Sympozium klinické farmacie René Macha se vrátilo do Mikulova

Po dvouleté odmlce se Sympozium klinické farmacie René Macha, organizované Katedrou sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové a Sekcí klinické farmacie České farmaceutické společnosti JEP, vrátilo do Mikulova. Na XXIV. ročník, který proběhl ve dnech 25.–26. listopadu 2022, se sjelo celkem 320 účastníků, kteří po předchozí virtuálně-hybridní formě s nadšením zasedli do kongresového sálu a osobně zhlédli odborný program tematicky zaměřený na terapii endokrinních a krevních onemocnění.

Hlavní části sympozia složené z přednáškových bloků tradičně předcházela oblíbená interaktivní sekce zaměřená na řešení lékových problémů e-DRBy, která zahrnovala prezentace klinických farmaceutů s následnou diskuzí nad celkem sedmi kazuistikami. K řešení všech prezentovaných lékových problémů se mohli posluchači vyjadřovat již v průběhu samotné prezentace prostřednictvím aplikace Slido, díky níž mohli všichni účastníci hlasovat pohodlně ze svých mobilních telefonů.

Sympozium bylo slavnostně zahájeno v raném odpoledni doc. PharmDr. Josefem Malým, Ph.D., který mimo jiné přivítal čestné hosty i významné osobnosti farmacie a vyzdvihl přínos členů programového a organizačního výboru. Letos pozvání přijali: předseda České farmaceutické společnosti ČLS JEP prof. PharmDr. Martin Doležal, Ph.D., místopředsedové téže společnosti PharmDr. Pavel Grodza a PharmDr. Vladimír Holub, děkan Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové doc. PharmDr. Jaroslav Roh, Ph.D., a proděkan pro vědeckou činnost a doktorské studium prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D., dále proděkanka pro studium Farmaceutické fakulty MU v Brně PharmDr. Tünde Ambrus, Ph.D., prezident České lékárnické komory Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., a předsedkyně Sekcie klinickej farmacie Slovenskej farmaceutickej společnosti PharmDr. Anna Oleárová, Ph.D. V závěru slavnostního zahájení prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc., zavzpomínal na prof. RNDr. Jaroslava Květinu, DrSc., který zemřel 17. července 2022 a do poslední chvíle byl ve svém oboru aktivní.

Následné přednáškové bloky obsahovaly vysoce kvalitní sdělení aktuálních trendů ve farmakoterapii endokrinních a krevních onemocnění, jak z pohledu specializovaných lékařů, tak klinických farmaceutů. V detailu byla, mimo jiné, přiblížena problematika poruch štítné žlázy nebo moderní novinky v léčbě a monitorování diabetu a v současnosti i hodně diskutované epidemie obezity, zejména s důrazem na respektování individuálních potřeb pacienta vedoucí ke zvýšené adherenci k nastavené léčbě. Bohatá diskuse probíhala vždy v následných panelových diskusích, ale také v kuloárech během přestávek na občerstvení s nevídaným nadšením po omezeném osobním kontaktu v předchozích letech. O přestávkách bylo rovněž možné navštívit posterovou sekci a partnery sympozia, bez jejichž podpory by nebylo možné konferenci takového rozsahu zrealizovat.

Sobotní program odstartovala sekce opět velmi kvalitních ústních posterových sdělení. Velmi nás těší, že odborná komise vyhodnotila jako nejlepší sdělení této sekce práci PharmDr. Anny Rejmanové, Ph.D., a kolektivu z Katedry sociální a klinické farmacie Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové na téma Úskalí antibiotické profylaxe v chirurgii z pohledu klinického farmaceuta. V rámci plakátových posterových prezentací byla oceněna práce Mgr. Elišky Voříškové a kolektivu rovněž z Katedry sociální a klinické farmacie na téma Adherence k léčbě, důvěra a obavy pacientů s fibrilací síní k perorálním antikoagulanciím.

V sobotním přednáškovém bloku zazněly skvělé příspěvky včetně prezentace aktuálních novinek společnosti Inpharmex, která představila lékovou databázi AISLP ve formátu moderní chytré aplikace. Zmínit je třeba sdělení prof. Miloše Táborského nebo prof. Romany Ryšavé, kteří se dotkli novinek v hypolipidemické léčbě, resp. v terapii diabetické nefropatie. Sdělení doc. Jana Blatného na téma (r)Evoluce v léčbě hemofilie bylo jedinečné tím, že u následné diskuze byl přítomný i dlouholetý pacient trpící právě hemofilií.

