ZEPTALI JSME SE

Jakou budoucnost vidíte v automatizaci farmaceutické práce? Chtěli byste ve své lékárně
robota? Myslíte, že jednou může plně nahradit lékárníka?

PharmDr. Josef MAREK, Lékárna U Svaté Theodoty, Letohrad

Myslím, že jsme svědky automatizace takřka každý den. Stále se musíme učit nové postupy, přístupy, nová připojení, nové kontroly. Možná pro vás mladší je to snadné a snadno představitelné, že ten pokrok bude ještě rychlejší. A je to dobře.

Ještě jsem neměl možnost vidět robota v praxi. Určitě ti, co s ním pracují, jsou spokojeni a asi si dovedou představit i větší využití. U nás v lékárně si to ale neumím představit z prostého důvodu, nemáme na něj místo.

A poslední část otázky je asi nejsložitější a nejvážnější. Zeptám se já: a vy byste to chtěli? Osobně si to neumím moc představit. Chápu, že spousta problémů jde vychytat, že se ten robot nakrmí informacemi, propojí s kde kým a kde čím. Ale trochu mně to děsí. Asi jsme všichni svědky situací, kdy je potřeba při naší práci uvažovat trochu jinak než podle přesně daných algoritmů. Přece člověk také není robot a každý jsme trochu jiný, každý potřebujeme trochu jiný přístup. Možná máte zkušenost, že někdy stejný problém nejde řešit vždy stejným způsobem. Já tomu říkám intuice. Nejsem si jist, že robot ji bude mít. To je jeden pohled, a co víc. Kde by byly vztahy, kde emoce? Dobré ráno, paní Moravcová, tak jak se máte a co dělá vnučka? Dlouho jsem ji neviděl. A manžel se má dobře? A taky se už stalo u nás v lékárně, že mně jedna známá paní, když na recepty nedoplácela, dala vždycky pusu na čelo, měli jsme z toho velkou legraci v celé lékárně. No nevím, co by na to robot?

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Jak tak sleduji aktuální dění kolem využití umělé inteligence, vidím její sprint světelnou rychlostí kupředu, nebo nejen kupředu, ale vlastně spíš všemi směry. Je nepochybné její rozšíření do (všech?) lidských činností. Stejně tak to očekávám u automatizace / robotizace mnoha procesů. Začátky budou možná pomalé, stejně jako u zavádění samoobslužných pokladen v supermarketech. Ale kdy přijde čas, kdy bude jen jedna obsluhovaná pokladna s dlouhou frontou a pak jen ty samoobslužné, tedy situace v podstatě bez výběru? V naší lékárně bych rozhodně nutně potřeboval robota na ukládání léků do zásuvek a do skladu. Dílčí činnosti provedené roboticky si dovedu představit – automatické načtení kódů z balení léků, kontrola při příjmu... Co třeba hlasové ovládání – uzavřít expediční případ a platba kartou. A pak tu je, naště stí či naneště stí, lidská individualita. Stejné projevy obtíží u pacientů neznamenají rozhodně stejnou příčinu a stejné řešení.

To je potřeba vyhodnotit u každého zvlášť. Naště stí z toho pohledu, by osobní kontakt s lékárníkem měl být zachován i nadále kvůli zajištění bezpečné a účinné farmakoterapie šité na míru. A to je zásadní argument. Naneště stí – to v případě, když převáží ekonomický tlak a unifikovaný přístup nad potřebami pacientů a stroj každému podá standardizovanou odpověď.

Sami nejlépe víme, jak moc různí jsou naši pacienti, jejich požadavky, zvyky a chování. A navíc – jde přece o to nejcennější, o zdraví. Často je namístě komunikace tváří v tvář a ne tváří do displeje. Jen osobním kontaktem a zkušenostmi poznáme, když pacient souhlasně kývá hlavou, ale informace zjevně nepochopil. Nebo se nám „jen něco nezdá“ a šikovnými otázkami dokážeme odhalit, co pacient skrývá nebo se lékaři bojí přiznat. A jen naším lidským neautomatickým postřehem a citlivou intervencí můžeme mnohé změnit. Stroje nám mohou ušetřit čas se strojovou prací, ale ve vnímání droboučkých detailů nás myslím a doufám nenahradí.

