Lubomír Chudoba jmenován náměstkem ministra zdravotnictví

Bývalý dlouholetý prezident České lékárnické komory se necelý rok po vypršení mandátu v představenstvu komory stal náměstkem ministra zdravotnictví a nahradil Filipa Vrubela. Jmenování proběhlo těsně před dramatickými okolnostmi, které přiměly ministra Romana Prymulu k rezignaci. Lékárníci tak mají v jedné z nejvyšších pozic v českém zdravotnictví člověka ze svých řad, který ještě před nedávnem v budově, v níž nyní působí, bojoval za většinu toho, o co prostřednictvím vlastní komory lékárníci usilují i v současnosti.

Samozřejmě nelze očekávat, že by náměstek ministra upřednostňoval výhradně zájmy lékárníků před zájmy ostatních zdravotníků. Ale už jen zevrubná znalost důležitých požadavků i důvodů, pro které o ně lékárníci usilují, je obrovskou výhodou. Nebude potřeba vysvětlovat od základu, co bylo a určitě stále je doktoru Chudobovi blízké. Jmenování bývalého kolegy se stalo vítanou příležitostí k ­rychlé inventuře toho, o co ČLnK vůči Ministerstvu zdravotnictví ­aktuálně usiluje a s čím za ním nyní přichází.

Ještě jako prezident komory stál doktor Chudoba u zrodu ­minis­terské pracovní skupiny k reformě lékárenství. Její činnost zatím nepřinesla žádné konkrétní výsledky a v důsledku koro­na­virové krize se již mnoho měsíců nesešla. Nyní bude, po letním připomenutí tehdejšímu ministrovi, ideální příležitost ji oživit a využít k přípravě potřebných změn, zejména v oblasti ­odměňování lékárenské péče.

Aby nebylo nutné vymýšlet složitý, zcela nový, a proto ­obtížně prosaditelný koncept odměňování lékárenské péče, ČLnK ­opakovaně navrhovala doplnit do zákona o veřejném ­zdravotním pojištění dispenzační taxu, která by lékárenskou péči zásadním způsobem osvobodila od závislosti na procentní přirážce z neustále se snižující ceny léčivých přípravků vydávaných na recept.

Akutním úkolem se jeví urychlené projednání řešení donáškové služby podle věcného záměru, který představenstvo komory připravilo a předložilo ministerstvu zdravotnictví již v červnu letošního roku. 

Bez nutnosti změn v zákoně lze v gesci ministerstva revidovat cenový předpis o regulaci cen léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely, k němuž měla ČLnK řadu připomínek, které zůstaly neakceptovány. Lze vzpomenout např. navýšení obchodní přirážky (zavedení odměny) v souvislosti s ověřováním pravosti léčivých přípravků, oddělení distribuční a lékárenské obchodní přirážky, sjednocení výše sazeb přirážky na suroviny nebo navýšení taxy laborum.

Dohodovací řízení pro rok 2021 z jara letošního roku s výslednými 16 Kč za signální výkon a 12 Kč za digitalizaci výdeje na listinný recept nemohlo, a také nezohlednilo podzimní pokračování epidemie. Pro příští rok lze očekávat požadavek na zvýšení výše uvedených částek nejméně na 25 a 15 Kč.

Pozornost si zaslouží i program bonifikace venkovských a po­­ho­tovostních lékáren, který je ze strany nejméně jedné zdravotní pojišťovny krácen vlivem kolize s kompenzačním zákonem a vy­hláškou.

Pokračují práce na přijetí nového lékárenského výkonu spočívajícího ve vyhodnocení lékového záznamu pacienta.

Dlouhodobě neřešený je problém s neaktuálním registrem pojištěnců, který lékárny s důvěrou využívají a následně se potýkají s odmítnutím úhrady za pojištěnce, který v den výdeje již nebyl pojištěncem pojišťovny uvedené v registru.

Protože SÚKL nechce stanovit jasné podmínky pro přepnutí do záložního úložiště eReceptů, zůstává v systému stále nedostatečně definován přesný okamžik, kdy při výpadku CÚER se má lékárenský informační systém přepnout na záložní.

Probíhá legislativní proces rozsáhlé novelizace zákona o zdravotních službách. I v něm zůstala neakceptována řada připomínek ČLnK: přinejmenším síť lékáren, zahrnutí donáškové služby do lékárenské péče, povinné označení lékáren zákonem ustaveným lékárenským křížem, ochrana označení „lékárna“. Naopak se objevily odstředivé tendence klinických farmaceutů, kteří se snaží převzít na sebe činnosti dosud vykonávané všemi lékárníky.

Ministerstvo by nemělo ustat ve snaze zajistit dostupnost léčivých přípravků pro pacienta, ale současně by nemělo nadále pokračovat v podpoře konstruktu emergentního systému. Velmi dlouho je přislíbena novelizace vyhlášky o evidenci návykových látek, která by umožnila vedení elektronické opiátové knihy. Ve snaze snižovat administrativní nároky na lékárny by si zasloužila revizi vyhláška o správné lékárenské praxi.

Na ministerstvu čeká na zpracování další velké téma, jímž je projednání změn komorového zákona.

Jak vidno, je třeba toho dost odpracovat. Podmínky, aby se po­dařilo udělat co nejvíc, nikdy nebyly lepší. Kolegovi Chudobovi proto upřímně blahopřejeme k dosažení významného postu a přejeme jemu i sobě hodně úspěchů při řešení „horkých“ ­lékárenských problémů.

Aleš Krebs a Martin Kopecký