Ze života právníka v Komoře – díl třicátý, ministerský

Událost měsíce a roku – volby – dopadly tak, že na té chodbě na ministerstvu naproti toaletám a výtahu brzy přibude další podobizna. A ač je ta chodba dlouhá, už brzy nebude stačit, a ti zarámovaní mužové a sem tam žena se začnou věšet na stěnu za roh. A tak dopadne každý ministr zdravotnictví. Pověsí ho. Nepomůže ani prezidentská milost. A milosti od zdravotníků se ministrům nedostává. Ani tomu čerstvě odcházejícímu.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK

Lékárníkům se stýskat nebude určitě. Nezapomněli na kopu slibů, které navršil, když začínal, a z kterých nesplnil nic. Nezapomněli na chvástání, jak zařídil eRecept, když ve skutečnosti jen slízl smetanu za jiné. Včetně lékárníků a tvůrců jejich software, bez jejichž pomoci by byl eRecept a jeho přijetí v terénu poloviční. A jen těžko zapomenou, že sotva na čas přestal ministrovat, hned se ukázalo, za jaký tým kope. A sotva se do funkce vrátil, hned vyhodil lékárnického prezidenta z jistého orgánu. Přijde nový. A zase toho bude málo vědět o lékárenství, takže bude na prezidentovi a viceprezidentovi, aby se pustili do vysvětlování. Pokolikáté už? – to si mohou říct dokonce i ti současní dva, kteří kroutí teprve začátek svého třetího roku ve funkci.

Zatímco republika volila, Komora se nachází uprostřed volebního období. A poprvé ve své třicetileté historii se koná sjezd po dvou letech od toho posledního. Důvody nemusíme rozebírat, všichni je známe. A po dlouhých letech v Praze místo Benešova. A jednodenní místo dvou. A po 12 letech představenstvo přichází s návrhem na zvýšení členského příspěvku a s návrhem na změnu sídla. Není proto divu, že sjezd byl hlavním tématem obou říjnových představenstev. Přípravy, organizace, přípravy, organizace. A volby delegátů na OSL. S nimi jsou vždy spojené náročné otázky, s nimiž potom spolu s kolegy Novosádem a Ovčařím zápolíme a hledáme přijatelná řešení. Někdy bohužel neexistují. Například tehdy, když volební okresní shromáždění svolalo představenstvo OSL, které opustil jeden člen a zbylo jich šest, čili se stalo neusnášeníschopné a volby byly vyhlášeny neplatně. Nebo v jiném OSL se volby konaly na běžném okresním shromáždění, nikoliv na zvláštním, a přesto trvaly dva dny. Také neplatné. V drtivé většině ale vše proběhlo, jak mělo. Představenstvo na každém svém jednání uděluje osvědčení pro výkon soukromé lékárenské praxe, pro vedoucí lékárníky či odborné zástupce. Po skončení cyklu celoživotního vzdělávání loni v srpnu se letos skoro na každém jednání objevují žádosti od žadatelů, kteří potřebného počtu bodů nedosáhli. Kromě žádosti o osvědčení proto žádají rovněž o mimořádné snížení hranice bodů, aby splnili podmínku celoživotního vzdělávání nutnou pro získání osvědčení. Dlužno říci, že ve většině případů představenstvo těmto žádostem nevyhovuje.

Ve sbírce zákonů vyšla v září novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, jejíž nové ustanovení upravující dohodnuté ceny mezi zdravotními pojišťovnami a výrobci zavádí závaznost těchto cen od okamžiku jejich oznámení poskytovateli. Lékárny byly dosud zavázány pouze údaji ze seznamu cen a úhrad vydávaného SÚKL a dohodami pojišťoven s výrobci se řídit nemusely. To se má od 1. 1. 2022 změnit. Lékárnám tato změna nic pozitivního nepřináší a spíše může být zdrojem potíží v podobě krácení úhrad. Nové ustanovení vyvolává otázku, jak to bude se závazností smluvní ceny od chvíle, kdy bude lékárně oznámena. Bude platit i pro již naskladněné přípravky? Bez možnosti doprodeje? Nebo se bude týkat jen těch přípravků, které teprve po oznámení budou do lékárny dodány? Znění ustanovení svědčí naště stí spíše pro druhou možnost. Nicméně jsou tu i další otázky. Jaká bude forma oznámení? Bude strojově zpracovatelná poskytovateli lékárenských informačních systémů? Bude možné se dozvědět s předstihem o chystaných změnách? Budou výrobci přijímat opatření, aby se přípravky vyskytující se již na trhu přecenily na nižší cenu? Jak se budou řešit případné „ořezy“ úhrad nezaviněné lékárnou? To vše chceme projednat se zdravotními pojišťovnami během listopadu.

V závěru měsíce přišla z několika lékáren informace o odmítání navýšení limitu léčivých přípravků dodávaných DTP kanálem jednoho konkrétního výrobce i přesto, že lékárny je zjevně potřebovaly pro své pacienty. Všechny tyto podněty jsme postoupili na SÚKL s odkazem na ustanovení zákona o léčivech ukládající povinnost dodávat léky do lékáren do dvou dnů.

V telefonické i mailové poradně mají bohužel stále své pevné místo nevyplacené kompenzace. Ubývá tazatelů z řad provozovatelů, zřejmě proto, že už vyčerpali vše, co mohli udělat. Převážná většina dotazů se týká zaměstnanců, jimž zaměstnavatel odměny nevyplatil. Nejčastěji pak těch, kteří už u zaměstnavatele nepracují. Řešení už nyní nelze hledat jinde než u soudu. Zatím nevím o tom, že by nějaký zaměstnanec svého zaměstnavatele o odměny žaloval. Není divu, argu­men­tovat lze dobře pro i proti, takže výsledek by byl závislý na tom, co velmi dobře popsal na Seznam Zprávy právník Filip Křepelka: „Takový spor se bude táhnout roky a ve finále bude záležet jen na tom, jakou náladu, rozpoložení a hodnoty budou mít jednotliví soudci na různých instancích“. Vůbec nevadí, že se vyjadřuje k jinému druhu sporu.

A na závěr nějaká hřejivá slova: Poslední říjnový den byla teplá prosluněná neděle.