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

„Roboti už jdou, roboti už jdou, roboti už jdou, roboti už tady jsou.“ Tak začíná jedna z mých oblíbených písní skupiny Olympic. Většina z nás si představí robota jako bytost nebo stroj, podobně jako v klipu jmenované písně. Něco, co chodí, hýbe se, šoupe nebo aspoň vibruje. Ale tak to nutně nemusí být. Dnes jsou módní chatboti s umělou inteligencí, kteří prý zanedlouho nahradí call centra, kde vám dnes neporadí člověk, tak tam vám v budoucnu neporadí chatbot. A přitom je to jen změť nul a jedniček a nějaký

hardware podobný skříni, který leží bůhví kde. Google je vlastně robot na vyhledávání. Takovou robotizaci, ale dnes a denně používáme. Jsou to naše softwary, které umí vést skladové zásoby. Umíte si představit, že bychom každou krabičku odepsali na arch papíru ze skladu? Umí vytvořit a odeslat fakturu na pojišťovny a nás se jen zeptají, zda to chceme? Umíte si představit, jak tu fakturu píšete krasopisem na papír? Umí se spojit s účetním programem a přenést data, čímž ulehčí práci účetnímu, který nemusí vyplňovat několik účetních knih jako Valentýn Dobrotivý ve známém filmu. Umí spousty zajímavých věcí, které ke své škodě často nevyužíváme. Otázka, ale jistě směřovala k představě automatu, kde pacient načte občanku a z roury vypadnou krabičky a vytiskne se cedulka s dávkováním. Takového robota už jsem v řadě lékáren viděl, akorát mezi koncem trubky a pacientem ještě stál expedující lékárník. Myslím, že lékárník je a stále bude nenahraditelný. Je možné nahradit lidskou sílu v rutinních logistických činnostech jako je příjem a výdej léků jako fyzická činnost. Robot je ušetření času a místa, protože neukládá jako člověk podle abecedy, ale podle toho, kde má místo, které pak bezchybně najde. Robot je jedinečný ve čtení informací, kdy mu únava nebo slepota nebrání číst. Nedovedu si však představit, jak robot nahradí teplé lidské slovo, empatii a práci s pacientem. Nevím, jak robot odhadne, jaké použít slovo. Neumím si představit, jak robot komunikuje výběr ze dvou inkompatibilních léků. Jak robot vysvětlí, kam si má pacientka strčit tabletu (vybrat to správné slovo krajově, sociálně, úměrné věku). Jak by robot pracoval právě s tím lege artis (dle umění), kdy je potřeba pacienta občas vzít kolem ramen. V posledním lednovém Reflexu byl rámeček, kde byla citována odpověď umělé inteligence na otázku prof. Hőschla o demenci. Výsledek byl uspokojivý, snad i lepší než texty mnoha studentů zdravotnických oborů, ale chyběla tomu ta šťáva. Ta člověčina. Připomínalo to kolegyně, které sice naprosto správně přerecitují i po letech učebnici farmakologie, ale chybí jim v té změti textu pacient a vliv na jeho život. Osobně vítám každou možnost automatizace a robotizace, která lidem sebere těžkou, rutinní práci a snažím se ji využívat, jak jen to jde.

