Editorial

Máme po volbách. Jejich výsledek snad dává mírnou naději na změny k lepšímu, minimálně ve smyslu redukce plánovaného schodku státního rozpočtu na příští rok. S optimismem jsem ale opatrný a ve věcech zdravotnických změn, zejména pak lékárenských, setrvávám více než méně skeptický.

Možná jste si před volbami vyplnili takzvanou Volební kalkulačku. A možná Vám, stejně jako mým dcerám, vyšly na předních místech strany, kterým se říká populistické. Z logiky věci to nemůže být jinak, populismus většinově odpovídá tomu, co se lidem líbí a méně (pokud vůbec) tomu, co je potřeba. Proto je lepší než volební kalkulačkou porovnávat, co strany slibují, vyhodnotit, co už udělaly. Nástroj je podobný a jmenuje se Inventura hlasování. Kdybych se totiž spolehl na Volební kalkulačku a největší důraz kladl na otázku sjednocení doplatků na léky, musel bych volit některou stranu dosavadní vládní koalice (nebo jejích tichých podporovatelů). To bych ale nesměl vědět, že za uplynulých OSM let ve vládě to žádná z vládních stran ani nezkusila navrhnout.

A když už jsem v úvodu zmínil rozpočet, dovolte mi z pohledu časopisu okomentovat ten komorový. Až se bude na blížícím se sjezdu projednávat, určitě znovu zazní převratná myšlenka na omezení nákladů na tento časopis. Mám k tomu jen jednu zásadní informaci a tři částky. V roce 2020 měla vydaná čísla o 44 stran (jedno celé číslo) navíc. Oproti schválenému rozpočtu na rok 2020 se podařilo navýšit inzerci o 587 tisíc korun a v nákladech na tisk a distribuci uspořit proti rozpočtu 594 tisíce. Celková bilance se tedy blíží částce 1,2 miliónu.

Zároveň zodpovědně říkám, že do příštích let se s největší pravděpodobností nevyhneme vyšším nákladům. Už jen proto, že zdražuje papír i distribuce. Na sjezdu se proto, prosím, nerozhodujte jako před volbami jen podle toho, co máme za sebou, ale i podle toho, co nás čeká.              

Stanislav Havlíček