Po oficiálním ukončení hlavního programu sympozia byly v odpoledních hodinách pro zájemce přichystány odborné workshopy vedené zkušenými lektory na šest různých témat.

Kolegům, kteří se sympozia nemohli zúčastnit osobně, bychom rádi zprostředkovali alespoň část z prezentovaného odborného obsahu. Jako první vybíráme sdělení PharmDr. Šárky Erbanové z Oddělení klinické farmacie Oblastní nemocnice Náchod, která se hned v úvodním bloku e-DRBů velmi komplexně věnovala řešení hyperkalciurie a urolitiázy u pacienta s hyperkalcemií. Prezentována byla kazuistika dlouhodobě hospitalizovaného pacienta po proběhlé klíšťové encefalitidě, u kterého byly jako možné příčiny poruch kalciové homeostázy zvažovány imobilizace, dlouhodobý permanentní močový katetr, recidivující infekce močových cest nebo neurogenní močový měchýř. Při urolitiáze je pro adekvátní léčebný postup nutné zjistit pH moči, identifikovat chemické složení konkrementů, koncentraci inhibitorů krystalizace převažujících složek močového kamene a vyloučit léčiva, která by k urolitiáze mohla přispívat. Základem léčby je vždy správná hydratace pacienta. Nejvhodnější je příjem čisté vody v množství asi 2 l/den rozdělený v průběhu celého dne. Doporučuje se omezit příjem nemléčných živočišných bílkovin, jednoduchých cukrů, potravy bohaté na oxaláty či sodíku a zvýšit příjem potravin bohatých na draslík (vhodné ovoce, zelenina). Perorální příjem vápníku se u pacientů s hyperkalcemií ani s urolitiázou obvykle neomezuje, protože by mohl vést ke zvýšení absorpce oxalátu ve střevě.

Doc. MUDr. Filip Gabalec, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařské fakulty UK v Hradci Králové se v přehledné přednášce věnoval zejména poruchám štítné žlázy v graviditě. Pro farmaceuty zásadní informaci představuje doporučení suplementace jódu v graviditě i laktaci v množství 250 μg/den (tj. o 100 μg více oproti běžné populaci), protože i fyziologická gravidita klade na štítnou žlázu zvýšené nároky. Specifickou péči vyžadují těhotné pacientky s manifestní hypotyreózou, kdy již v prvních týdnech gravidity stoupá potřeba levothyroxinu o zhruba 30 %. Ideální je již prekoncepční plánování léčby. Pacientky jsou pak endokrinologem sledovány se zvýšenou četností zhruba do 20. týdne těhotenství, po porodu se dávky levothyroxinu vrací na původní hodnotu a další kontrola následuje po šestinedělí. V případech subklinické hypotyreózy, izolované hypotyroxinémie nebo tyreoidální autoimunity s eutyreózou stále panuje nejistota ohledně nutnosti substituční léčby. Pro vývoj plodu totiž představují riziko i příliš vysoké hladiny tyroxinu matky. Co se týká léčby hypertyreózy v graviditě, je potřeba si uvědomit, že všechna tyreostatika jsou teratogenní, nicméně v 1. trimestru je lékem volby propylthiouracyl, v 2. a 3. trimestru thiamazol.

MUDr. Hana Krejčí, Ph.D., z 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze ve svém velmi praktickém sdělení s tématem výživy u diabetika shrnula základní zásady aktuálních doporučení pro stravování diabetiků. Naprosto zásadní pro dlouhodobou udržitelnost jakékoliv změny stravování je zohlednění preference pacienta. Důraz by měl být kladen na kvalitu surovin a jejich kulinářskou úpravu. Základem (jakékoliv) stravy by měly být základní a minimálně zpracované potraviny, vyvarovat se je třeba průmyslově ultrazpracovaným potravinám, fastfoodu, polotovarům, pochutinám a cukrovinkám. Velmi nešťastné je doporučování univerzálních diet pro všechny bez rozdílu, diet s přesně daným množstvím sacharidů, vynechávání některých nutričně kvalitních potravin (např. vejce, maso), povinné snídaně či striktní dodržování 5–6 jídel denně. Zvlášť u obézních diabetiků 2. typu může být velmi prospěšným pro redukci hmotnosti i zlepšení kompenzace diabetu zahrnutí pouze 2–3 jídel denně. Že není vhodné diabetikům doporučovat tzv. dia výrobky, je mezi odbornou veřejností již rozšířeným faktem, ale že jedním z důvodů je vysoký obsah fruktózy, nahrazující v nich ostatní sladidla, může být pro někoho novinkou. Fruktózu lze akceptovat v menších množstvích, v nichž je obsažena ve vhodných druzích ovoce, ale její zvýšený přísun přispívá ke steatóze jater nebo zvyšování hladiny kyseliny močové.

