Thylakoidy a snižování chuti k jídlu

Thylakoidy jsou malé diskovité struktury odpovědné za fotosyntetické světelné reakce v chloroplastech zelených rostlin. Jejich hlavním zdrojem je tmavě zelená listová zelenina, nejčastěji používaným zdrojem je zejména špenát (Spinacia oleracea) ve formě extraktu. Thylakoidy jsou pravděpodobně nejsložitější z biologických membrán a jsou organizovány do spojitých párových membrán s různým složením a funkcí. Obsahují více než 100 různých proteinů, membránové lipidy, pigmenty (chlorofyl), vitamíny (E, K) a antioxidanty (karotenoidy, zeaxanthin, lutein). Důležité je, že mají hydrofobní vlastnosti a izoelektrické pH 4,7. Mohou tak adherovat k lipidům, některým enzymům a sliznici gastrointestinálního traktu. Jsou také schopny snižovat střevní makromolekulární permeabilitu. Thylakoidy jsou odolné vůči degradaci žaludečními a pankreatickými enzymy, ve střevě zůstávají až několik hodin. Potenciální přínos thylakoidů pro zdraví se v poslední době stal předmětem zájmu výzkumníků zabývajících se problémy souvisejícími s obezitou, protože má například vliv na vznik pocitu sytosti po jídle.

Thylakoidy dočasně inhibují pankreatickou lipázu/kolipázu během trávení tuků. Zpomalení trávení tuků způsobí, že lipidy dosáhnou distálního konce střeva, kde jsou absorbovány. Důležité je, že trávení potravy je „nuceno“ dostat se do distálních částí střeva. Tím se mohou účinně uvolňovat hormony sytosti. Na modelech s myšmi, potkany a prasaty byl prokázán pozitivní vliv p. o. podávání thylakoidů na tělesnou hmotnost a metabolické parametry. Podávání thylakoidů zvyšovalo „hormon sytosti“ cholecystokinin (CCK) a snižovalo „hormon hladu“ ghrelin. Po 100 dnech intervence thylakoidy u myší s deficitem apolipoproteinu E došlo ke snížení hladiny leptinu.

Účinky thylakoidů na podporu sytosti a potlačení chuti k jídlu jsou ještě patrnější v klinických studiích. V intervenční zkřížené studii bylo 11 zdravým jedincům s normální hmotností nabídnuto jídlo s vysokým obsahem tuku s přidáním různých koncentrací thylakoidů (od 5 do 50 g) a bez nich, následně jim byly v pravidelných časových intervalech odebírány vzorky krve. CCK byl uvolňován způsobem závislým na dávce, významně odlišným od kontroly v časovém bodě 4 a 6 hodin od začátku jídla. Kontrolní jídlo poskytlo optimální uvolnění CCK v časovém bodě 30 minut po začátku jídla, zatímco při příjmu thylakoidů došlo k časnému uvolnění CCK v časovém bodě 30 minut a nový vrchol nastal po 4 hodinách. Důkazem opožděného trávení tuků byl také pozdní výskyt mastných kyselin v krvi ve srovnání s kontrolou. Hladina leptinu se zvýšila za 6 hodin. Hladina inzulínu byla snížena, zatímco koncentrace glukózy zůstaly nezměněny. Volné mastné kyseliny byly sníženy od 2 hodin dále.

Autoři další klinické studie se zkříženým designem se zabývali otázkou, zda thylakoidy potlačují chuť k jídlu, také když jsou podávány společně s jídlem bohatým na sacharidy. Ženám s nadváhou byla podávána snídaně bohatá na sacharidy s thylakoidem a bez něj. 2 hodiny po konzumaci snídaně obohacené o thylakoidy ženy pociťovaly potlačení pocitu hladu a touhy po jídle oproti kontrolní snídani. Významné zvýšení hladin CCK bylo zaznamenáno po 3 hodinách. Tyto výsledky naznačily, že se na potlačení chuti k jídlu musí uplatňovat i jiný mechanismus než snížená rychlost trávení tuků. Vzhledem k tomu, že po snídani s thylakoidy byla prokázána dvoufázová odezva hladin glukózy v krvi a po kontrolní snídani jednorázová, může příjem thylakoidů ovlivňovat homeostázu glukózy a sekreci inzulinu. Je známo, že hypoglykémie stimuluje hlad, zatímco zvýšení hladiny glukózy v krvi způsobuje sytost.

Klinická studie s 38 ženami ve věku 40–65 let s BMI mezi 25 a 33, ve které jedna skupina užívala po dobu 12 týdnů před snídaní 5 g thylakoidů a druhá placebo, potvrdila uvolňování „hormonu sytosti“ GLP-1 (glukagonu podobný peptid 1) v návaznosti na konzumaci thylakoidů. Zároveň byla pozorována snížená chuť na sladké a čokoládu. Užívání thylakoidů vedlo u testovaných žen k průměrné ztrátě hmotnosti 5,0 ± 0,5 kg ve srovnání s 3,5 ± 0,6 kg v kontrolní skupině a ke snížení celkového cholesterolu. Obvod pasu, tělesný tuk a leptin byly sníženy v obou skupinách bez významného rozdílu. V randomizované, placebem kontrolované, dvojitě zaslepené jednostranně zaměřené intervenční studii se zkříženým designem s 22 dobrovolnicemi s nadváhou se autoři zaměřili na vliv příjmu thylakoidů na „hédonický hlad“ (emoční jedení). Příjem 5 g thylakoidů ve formě špenátového extraktu vedl ke snížení pocitu hladu (21% snížení), zvýšení sytosti (14% zvýšení), snížení chuti na všechny svačiny a sladkosti během dne (36 %), stejně jako chutě na slané (30 %), sladké (38 %) a sladké a tučné (36 %) svačiny a snížená subjektivní chuť na sladké (28%) na základě vyhodnocení pomocí dotazníku.

V provedených klinických studiích buď nebyly vůbec zaznamenány nežádoucí účinky, nebo šlo o nevolnost a bolesti hlavy, které byly zaznamenány v intervenčních i kontrolních skupinách jedné klinické studie.

Příjem jídla obohaceného o thylakoidy může krátkodobě snížit chuť k jídlu a pravděpodobně i příjem potravy. Avšak pro posouzení vlivu dlouhodobé suplementace thylakoidy na snížení hmotnosti zatím není dostatek kvalitních klinických studií.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu