Antimonopolní úřad podporuje monopolizaci

Zdeňku, o čem by měl být úvodník? O umělé inteligenci. Ježkovy voči, to bude dost těžké, když velmi často chybí i ta běžná lidská. Tuhle konverzaci jsme vedli s panem šéfredaktorem na začátku února, když přišla řeč na téma únorového čísla časopisu. A to jsme netušili, s čím ještě přijde antimonopolní úřad.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

Již od prvního jednání, které jsem společně s dr. Maršíkem v prostorách antimonopolního úřadu před lety absolvoval v jiné věci, jsem nezvratně nabyl dojmu, že si zástupci úřadu myslí něco moc nepěkného o naší inteligenci. Jejich argumentace a přístup nabývaly výšin, respektive nížin, kterých se téměř výhradně dosahuje v hovorech s někým zcela prostoduchým. Na konkrétní dotazy jsme navíc dostávali pouze nicneříkající odpovědi. Že je to neslušné až urážlivé, asi není potřeba připomínat. I v důsledku této zkušenosti jsme už při zahájení právě ukončeného sektorového šetření v oblasti distribuce léčiv nebyli přehnaně optimističtí. A to jsme netušili, k jakým doporučením se úřad po své dlouhé a namáhavé práci dopracuje. Jeho přezíravý přístup k lékárníkům se nezměnil ani po letech, ani s příchodem nového vedení.

Podívejme se na šetření od samotného začátku a porovnejme zadání s výsledným doporučením. Z úvodní žádosti ÚOHS o poskytnutí informací (pro náruživé čtenáře zveřejněna spolu s dalšími rozsáhlými materiály na webu Komory) lze citovat následující podstatnou pasáž: „Úřad provádí v souladu s § 20 odst. 2 zákona sektorové šetření zaměřené na oblast distribuce humánních léčivých přípravků na území České republiky v letech 2018, 2019 a 2020. Předmětem šetření jsou trhy velkoobchodní a maloobchodní distribuce léčiv, se zaměřením na distribuci léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění a vydávaných na lékařský předpis, a to zejména v souvislosti s dynamicky se rozvíjejícími modely přímé distribuce, tj. direct- to-pharmacy a direct-to-hospital.“ Na základě této žádosti jsme ustanovili kontaktní osoby, připravili a zaslali úřadu skutečně velmi obsáhlý materiál. Průběžně jsme zasílali také informace, které jsme v době šetření získávali především od členské základny a považovali je za relevantní pro řešení cíle. Opakovaně jsme nabízeli naši spolupráci formou konzultací, neboť jsme si velmi dobře vědomi komplexnosti potřebných znalostí a souvislostí při poskytování lékárenské péče a z vlastní zkušenosti známe i posuzované distribuční modely. Přestože je logicky těžko očekávatelné, že by úřad disponoval znalostní bází v poskytování zdravotní péče, žádná z našich nabídek nebyla vyslyšena.

Úplná absence potřebných odborníků a jejich znalostí se nakonec potvrdila v konečné zprávě, z níž je patrna absolutní neznalost základní oborové terminologie, která je používána v naprosto zásadních právních předpisech podstatných pro hodnocení, například zákoně o léčivech. Nejpozději v době odmítání konzultací se proto dalo s vysokou mírou pravděpodobnosti odhadnout, že v šetření nebude zohledněna základní podstata lékárenství, tedy poskytování zdravotní péče pacientům. To se začalo finálně potvrzovat v průběhu říjnového uzavřeného jednání podvýboru pro lékovou politiku, kde byly za účasti vedení ÚOHS a některých dalších subjektů, včetně ČLnK, projednávány předběžné závěry a připravovaná doporučení. Diskuze byla neobyčejně živá, doplňovaná nezřídka nevěřícným kroucením hlav, někteří účastníci se pravděpodobně v údivu nad obsahem přednášeného ani nevyjadřovali. Nejspíše jim došla slova. Tvrzení ÚOHS, která jsou v příkrém rozporu s našimi vlastními zkušenostmi i dodanými podklady, totiž nemohou vyvolat nic jiného, než těžko kontrolovanou diskuzi nebo jen údiv s dokořán otevřenými ústy. Pak už zbylo jen čekání, bez možnosti cokoliv ovlivnit. To ale podle všeho nebylo možné od samého počátku.

Výsledná zpráva se nijak zásadně neodchyluje od předběžných závěrů, které zazněly v poslanecké sněmovně v říjnu loňského roku. Většinově je pro nás zpráva nepřijatelná nejen z hlediska nesmyslnosti mnoha doporučení, ale také proto, že se úřad pustil do vod, které do jeho kompetencí a rozhodování absolutně nepřísluší. Pokud by byla jeho doporučení vyslyšena, povede to v rozporu s názvem úřadu k monopolizaci trhu a likvidaci svobodného lékárenství v České republice! Lékárníky zcela pomíjí a posílá jim vzkaz o jejich nepotřebnosti. I sousloví „totální úlet“ lze v tomto případě považovat za eufemismus.

Zpátky k inteligenci. Nelze než konstatovat, že se celou závěrečnou zprávou prolíná naprostý amatérismus a neprofesionalita ÚOHS, vyplývající z absolutně nedostatečných znalostí potřebných k relevantnímu hodnocení situace na trhu s léčivy. Zároveň úřad posuzoval věci, které nejsou v jeho kompetenci a nepřísluší mu je hodnotit. Typicky způsob poskytování zdravotní péče. O to účelověji pak závěry vypadají. Rozlišení, zda se jedná o pouhé „nedopatření z vlastní důležitosti“ či záměr nechávám na laskavém čtenáři. Komora však rozhodně nezůstává nečinná, po zveřejnění jsme se obratem spojili nejen s některými dotčenými subjekty, ale především ministrem zdravotnictví, který na tiskové konferenci potvrdil, že se u zásilkového výdeje jedná o složitou problematiku, vše je potřeba důkladně, a především ve prospěch pacienta projednat. Jak například ukazují zkušenosti z Německa, zásilkový výdej rozhodně výpadky v dodávkách léčiv nevyřeší, a proto kvůli tomu nehodlá ministerstvo v tomto roce navrhovat změny legislativy. Dobrá zpráva. I přesto zůstáváme ostražití a v případě potřeby bychom vás vyzvali k akci. Není přijatelné, aby úředník ÚOHS od stolu doporučoval likvidaci lékárenské péče v České republice. Společně s vámi to nepřipustíme!