Lid versus platné zákony

Souhrn

Rok 2020 se liší od všeho, co jsme dosud prožili a zažili. Může za to shluk nukleových kyselin a bílkovin v lipidovém obalu s cel­ko­vou velikostí kolem 120 nanometrů. Takové malé nic. Ale znáte to. Stokrát nic umořilo vola. Celá společnost se na­chá­zí v nové situaci. Nejde o skokový vývoj, ale spíš o krok stranou, po němž se spo­leč­nost vrátí opět do normálu. Sice ne stoprocentně, ale základy našeho způsobu života se měnit nebudou.

Bazální lidská potřeba kontaktu, která je dnes omezována na minimum, je nahrazována kontakty vzdálenými. Jsou to skutečné kontakty? Nebo jde pouze o náhražku kontaktu. Lékárenství a výdej léků je od nepaměti založen na kontaktu. Na kontaktu lékárníka s pacientem. Osobní kontakt je nenahraditelný.

Již několik let se objevují snahy o bagatelizaci osobního kontaktu lékárníka a pacienta v lékárnách a o jeho nahrazení telefonickým rozhovorem, Skypem a dalšími vymoženostmi současné doby. Všichni z každodenní praxe známe příklady, kdy právě osobní rozhovor s pacientem při výdeji léků odhalil nesprávně ­předepsané léky, chybné dávkování nebo nevhodnou lékovou formu.

Ještě důležitější je taková kontrola v době eReceptů, které jsou pacientům zasílány pomocí SMS či mailů jen jako kódy, u nichž nemá pacient žádnou kontrolu nad správností přede­psaných léků. V době, kdy pacienta z různých důvodů nemůže vidět lékař, je to právě lékárník, který představuje poslední kontrolní článek léčby. To opakujme nejen sobě, ale především veřejnosti.

Dnešní situace svádí kdekoho ke zkoušení pevnosti paragrafů zákona o léčivech. Objevují se služby nabízející dodání léků na předpis až domů, ačkoliv § 8 odstavec 8 zákona o léčivech říká, že zacházet s léčivými přípravky jinak, než v souladu s tímto zákonem je zakázáno, a současně neumožňuje zásilkový výdej léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis. Dozorový orgán na jednu stranu konstatuje. „… jedná se o postupy, které nemají jasnou oporu v právních předpisech. Zákon o léčivech je v současném platném znění nespecifikuje.“ Na druhou stranu nekoná a blahosklonně přidává. „Stává se – a platí to i zde – že vývoj ve společnosti a nové zdravotní hrozby předbíhají právní předpisy a vyžadují řešení situací, na které nebylo v době, kdy byl uvedený zákon přijat, pomýšleno.“ Ano, jsou situace, na které skutečně zákonodárce nemohl při přípravě paragrafů myslet. Tím je např. zajištění léků pro pacienty, kteří jsou v karanténě a z různých důvodů nemají možnost získat včas potřebné léky. Z toho důvodu ČLnK připravila teze pro zajištění donáškové služby léků lékárníkem v krajních situacích (viz ČČL 10/2020) a je připravena v součinnosti s MZd a SÚKL připravit novelu zákona o léčivech umožňující v těchto situacích poskytování bezpečné donáškové služby léčivých přípravků.

Zarážející je, že dozorový orgán umí rozdávat pokuty v lékárnách i za maličkosti a nyní pouze přihlíží nabídkám o dodávání léků na předpis až domů bez jakéhokoliv omezení. Ačkoliv konstatuje, že nabízený postup nemá oporu v právních předpisech, ve své reakci dokonce dále rozvíjí myšlenku, že „V této souvislosti je třeba taktéž vzít v úvahu, že spuštění systému eRecept a elektronické neschopenky a rozvíjení eHealth obecně přináší významný pokrok v komfortu poskytování zdravotních služeb, vytváří podmínky pro rozvoj doplňkových služeb a také ze strany pacientů vyvolává zájem o využívání navazujících elektronických systémů, prostřednictvím kterých by si mohli v lékárně elektronicky rezervovat výdej předepsaných léčiv včetně jejich případné donášky domů.“

Znamená to tedy, že pokud mají pacienti zájem o službu, která nemá oporu v zákonech (jíž dodání léků na předpis až domů beze sporu je), bude státní správa pouze přihlížet?

Jak to bude dál? Budou se zákony upravovat na základě přání lidu nebo podle závěrů diskuse odborníků? Jaké další služby nebo činnosti, které nemají oporu v právních předpisech nebude státní správa řešit a bude je tolerovat? Nouzový výdej léků na předpis bez receptu (když se pacient nemůže spojit s lékařem, když si pacient zapomene své léky doma)? Výdej léků bez receptu s omezením farmaceutickým asistentem? Postupný výdej léků na opiátový recept? Kde je hranice, co tolerováno je a co tolerováno bude? Kdo tu hranici určuje?

Ať se dívám z jakéhokoliv úhlu pohledu, je to špatně. Zákon je platný, má se dodržovat. Pokud je porušován, má přijít sankce. Pokud tomu tak není, hrozí anarchie. Zákon o léčivech je normou, díky níž je zajištěna léčba pacientů bezpečnými léky, které se vyvíjejí, vyrábí, distribuují a vydávají pacientům bezpečným, kontrolovaným a kontrolovatelným způsobem. Jeho nedodržování, porušování nebo obcházení v jakémkoliv kroku vede ke snížení bezpečnosti léčby pro každého jednotlivého občana České republiky.

Důležité téma donáškové služby mělo být projednáváno na XXX. Sjezdu ČLnK, který měl, vedle jiných záležitostí, schválit teze donáškové služby podle návrhu, který připravilo Představenstvo ČLnK.

Vzhledem k tomu, že se Sjezd v listopadu nekonal, otevíráme diskusi nad tezemi donáškové služby jinak. Vaše připomínky, názory, nápady zašlete na komora@lekarnici.cz.

Budoucnost lékárenství máme ve svých rukou. Nenechme se o ni připravit a tvořme ji my sami. Epidemie jednou skončí a společnost se bude vracet zpátky do normálu. Je na nás, abychom veřejnosti vysvětlovali, že výdej léků není pouze logistické přemístění krabičky léku z místa A do místa B, ale jde o předání zdraví z rukou lékárníka, do rukou pacienta, o předání rady, informací a úsměvu z úst odborníka do mysli pacienta. To žádný pokladník, řidič nebo kurýr nedokáže.

PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

viceprezident České lékárnické komory