Mgr. Helena SLÁMOVÁ, Lékárna Komín, Brno

Pokrok a automatizace procesů se vkrádá do našich každodenních životů a co jsme si ještě nedávno nedokázali představit, se stává skutečností. Bohužel už nejsem tak mladá, abych robotizaci našeho oboru přijala s nadšením, ale ještě nejsem tak stará, abych mohla před vývojem zavírat oči. Pokud vím, v některých zahraničních lékárnách již něco takového funguje, lékárníci k lékům vůbec nechodí, robotické rameno jim vyskládá všechny léky pro pacienta, sklad léků je za mřížemi. Lékárník se věnuje především pacientovi a poradenství, na které má tímto více času a zřejmě se dá takto i minimalizovat případná chyba. Je jasné, že tak jako je lékárenství dnes zcela jiné, než bývalo, tak by bylo bláhové si myslet, že se dál měnit už nebude. Já třeba na své praxi ještě navažovala na dvouramenných vahách se závažími a plíšky. Krásné, když si na to vzpomenu. No a dnes máme sice zcela přesné automatické váhy, akorát množství té práce v laboratořích se jaksi zmenšuje nebo se soustřeďuje do různých centralizovaných příprav a nádherná voňavá práce se bohužel stává spíše výjimečnou. Současná krize s výpadky důležitých léčiv nebo válka na Ukrajině však ukazuje, že ne vždy se vyplatí sázet jen na pokrok a techniku, a že se nemusí vyplatit spoléhat na to, že se něco nemůže stát. Nevadí mi modernizace, vadí mi, když si zavíráme dveře před náhradními variantami a možnostmi řešení. Již teď vidíme následky, se kterými se potýkáme při výpadcích internetu nebo proudu. Nenecháváme si zadní vrátka pro takové situace. Vzdáváme se našich odpovědností a dovedností, netrénujeme pro okamžiky nouze, nenecháváme nutný prostor pro použití zdravého rozumu. Mám příliš odžito, abych překotný pokrok vítala s otevřenou náručí. Přiznávám, že jsem staromilec a když si představím výše popsanou situaci s robotem, zatlačuji slzu. Chyběl by mi kontakt s krabičkami ve skladu, jeho organizace podle mého, stejně jako mi chybí pomuchlování s papírovým receptem a luštění hieroglyfů lékaře. Chybí mi ten pocit vítězství, když jsem tu šifru dala. A dokonce mi chybí i ten kontakt s lékařem, když jsem to nedala. Většinou jsme se spolu docela nasmáli, když jsem mu volala pro ověření, co zamýšlel. Těchhle fajn okamžiků se prostě tím sterilním, odosobněným, rychlým a dokonalým, vzdáváme. Když pominu uvedené důvody, proč mě robot v mé lékárně neláká, je tady také finanční stránka. Tato hypotetická otázka je totiž v současném systému odměňování lékárenské péče docela úsměvná. Klasická nezávislá lékárna si zatím na něco takového nemá šanci vydělat. Bohužel není nemožné, aby se touto cestou vydaly velké řetězce. Množstvím otevřených poboček vyvolaly umělý nedostatek odborného personálu, který je drahý. Představa, že lidskou sílu nahradí strojem může být pro ně lákavá. Přiznám se, že se mi dokonce ani nelíbí argument, který může zaznít, že bude mít lékárník přece více času na tu odbornou péči o pacienta, a to je pozitivum. To zní na první pohled vznešeně, ale už na ten druhý vyvstávají pochyby. Nestane se následně lékárník obrazně řečeno také tím robotem? Práce v lékárně byla vždy krásná mimo jiné i tím, jak byla pestrá. Čas strávený expedicí se střídal s časem stráveným v laboratoři při přípravě mastí, čípků a tobolek. V mezifázích nějaká administrativa, jednání se zástupci firem a objednávky. A teď si to porovnejte s osmihodinovým výdejem nachystaných krabiček léků, jinak nic. Úplná náhrada lékárníka strojem asi nenastane, byť by si to řada podnikavců přála, ale jestli to přinese větší uspokojení z práce, to si nejsem jistá. Technizace nám vždycky měla a má především pomáhat, usnadňovat práci a šetřit náklady, ale vidíme, že v řadě případů je tomu přesně naopak. Proto pokrok ano, ale s rozumem.

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Už nyní v lékárně používáme některé automatizované systémy, například na oddělení přípravy sterilních léčiv, které šetří lidské zdroje, pracují přesně a efektivně. Automatizované systémy v lékárnách, a určitě i v těch velkých nemocničních (a nemocnicích jako takových), mají velkou budoucnost. Mohou pomoci se skladováním, logistikou, výhodné by jistě bylo alespoň pro některá lůžková oddělení zavedení jednodávkového systému. Dále určitě mohou pomoci v přípravách, ale také úpravách parenterálií – mohou tedy do určité míry ušetřit práci nejen farmaceutů, ale i dalších zdravotníků, kteří se na těchto činnostech podílí.

Robotizace je i ve farmacii cesta správným směrem. Může určitě pomoci s mnoha rutinními činnostmi a pomoci uvolnit vzácnou kapacitu farmaceutů pro činnosti, kde jsou naše znalosti a dovednosti více potřeba. Na druhou stranu nelze jednoduše říci, že zavedení robota sníží nároky na pracovní sílu – to opravdu záleží na způsobu její implementace a také na konkrétní činnosti, které je taková technologie určena.

Zavádění automatizovaných systémů je ale také velmi zajímavou a odborně náročnou činností a bude dobře, pokud se jí farmaceuti budou věnovat.

PharmDr. Jana HORÁKOVÁ, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Lékárenská práce je tvůrčí týmová práce, založená také na komunikaci a empatii. Člověk uvítá pokrokové postupy, technické vymoženosti, které ulehčují a usnadňují práci, ale nahradit člověka robotem, to ne.

Na jedné straně se snažíme o docenění práce lékárníka a na druhé straně by stačil nebo ho lehce zastoupil robot? Nezapomínejme, že žádný laik si sám nic nenaordinuje, jak mi napsali, tak maximálně Paralen na všechno. No a na kolik si ceníme svých vědomostí, zkušeností, praxe, vynaloženého úsilí, neustálého vzdělávání; a na kolik si toho váží i sám pacient?

Robot možná vyhodnotí, vyloučí chyby, ale ani stroj není neomylný, a důležitý je osobní kontakt lékárníka s pacientem. V rámci urychlení administrativní agendy tak počítač zvládne, co by nám zabralo čas, ve výrobě a automatizaci taktéž, nicméně se vždy k jádru farmacie, recepturám a výrobě, budeme určitým způsobem vracet.

Mgr. Valéria ČERVINKOVÁ, BENU Lékarna K Pérovně, Praha

Pravděpodobně se určité automatizaci v budoucnu nevyhneme ani v lékárnách. Záleží ale na tom, do jaké míry to dovolíme, a taky jak moc nám to bude nápomocné a ne naopak.

Já si při automatizaci v lékárnách dokážu představit jednotný systém ve všech lékárnách pro jednodušší objednávaní zboží od distributorů, lepší přehled o dostupnosti léků pro lékárníky i pro samotné pacienty. A že nás nahradí někdy robot? Umělá inteligence se vyvíjí každým dnem rychlým tempem, už dnes nestíháme sledovat všechny inovace kolem nás. Mít přehled a sledovat trendy bychom měli všichni bez ohledu na povolání, abychom jednou nebyli překvapeni, že se neumíme přizpůsobit novému systému. Robota za lékárníka si ne že neumím, ale spíš nechci představit. Jedině takového, kterého už máme dnes v některých lékárnách a pomáhá při hledání léku ve skladu. Takže možná robota, který nám ulehčí práci, která by nás neměla tak moc zatěžovat (a za co ani nejsme nijak odměňováni) a to je kontrola expirací, kontrola a doplnění skladu či naskladnění léku. Expedice, správná rada a lidské pochopení, věřím zůstane navždy v rukách lékárníka (živého!).

Když si nějakou automatizaci v lékárně představím, jedině takovou, která práci ulehčí, zefektivní a budeme mít více času na to, proč jsme studovali a na co jsme povoláni.

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Myslím si, že my lékárníci jsme velice konzervativní stav, nemáme příliš rádi novoty a dost vehementně se bráníme změnám. Dle mého názoru by to tak být nemělo. Já osobně si dokážu velice dobře představit automatizaci / robotizaci zacházení s léčivy v lékárně. Již dnes jsou lékárníci intenzivně zavalení mnohdy nesmyslnými byrokratickými postupy, pípáme jak o život každou krabičku, hlídáme kde co a nemá cenu si něco nalhávat, veškerá tato činnost jde často na vrub času stráveném s pacientem. Dokonce si dokážu představit i nějaký způsob automatizovaného výdeje chronické medikace na základě AI ověření v lékovém záznamu. Nemyslím si však, že práce lékárníka nebude potřeba. Spíše bychom měli počítat se změnou náplně naší práce. Více se věnovat činnosti konzultační, preventivní, očkovací či screeningové. Přeci jen, každý z nás zná to, na co jsme často upozorňováni, a to je v podstatě výdej opakovaných chronických léků, kdy pacient často nechce (a já se mu nedivím) po čtyřicátéšesté slyšet, jak má užívat anopyrin. Pro takovéto případy, by se jistě nějaká automatizace mohla hodit a my bychom měli více času na skutečně důležité lékové problémy a další služby. Základem tohoto, částečného lékárenského sci-fi, je však kompletní reorganizace financování lékárenské péče.

MechDr. AI NEURONICKÁ, Uměle inteligentní lékárna, MetaSvět ChatGPT:

Mezi klíčové trendy, které budou utvářet budoucnost oboru farmacie, patří zvýšený důraz na personalizovanou medicínu, využívání umělé inteligence ke zpracování velkých dat a ke zlepšení vývoje a dodávek léčiv. Význam digitálních technologií ve zdravotnictví nadále poroste.

I v lékárnách budou velmi pravděpodobně více využívány technologie ke zvýšení efektivity a přesnosti, dojde k propojení elektronického receptu a automatizovaného výdejního systému.

Celkově lze říci, že se bude úloha lékáren v budoucnu dále vyvíjet, stanou se ústřední součástí systému zdravotní péče a budou významněji přispívat k poskytování vysoce kvalitní péče zaměřené na pacienta.

V souvislosti s větším využíváním technologií se pravděpodobně promění i vzdělávací programy pro lékárníky. Technologie ke zlepšení výuky umožní zapojit do vzdělávání modely virtuální simulace, online výukové nástroje a prvky telemedicíny. Bude pravděpodobně kladen větší důraz na výzkum a inovace se zaměřením na vývoj nových léků a terapií a také na nové způsoby poskytování péče.

V tom všem může pomoci robotizovaný systém a ve spojení s neuronovou sítí také může nahradit významnou část činností lékárníka.