SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ prosinec

V měsíci prosinci si připomínáme ze světových dnů sponzo­rovaných WHO Světový den boje proti AIDS a Mezinárodní den lidských práv, ze světových dnů podporovaných WHO Mezinárodní den osob se zdravotním postižením. Se zdravím souvisejí i další dny, například Světový den alergie, Mezinárodní den lidské solidarity, Mezinárodní den dobrovolníků, Mezinárodní den migrantů, Mezinárodní den všeobecného zdravotního pokrytí, Den solidarity s pacienty a Světový den polykání. K novým mezinárodním dnům zdraví, který se věnuje aktuální problematice, se řadí níže představovaný den.

Mezinárodní den připravenosti na epidemii (International Day of Epidemic Preparedness)

Sedmdesáté páté zasedání Valného shromáždění (VS) OSN konané dne 7. prosince 2020 přijalo bez hlasování usnesení o vyhlášení „Mezinárodního dne připravenosti na epidemie“ (dokument A/75/L.8), kterým prohlásilo 27. prosinec jako den, který zdůrazňuje význam prevence, připravenosti a partnerství v boji proti epidemiím. Ve volbě data je určitá symbolika: tento mezinárodní den připadá na datum narození Louise Pasteura (1822–1895), význačného francouzského chemika a mikrobiologa, průkopníka v oblasti očkování, objevitele vakcín proti sněti slezinné a vzteklině.

VS OSN vyzvalo všechny členské státy, organizace OSN a další globální, regionální a subregionální organizace, soukromý sektor a občanskou společnost, včetně nevládních organizací, akademických institucí, jednotlivců a dalších příslušných zúčastněných stran, aby si připomněli Mezinárodní den připravenosti na epidemii každoročně vhodným způsobem a v souladu s národními souvislostmi a prioritami prostřednictvím vzdělávacích a osvětových aktivit.

Kontext a rychlost, s nimiž byl nový světový den ustaven, jsou odrazem vzniku a pandemického rozšíření infekčního onemocnění covid-19 způsobeného virem SARS-CoV-2, dále zničujících dopadů na lidské životy, způsobeného zmatku v dlouhodobém sociálním a ekonomickém rozvoji a hrozby, že globální zdravotní krize povede k přetížení zdravotnických systémů, narušení globálních dodavatelských řetězců a způsobí nepřiměřenou devastaci živobytí lidí, včetně žen a dětí, a eko­nomik zejména těch nejchudších a nejzranitelnějších zemí. Proto vyvstala naléhavá potřeba mít odolné a robustní zdravotní systémy, které by zabezpečily zdravotní služby všem potřebným, adekvátní sociální ochranu a podporu komunit. „V této práci musí být naším průvodcem věda. Solidarita a koordinace jsou zásadní v rámci zemí i mezi nimi; nikdo není v bezpečí, pokud nejsme v bezpečí všichni.“ (António Guterres, generální tajemník OSN). Známou větu, že „vědění je moc“ (Scientia potestas est), vyřkl anglický filozof Francis Bacon (1561–1626) již v roce 1597. Francouzský matematik a myslitel Auguste Comte (1798–1857) formuluje neméně známé stanovisko, že smyslem každé vědy „je poznávat a vědět, abychom mohli předvídat budoucnost a předvídat, aby bylo možno řídit“ (Savoir pour prévoir et prévoir pour pouvoir). O to naléhavěji je potřebné současnou situaci řešit, protože by budoucí epidemie mohly svou intenzitou a rozšířením překonat naše dosavadní zkušenosti a připravenost zdravotnických systémů.

Světová zdravotnická organizace (WHO), jako jeden z iniciátorů vyhlášení popisovaného dne, zveřejnila deset způsobů, jak v roce 2021 pomůže zemím sledovat a připravit se na mimo­řádné situace v oblasti zdraví ve světě. Jedná se o následující opatření:

  1.  Budování globální solidarity pro celosvětovou zdravotní bezpečnost.

  2.  Urychlit přístup k testům, léčivům a vakcínám na onemocnění covid-19.

  3.  Pokrok v oblasti zdraví pro všechny.

  4.  Řešení nerovností v oblasti zdraví.

