Každý problém je novou příležitostí

Starý rok skončil, nový začal. Na hektické přelomy roků jsme zvyklí. V minulosti často docházelo k zásadním změnám v lékárenství právě k 1. lednu. Ať už to byly cenové předpisy vydávané po Vánocích, změny DPH spojené s přeceňováním léků, zavedení povinného eReceptu nebo legislativní smršť v roce 2020. Ovšem začátek roku 2023 byl jiný.

PharmDr. Martin KOPECKÝ, Ph.D., viceprezident ČLnK

Změna DPH u testů na covid se stala bezvýznamnou kapkou v moři práce, která se v lékárnách nahromadila v souvislosti se sháněním výpadkových léků. Česká lékárnická komora na problémy s výpadky léčivých přípravků poukazuje už několik let. V minulosti jsme vydali několik tiskových zpráv, což sice zaujalo novináře, ale státní úředníci problém buď přehlíželi nebo bagatelizovali. Ačkoliv se Ministerstvo zdravotnictví i Státní ústav pro kontrolu léčiv situací zabývaly, problém s výpadky pouze probublával pod povrchem a byl výzvou hlavně pro lékárníky.

Situace s uzávěrami hranic během covidu vedoucí k narušení dodávek různých druhů zboží, včetně léků, ukázala, že se omezení výroby a dodávek léků může objevit kdekoliv a kdykoliv.

Přidejte evropský tlak na nízké ceny, v ČR dovedený téměř k dokonalosti, přesun výroby účinných látek a léků mimo EU a máme kypící výbušnou směs. EU se tématem evropské soběstačnosti ve výrobě léků již zabývá v tzv. farmaceutické strategii – přípravují se návrhy změn legislativy v oblasti výroby a distribuce léků.

Legislativa se bude měnit i v ČR. Už na podzim byla připravena novela zákona o léčivech, která měla výpadky léků řešit. Součástí novely jsou například tyto návrhy: zrušení dosavadní povinnosti dodávek léčivých přípravků držiteli registrace distributorům, zrušení povinnosti pro distributory dodat léky do 2 pracovních dnů provozovatelům lékáren a dále zavedení povinnosti pro distributory a provozovatele lékáren hlásit Ústavu skladové zásoby, omezit objednávání léků lékárnami, u kterých hrozí výpadek.

ČLnK zaslala na MZd nesouhlasné stanovisko s tím, že o novele chceme dále jednat a bavit se i o dalších principech řešení opakovaných výpadků – např. sledování nekrytých objednávek lékáren u distributorů, lepší informovanost o dodávkách léků do ČR apod. O jednáních, která se povedou v následujících týdnech, budeme informovat.

Na začátku zimy situace s výpadky léků v ČR vygradovala. Začalo to penicilinem, pokračovalo dětskými sirupy a čípky na teplotu. Dnes už novináři vědí, co znamená dominový efekt u lékových výpadků, které se přelily i do dalších skupin antibiotik. Na rozdíl od let minulých, tentokrát představitelům ČLnK úředníci státní správy naslouchají. Situace je natolik vážná, že na Ministerstvu zdravotnictví vznikla pracovní skupina, jejímž členem je od prvního zasedání prezident ČLnK. Informace o pracovní skupině a výstupech z jednání jsou k dispozici na webu Komory.

Pro lékárny je v současnosti obtížné získat přehled o dostupnosti léčivých přípravků u jednotlivých distributorů, dodávky antibiotik chodí nahodile z rezervací (záznamů). Kdy, co a v jakém množství má nebo bude mít distributor, se nedá předvídat. Proto byla jedním z prvních požadavků ČLnK na jednání pracovní skupiny při MZd žádost o zajištění lepší informovanosti lékáren o dodávkách mířících do České republiky, aby se mohly dělat cílené záznamy u distributorů.

Po celou dobu také komunikujeme s médii. Téměř každý den se opakují dotazy novinářů na situaci s léky v lékárnách. Zvolili jsme vysvětlovací strategii pro veřejnost. Vysvětlujeme, co je generická substituce a jakými pravidly se řídí výdej léků. Poukazujeme na to, že lékárníci dělají vše, co je v jejich silách a možnostech, aby pacienti byli léčeni tak, jak mají. Je to další příležitost ukázat, že lékárnici jsou nedílnou součástí zdravotnictví, jsou pro své pacienty ochotní přinášet i rychlá krizová řešení spočívající například v přípravě čípků a sirupů pro děti.

Antibiotika ale připravit v lékárně skutečně nemůžeme a jsme zcela odkázáni na distribuci. Špatná situace s dodávkami antibiotik s velkou pravděpodobností potrvá po celou sezonu respiračních nákaz, tedy až do jara.

Problém vznikl i proto, že je opravdu velké množství nemocných. Běžná spotřeba bývala menší než současná i v předcovidových letech. To si může každý lékárník najít v datech své lékárny. Vypadá to, že výrobci plánovali výrobu podle loňského a předloňského roku a naplánovali dodávky menšího počtu balení, než je teď potřeba.

Každý problém je ovšem také novou příležitostí. Každá lékárna má zpravidla skladem alespoň nějaká antibiotika. Rozhodně není vhodné, aby pacienti obvolávali lékárny v celém okrese, ale leccos lze z jejich pohledu řešit už s lékařem v ordinaci. Proto je nutné komunikovat s lékaři ordinujícími v okolí lékárny, aby, pokud je to možné, předepisovali antibiotika, která jsou právě k dispozici.

Oboustranná komunikace lékař – lékárník je základem týmové spolupráce, která vede k prospěchu pacienta. Je to základní kámen, na kterém lze stavět do budoucna při prosazovaní dalších služeb v lékárnách. Lékárník, který je rovnocenným partnerem lékaře, může být poskytovatelem i dalších (placených) zdravotních služeb.