Odlišnou, avšak neméně důležitou oblast péče o diabetiky zahrnula ve své přednášce Moderní technologie v diabetologii MUDr. Lucie Radovnická z Diabetologického centra Interního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z., Krajské zdravotní, a. s. V současné době jsou v České republice (ČR) k dispozici 3 typy monitorace glykémie: 1. monitorace pomocí glukometru (SMBG), 2. kontinuální monitorace v reálném čase (rtCGM) a 3. systém pro tzv. okamžité monitorování glukózy (flash glucose monitoring, FGM). Základem rtCGM a FGM jsou glukózové senzory zaváděné do podkoží, které stanovují koncentraci glukózy v intersticiální tekutině, nikoliv v krvi. Senzory rtCGM automaticky přenášejí informaci o hladině glykémie a jejím trendu v pětiminutových intervalech do přijímače nebo chytrého telefonu či hodinek uživatele, zatímco pro zobrazení těchto hodnot při používání metody FGM je nezbytné přiložit speciální čtečku nebo chytrý telefon se staženou příslušnou aplikací do blízkosti senzoru. Systém FGM nemá na rozdíl od rtCGM alarmy, které upozorní uživatele na hrozící hypo-, či hyperglykémii. Pro svou jednoduchost je ale spojen s nižšími nároky na edukaci při zahájení používání.

Prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, z I. interní kardiologické kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který je také místopředsedou České kardiologické společnosti, prezentoval vysoce aktuální téma nových možností hypolipidemické terapie. ČR se v rámci Evropy dlouhodobě drží na prvních místech v kardiovaskulární (KV) mortalitě a velká část pacientů stále nedosahuje cílových hodnot lipidogramu. Pro stanovení rizika zdánlivě zdravých osob bez prokázaného KV onemocnění na podkladě aterosklerózy je podle posledních doporučení Evropské kardiologické společnosti z roku 2021 používán systém SCORE2 (pro osoby ve věku 40–69 let) či SCORE2-OP (pro osoby od 70 let) stanovující desetileté riziko fatálních nebo nefatálních KV příhod na základě pohlaví, věku, hodnot systolického krevního tlaku, non-HDL cholesterolu a kuřáctví. V primární prevenci je cílem dosažení hodnot LDL cholesterolu pod 2,6 mmol/l, v sekundární prevenci pod 1,4 mmol/l a v obou případech zároveň snížení nejméně o 50 % hodnot před léčbou. Toho je možné v ideálním případě dosáhnout vysokodávkovou léčbou statiny. Jestliže není do dvou měsíců dosaženo cílových hodnot, přidává se ezetimib a následně inhibitor proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9). Novinkami v léčbě dyslipidémií, které jsou již schválené Evropskou lékovou agenturou, jsou kyselina bempedová a inklisiran. Kyselina bempedová působí o stupeň výš než statiny inhibici endogenní syntézy cholesterolu a je určena pro perorální podání jednou denně. Inklisiran je dvouvláknovou malou interferující RNA (siRNA) bránící syntéze proteinu PCSK9. Je podávaný subkutánně dvakrát ročně a vyniká perfektním bezpečnostním profilem. Jedinými dosud známými nežádoucími účinky inklisiranu jsou reakce v místě vpichu.

Souhrnem lze říci, že letošní ročník sympozia se vydařil.

Díky prezenční formě a kouzlu Mikulova se sympoziu vrátila jeho jedinečná přátelská atmosféra podtržená společenským večerem pořádaným ve Valtickém podzemí za doprovodu cimbálové muziky. Nutno však zmínit, že i předchozí dva virtuálně-hybridní ročníky zanechaly svoji stopu. Jejich pořádání přineslo nové zkušenosti a modernizaci v tomto ročníku. Za připomínku rovněž stojí, že účastí na všech sekcích sympozia bylo možné získat až 44 bodů do celoživotního vzdělávání ČLnK. Proto věříme, že se sejdeme opět v hojném počtu i při dalším ročníku, který se uskuteční 24. a 25. listopadu 2023.

PharmDr. Tereza HENDRYCHOVÁ, Ph.D.

PharmDr. Lenka ŤUPOVÁ, Ph.D.