapilární krve neopustí lékárnu, je možné pacientovi hodnoty některých látek v krvi změřit. Skutečně to není raketová věda a tam, kde v této oblasti funguje spolupráce lékař – lékárna, to specialistovi šetří čas na komplikovanější případy. Podotýkám, že pacient si podobné vyšetření plně hradí sám, bez účasti zdravotních pojišťoven.

Společného i rozdílného najdeme hodně a díky vzájemným setkáním si dokážeme efektivně předávat nabyté zkušenosti. Co funguje, co naopak nikoliv, na co si dát pozor nebo jak se podařilo k danému dopracovat.

Kdy a kde se odehraje příští setkání?

S ohledem na vyváženost pravděpodobně na Slovensku, kdy a kde přesně necháme na slovenské komoře. Zaslechl jsem něco o medvědech, vlcích a jiné dravé zvěři, tak to snad všichni ve zdraví přežijeme. Ale vážněji. Místo rozhodně není tak důležité jako to, že se potkáme, budeme se vzájemně inspirovat, popisovat si zkušenosti a cesty vedoucí k tomu, jak bychom chtěli, aby vypadala lékárenská péče v našich zemích. Za sebe mohu jen říci, že se na každé takové setkání velmi těším.

Mgr. Aleš KREBS, prezident ČLnK

Proč se představitelé české a slovenské komory sešli v Hradci a na Kuksu? Šlo jen o jednorázové přátelské setkání nebo o založení tradice pravidelných konzultací českých a slovenských lékárníků s cílem zlepšit postavení lékárníků v obou zemích?

Už v rokoch 2017–2019 sme spolu s poľskou a maďarskou lekárnickou komorou stretli v Bratislave, Prahe a Varšave na podujatí, ktoré sme nazvali V4 PharmFORUM. Bohužiaľ pandémia covid-19 neumožnila, aby sa v ďalších rokoch z týchto stretnutí stala tradícia. Táto alternatíva však vylúčená nie je a verím, že toto naše aktuálne stretnutie možno považovať za prodrug obnovenia tohoto stredoeurópskeho fóra. Na druhej strane však je prirodzené, že spoločný spoločenský vývoj, zahŕňajúci prirodzene aj lekárenstvo ako aj naša jazyková blízkosť vytvára širší priestor na česko-slovenskú komunikáciu a zdieľanie pozitívnych aj negatívnych skúseností.

Jak v tomto směru působil výběr místa, Mekka lékárníků Kuks? Byl to dobrý nápad se potkat právě tam? Jak se vám tam líbilo? V novembri 2022 sme mali voľby a keďže máme viacero nových členov Rady aj Prezídia, tak sme uvažovali o nejakom teambuildingu. Riaditeľka nášho sekretariátu Lenka Vasiľová navrhla práve Kuks. Vo februári na konferencii v Prahe som sa s týmto nápadom pochválil viceprezidentovi Martinovi Kopeckému a následne sme dospeli až k spoločnému stretnutiu, ktorého bola Česká lekárnická komora skvelým hostiteľom.

Kuks je lekárnický fenomén, ktorý má jedinú chybu – že nič podobné nevieme ponúknuť na Slovensku.

Jak se v základních bodech liší existence českého a slovenského lékárníka a čím konkrétně byste se chtěli vzájemně inspirovat?

Odpoviem v dvoch rovinách – rovine výkonu povolania a rovine profesijnej samosprávy. Vo výkone povolania sa naša rutinná každodennosť až tak nelíši. Existujúce výnimky sú však pomerne zásadné – napríklad v cenotvorbe liekov, ktorá sa na Slovensku líši tým, že máme rozdelenú maržu distribútora a lekárne ako aj viac-menej jednotné doplatky, ktoré eliminujú doplatkovú turistiku a doplatkovú pomerne nekalú konkurenciu známu z ČR. Vy máte na druhej strane lepšiu dostupnosť mnohých liekov, signálny výkon a menej lekární. Ak by sme z každej krajiny vzali to, v čom je oproti tej druhej lepšia, dokázali by sme vymyslieť ideálny model fungovania lekárenstva.

Profesijná samospráva je v ČR podľa môjho názoru výrazne viac rešpektovaným partnerom štátu. Od roku 2004 – teda už takmer 20 rokov sú v SR kompetencie komôr výrazne limitované, máme svojrázny hybrid nepovinného členstva a povinnej registrácie a legislatívu spoločnú pre 11 zdravotníckych komôr, čo v konečnom dôsledku absolútne eliminuje akékoľvek možnosti nápravy tejto ústavno-právnej deformácie. Podpísali sme však memorandum o spolupráci so Slovenskou lekárskou komorou a Slovenskou komorou zubných lekárov a našim cieľom je, aby práve naše tri komory boli podľa českého vzoru kľúčovou a integrálnou štruktúrou organizácie zdravotníctva s postavením, ktoré majú komory v civilizovaných krajinách. Som však rád, že sa napriek nepovinnému členstvu má Slovenská lekárnická komora približne 90-percentnú angažovanosť, čo svedčí o tom, že farmaceuti si ctia princípy samosprávy a chcú sa na nej podieľať.

Kdy a kde se odehraje příští setkání?

Verím, že čoskoro a prirodzene na Slovensku. Keďže súčasťou slovenskej delegácie bol aj najvýchodnejší slovenský lekárnik a člen rady Dr. Štefan Dunaj (ktorý do Hradce cestoval približne dvanásť hodín so štyrmi prestupmi), možno ho poveríme organizáciou dobrodružného stretnutia v kraji zubrov, medveďov a nedotknutého krásneho pralesa Národného parku Poloniny, o ktorých každý, kto ich navštívi prvýkrát, konštatuje, že sú krajšie ako Tatry. A možno sa stretneme niekde na strednom, či južnom Slovensku... Určite sa však máte na čo tešiť, hoci by to aj nakoniec bola „iba“ Bratislava...

PharmDr. Ondrej SUKEĽ, prezident Slovenskej lekárnickej komory

Setkání na Kuksu navázalo na setkávání lékárnických komor Slovenska, Polska, Maďarska a ČR, která se konala před obdobím covidových uzávěr. Krátké setkání představitelů SleK a ČLnK považuji za obnovení tradice takovýchto schůzek. Ačkoliv máme společný základ v československém zdravotnictví, tak se lékárenství v ČR a na Slovensku vydalo různými cestami. A právě proto jsou takováto setkání, na kterých dochází k výměně informací, důležitá a inspirující pro obě strany. Zatímco my můžeme „závidět“ možnosti provádět screening ve slovenských lékárnách, slovenští kolegové by v rámci odměňování zase rádi měli náš signální výkon.

PharmDr. Martin KOPECKÝ, viceprezident ČLnK