Ze života právníka v Komoře – díl třicátý osmý, okurkový

Nemohu zastírat, že červen byl pro mne trochu okurkový a hodně horský. O první, hikerské půli, je jiný článek. Návrat z vysokých nadmořských výšek a z tak trochu jiného světa opět vyvolal menší ponávratový syndrom projevující se zejména zvýšenou potřebou spánku a sníženou schopností se koncentrovat na práci. Jenže ona nepočká a člověk je jí živ. Shrňme si tedy, co se v červnu odehrálo.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

V závěru měsíce Ministerstvo zdravotnictví publikovalo nový cenový předpis o regulaci cen individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití, ze kterého jako příjemné překvapení vypadla úprava tzv. typizovaných přípravků, které se v praxi neosvědčily a ukázalo se, že pro stanovení regulované ceny zcela postačí obecný způsob výpočtu určený pro netypizované přípravky. Konopí se prostě typizuje obtížně. Je to rostlina, a ta si roste, jak chce, a předpisům ministerstva se přizpůsobovat nepotřebuje.

Vzápětí po účinnosti cenového předpisu se ukázalo, že VZP na něj s obtížemi reaguje, či spíše nereaguje ve svém číselníku, protože jím předpokládaná regulace přípravků obsahujících extrakt z konopí se formálně obtížně uchopuje, když druhy přípravků s extraktem mají být popsány v novele vyhlášky č. 236/2015 Sb. o připravovaných přípravcích s obsahem léčebného konopí, která zatím ale nebyla vydána, ačkoliv už je dlouho připravena. Jiná vyhláška týkající se mj. extraktu z konopí ale vyšla včas. Jde o seznam léčivých a pomocných látek pro přípravu léčivých přípravků, do něhož byly některé látky doplněny, včetně extraktu z konopí, a jiné odstraněny. Dehty to byly, které se poroučely.

Zajímavé bylo vypořádání připomínky Komory k návrhu novely vyhlášky provádějící zákon o zdravotnických prostředcích. Komora navrhla, aby byl rozšířen okruh zdravotnických prostředků, které jsou povinně vydávány na poukaz, o veškeré implantabilní zdravotnické prostředky namísto jen těch, které jsou aplikovány injekčně. V důvodové zprávě k novele bylo uvedeno, že jiné, míněno neinjekční „implantabilní zdravotnické prostředky nikdy nebudou moci být použity bez lékařského zákroku, není tedy důvodný předpoklad, že by si pacienti sami kupovali např. kloubní implantáty, prsní implantáty, zubní implantáty nebo prostředky pro osteosyntézu a jejich neodborným použitím si sami ublížili.“ S tím jsme nesouhlasili a upozornili na četný výskyt „klinik“ s pochybným personálním obsazením, v nichž se poskytují zdravotní služby v rozporu se zákonem a mohou v nich být tyto zdravotnické prostředky aplikovány pacientům nekvalifikovanými osobami. A že není důvod jim přístup k těmto prostředkům usnadňovat. Připomínka nebyla akceptována s odůvodněním, že riziko neodborného použití je minimální a prodej těchto prostředků není třeba regulovat. „Chirurgický zákrok, který je nutný k jejich zavedení, nemůže provést nikdo jiný, než poskytovatel zdravotních služeb s potřebným technickým a personálním vybavením.“

Pokud máte pocit, že si každá strana tak trochu mele tu svou, pak se nemýlíte. Na úřední straně se zase jednou projevila víra v to, že v reálném životě se nedějí věci, které předpisy zapovídají. Navzdory téměř každodenním zprávám potvrzujícím opačný stav.

V Poslanecké sněmovně se už téměř schylovalo ke schválení tzv. veterinární novely zákona o léčivech, která měla být účinná už před mnoha měsíci, ideálně od 28. 1. 2022 společně s účinností nařízení EU o veterinárních léčivých přípravcích. Jenže přišel přílepek v podobě poslaneckého pozměňovacího návrhu, jímž měly být upraveny záznamy o očkování a přístup k nim ze strany ÚZIS. Rozpoutala se živá debata završená přerušením projednávání zákona mj. i za účelem vyčkání stanoviska ÚOOÚ.

Komora byla vyzvána Ministerstvem zdravotnictví, aby podala své návrhy na úpravu důležitějšího z dvojice cenových předpisů. Toho, jež upravuje obchodní přirážku, taxu laborum nebo právo tříměsíčního doprodeje. Za Komoru bylo navrženo zrušení cenové regulace v případech výdeje na účet pacienta, zrušení množstevního omezení u připravovaných sterilních přípravků, navýšení obchodní přirážky u spotřebovaných léčivých a pomocných látek z 15 na 25 %, oddělení obchodní přirážky distributora ve výši 10 % z procentní sazby v každém pásmu a určení dvou sazeb pro použití autoklávů o různých velikostech.

Osobně považuji za nejzajímavější diskuzi o rozdělení zatím stále společné obchodní přirážky distribuce a lékáren. Ani mezi zástupci lékárníků není jednotný názor na to, zda přirážku oddělit, či spíše kam až zajít při stanovení výše, která by ze současné přirážky připadla distribuci a která lékárnám. Tato nejednotnost pravděpodobně opět povede k tomu, že k rozdělení přirážky nedojde, a stále tak zůstane kuriózní stav, při němž o výši distribuční části přirážky rozhoduje čistě obchodní vztah mezi distributorem a provozovatelem lékárny.

Zpětně teď vidím, že i ta okurka, po které je pojmenovaná na události nejchudší část roku, je při pohledu zblízka potištěna zajímavými příběhy. Ale nebojte, jako každá správná okurka i tato půjde buď do salátu, nebo na kompost. A takhle pěkně si tady žijeme.