Zájem Čechů o očkování proti chřipce v poslední sezóně vzrostl. Přesto v proočkovanosti stále značně zaostáváme

Před poslední chřipkovou sezónou zaznamenali praktičtí lékaři i očkovací centra nebývalý zájem o očkování proti chřipce. Poptávka byla dokonce tak velká, že ji počet dovezených vakcín dokázal jen stěží pokrýt. Proočkovanost proti chřipce u nás přesto zůstává ve srovnání s vyspělými zeměmi velmi nízká. A to navzdory skutečnosti, že vybrané skupiny obyvatel mají toto očkování zdarma a ostatním na něj přispívají zdravotní pojišťovny či zaměstnavatelé.

Chřipka je epidemicky se vyskytující infekční onemocnění, které postihuje všechny věkové skupiny. Její nebezpečí tkví v tom, že může mít různý průběh – od mírného až po smrtící, a to nejen u chronicky nemocných či seniorů, ale například i u zdravých dětí. Chřipka postihne ročně až 15 % světové populace a podle aktuální globální studie publikované v časopise Lancet umírá ročně jen na respirační komplikace v důsledku chřipky 300 000 až 650 000 lidí. V České republice se chřipkou každý rok nakazí 850 tisíc až 1,2 milionu lidí, 1 500 až 2 000 lidí v souvislosti s chřipkou umírá. Chřipková epidemie představuje rovněž obrovskou ekonomickou zátěž, která náš stát stojí ročně několik miliard korun.

Dlouhodobý nezájem o očkování

Již několik desítek let máme přitom proti chřipce k dispozici účinnou a bezpečnou ochranu – očkování. Většina obyvatel ČR o něj ale nejeví zájem. „Přestože se před poslední „chřipkovo-covidovou“ sezónou ve srovnání s těmi předchozími zájem o chřipkovou vakcínu zvýšil, stále se očkuje pouhých 8–9 % české populace. Tím se naprosto vymykáme trendům nejen v Evropě, ale i ve světě,“ říká epidemiolog prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Již několik let se očekává, že spotřeba protichřipkových vakcín v ČR poroste a navýší se ze současných 40–70 vakcín na 1 000 obyvatel alespoň na evropský průměr 150–200/1 000. Jen pro srovnání – v USA či Kanadě dosahuje spotřeba vakcín úrovně 330 dávek na 1 000 obyvatel, je tedy 5–8x vyšší než u nás.

Nedostatečný zájem je patrný i u jedné z nejohroženějších skupin – seniorů nad 65 let. Přestože Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovat 75 % seniorské populace, v ČR se to povede jen ve 22 % případů, zatímco například Velká Británie dosahuje 73 % a Jižní Korea 85% proočkovanosti seniorů. Podobný nezájem je v ČR i mezi zdravotníky, jejichž proočkovanost se pohybuje dokonce pod celorepublikovým průměrem. Ve státech EU přitom dosahuje 30 %, ve Velké Británii kolem 60 % a v USA přes 70 %.

Rozdílné očkovací strategie

Zakořeněný odpor proti očkování je u nás důsledkem několika faktorů. Kromě nejrůznějších stále se šířících mýtů a dezinformací sehrává svou roli například i edukace ze strany praktických lékařů, kteří by měli výhody očkování svým pacientům dostatečně vysvětlovat. Rozdíl je i v celkové strategii očkování, která se například v rámci Evropské unie značně liší. Přestože je Evropa z geografického hlediska malý region, najdeme tu mnoho odlišných přístupů.

Ve 14 evropských zemích se například kromě ambulancí praktických lékařů či specializovaných zdravotnických zařízeních provádí očkování i v lékárnách. Ostatně, právě zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce bylo hlavní motivací pro zařazení mnohdy dostupnějších lékáren mezi místa, kde chřipkovou vakcínu zájemcům aplikují. Lékárníci se navíc u široké veřejnosti těší velké důvěryhodnosti. V Irsku, kde tento systém očkování funguje již 10 let, je dnes 15 % chřipkových vakcín aplikováno právě v lékárnách a každý rok je počet lidí očkovaných proti chřipce vyšší. V Portugalsku, kde očkování v lékárnách pilotně zkoušeli, byl za 2,5 měsíce zaznamenán dokonce 32% nárůst proočkovanosti. Dalším příkladem, jak zvýšit míru imunizace alespoň u vybraných skupin obyvatel, může být i strategie některých nemocnic v USA. V zájmu ochrany pacientů se tam každoroční očkování proti chřipce od zdravotníků vyžaduje, a jejich proočkovanost díky tomu dosahuje přes 98 %.

Každoroční masivní vakcinace jako nutnost

V posledních letech roste výskyt infekčních respiračních onemocnění, pneumokokových onemocnění, či dokonce „staronového“ černého kašle. „K tomu čelíme i novému, neustále mutujícímu viru SARS-CoV-2, před nímž nás, zdá se, opět bude chránit pravidelné očkování. Tyto nemoci, stejně jako každoročně se vracející chřipka, tak vytvářejí tlak na masivní vakcinační pokrytí, a to jak u osob se zvýšeným rizikem vzniku vážných zdravotních komplikací, tak například u těch se zvýšeným rizikem nákazy,“ upozorňuje prof. Roman Chlíbek. Přehodnocení vakcinační strategie, motivační kampaně i zlepšení dostupnosti očkování pro všechny je tedy novou výzvou, které budeme v nejbližší době nepochybně čelit.

Z Tiskové zprávy