  5.  Zajistit globální vedení v oblasti vědy a dat.

  6.  Oživit úsilí o boj proti přenosným onemocněním.

  7.  Boj proti bakteriální rezistenci vůči léčivům.

  8.  Prevence a léčba neinfekčních onemocnění a duševních poruch.

  9.  Zpětné vybudování lepšího zázemí.

10.  Solidární jednání.

Za účinná opatření k prevenci, detekci a reakci na ohniska epidemie se považují zvyšování povědomí, výměna informací, vědeckých znalostí a osvědčených postupů, kvalitní vzdělávání a programy boje proti epidemiím na místní, národní, regionální a globální úrovni. Důležitá je v této souvislosti mezinárodní spolupráce, pomoc a solidarita a uvědomení si hodnoty integrovaného přístupu One health (Jedno zdraví) – obr. 1, kdy lidé, zvířata a životní prostředí společně tvoří jednu triádu zdraví. Viz také Cíle udržitelného rozvoje OSN v podobě Agendy 2030 s jejím ústředním heslem Neopominout nikoho (Leave no one behind).

Uvádí se, že 75 % nových a nově se objevujících lidských infekčních nemocí je zoonotických. „Jakékoli úsilí o zlepšení lidského zdraví je odsouzeno k zániku, pokud neřeší kritické rozhraní mezi člověkem a zvířaty.“ (Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO).

Zoonózy jsou infekce nebo onemocnění, k jejichž přenosu může dojít přímo nebo nepřímo mezi zvířaty a lidmi, například konzumací kontaminovaných potravin nebo kontaktem s naka­ženými zvířaty.

Klíčovou roli při koordinaci reakcí na epidemie v souladu se svým mandátem hraje systém OSN, a zejména WHO. Jedná se především o prevenci, zmírňování a řešení dopadů infekčních nemocí a epidemií. Je rovněž nutná sebereflexe a kritické zhod­nocení všech rozhodnutí učiněných v souvislosti s pandemií covid-19.

Zjednodušeně v souvislosti s naší rubrikou bychom mohli ideu konceptu „Jedno zdraví“ charakterizovat jako relativně komplexní pohled na globální zdraví s cílem dosáhnout optimální výsledky v oblasti zdraví a uvědomit si propojení zdraví mezi lidmi, zvířaty, rostlinami a jejich sdíleným prostředím. V případě světových dní přitom můžeme například vycházet ze Světového dne životního prostředí (World Environment Day). Jeho první den se v roce 1974 nesl v duchu hesla „Pouze jedna Země“, letošní byl věnován tématu „Obnova ekosystému“. Dále ze Světového dne zdraví (World Health Day), kdy se ten první (1950) zabýval problematikou „Poznejte Vaše zdravotnické služby“. Ten zatím poslední den vznesl otázku „Budování spravedlivějšího, zdravějšího světa“ a byl také reakcí na onemocnění covid-19. A konečně sem patří i Světový den zvířat (World Animal Day), jehož motto (2021) zní „Lesy a živobytí: udržování lidí a planety“. Zde ještě doplňme novější den (od roku 1979), který má úzké propojení se zdravím lidí, a to Světový den laboratorních zvířat (World Day for Laboratory Animals).

V září 2004 bylo uspořádáno sympozium zaměřené na současný a potenciální pohyb nemocí mezi populací lidí, domácích zvířat a volně žijících živočichů. Jeho výsledkem bylo formulování 12 doporučení k zavedení holistického přístupu k prevenci epi­demií (epizootických onemocnění) a k zachování integrity ekosystému ve prospěch lidí, jejich domestikovaných zvířat a základní biologické rozmanitosti. Ty jsou známé jako tzv. Manhattanské zásady (principy) „Jeden svět, jedno zdraví“ (One World, One Health), zkráceně One health.

Od roku 2004 naše planeta prošla masivními a existenciálními změnami – globálními změnami životního prostředí, zejména změnou klimatu a ztrátou biologické rozmanitosti, objevila se řada onemocnění, která představují vysoké riziko pro veřejné zdraví vzhledem k jejich epidemickému potenciálu, přičemž u některých z nich neexistují žádná anebo nedostatečná protiopatření. To vše vedlo k potřebě aktualizovat Manhattanské principy, k čemuž došlo na berlínské konferenci v roce 2019 konané v duchu motta „Jedna planeta, jedno zdraví, jedna budoucnost“ (One Planet, One Health, One Future). Berlínské zásady pro jedno zdraví integrují zdraví a ekosystém a zároveň řešení aktuálních naléhavých problémů, jako je přelévání patogenů, změna klimatu a antimikrobiální rezistence.

Poznámka: logo uvedené v záhlaví příspěvku není oficiálním logem Mezinárodního dne připravenosti na epidemii. Objevuje se u informací poskytovaných OSN v souvislosti s koronavirovým onemocněním covid-19. „Ujistěte se, že čerpáte fakta ze spolehlivých zdrojů. Vedle WHO, která je hlavní autoritou v oblasti vědeckých a zdravotnických informací o novém viru, poskytují nové informace ze svých oblastí působnosti také úřady, terénní mise, agentury, fondy a programy OSN, jakmile jsou k dispozici.“

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.

Literatura u autora