Nové nebo méně známé léčivé rostliny: Monstera deliciosa Liebm.

Monstera deliciosa Liebm.
– monstera skvostná
(Araceae – árónovité)

Vytrvalá popínavá rostlina, původní v tropech Střední Ameriky a Mexika. Pomocí vzdušných kořenů se zachycuje na okolních stromech a dokáže vystoupat až do výšky 20 metrů. Z válcovitého květenství vzniká plod podobný kukuřičnému klasu. Jsou to vlastně bobule spojené do palicovitého plodenství. Chuť zralých plodů se blíží ananasu, ale nezralé plody obsahují, stejně jako ostatní části rostliny, šťavelan vápenatý. Dnes je Monstera deliciosa rozšířena pro dekorativní list i zdroj plodů v tropech i subtropech celého světa. V mírném pásmu patří k oblíbeným interiérovým i skleníkovým rostlinám.

Synonyma: Monstera borsigiana, Philodendron fenestratum.

Obecný název: Banana-di-brejo (portug.), Mexican breadfruit (angl.).

Sbíraná část: folium, fructus, radix, rhizoma.

Droga: Monsterae radix.

Obsahové látky: ve všech částech rostliny, včetně nezralých plodů, oxalát vápenatý. V celé rostlině byly prokázány alkaloidy, včetně glykoalkaloidu solaninu, flavonoid kvercetin i glykosid rutin, saponiny, sterol β-sitosterol a β-sitosterylpalmitat, triterpenová kyselina oleanolová, třísloviny obou typů i volná kyselina gallová, katechin a podobné fenolové sloučeniny. V silici z plodu obsažen ethylbutanoát (= ethylbutyrát), zdroj ananasové vůně plodu. Z celé rostliny izolovány monoterpeny limonen a linalool, seskviterpen 6,10,14-trimethyl-2-pentadekanon (=hexahydrofarnesylaceton) a naftalen, lignany syringaresinol, fylanthin a hypofylanthin, alifatická hydroxykyselina 9, 12, 13-trihydroxy-10-oktadecenová.

Účinky a použití: v tradiční medicíně má monstera široké využití, v Brazílii se rozmačkané a zahřáté listy přikládají na krvácející rány, v Mexiku je nálev z kořene užíván při artróze, na Martiniku se nálev z kořene aplikuje při hadím uštknutí, v Číně při infekcích spojených s horečkou a kašlem, i na modřiny.

Odborné studie.

Jedna studie se zabývala antioxidační aktivitou a schopností zhášet volné radikály u extraktů z různých částí matečné rostliny. V případě extraktu z jader plodů v ethanolu byla zjištěna vysoká aktivita při vychytávání stabilních volných radikálů DPPH (= 2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Testován byl také extrakt listu v methanolu. Byla zjištěna opět vysoká antioxidační aktivita, jak u standardního DPPH, tak při reakcích s oxidem dusnatým, hydroxylovým radikálem a superoxidem. Rozsáhlá studie řešila cytotoxicitu izolovaných sloučenin z oddenku vůči lidským rakovinným buněčným liniím. Srovnatelná účinnost s 5-fluoruracilem byla zjištěna v případě: kyseliny oleanolové proti Hep-2 (rakovina hrtanu, ale s kontaminací HeLa), syringaresinolu pro Hep-G2 (lidský karcinom jater), MCF-7 (lidský adenokarcinom prsu) a HCT – 116 (karcinom tlustého střeva), β-sitosterylpalmitátu a kyseliny 9, 12, 13-trihydroxy-10-oktadecenové pro HCT – 116. Methanolový extrakt způsobil významné zmenšení objemu Ehrlichova karcinomu u myší. Antibakteriální účinky byly sledovány u standardních vzorků G+ (Staphylococcus aureus, Bacillus megaterium, Streptococcus mutans) i G- bakterií (Escherichia coli, Serratia marcescens, Salmonella enterica). Ethylacetátový extrakt z listu inhiboval růst enterobakterie Serratia marcescens, která je rezistentní vůči řadě antibiotik a může, zvláště v nemocnicích, způsobit záněty respiračního i urogenitálního traktu nebo proleženin. Extrakt byl účinnější než streptomycin. Také ethanolový extrakt z listu významně omezoval množení bakterie Staphylococcus ­aureus. Možným vysvětlením je obsah řady těkavých sloučenin se zřetelným antibakterálním i antivirovým účinkem. Bylo zjištěno, že syringaresinol inhibuje in vitro motilitu bakterie Helicobacter pylori. Antidiabetické účinky jsou spojovány s inhibicí slinivkové α-amylázy. Účinek je přisuzován lignanům, flavonoidům a glykoalkaloidům. Extrakty z listů snižují hladinu glykemie srovnatelně s akarbózou, která inhibuje střevní α – glukosidázu. Na protizánětlivých účincích se podílí steroly, triterpeny a flavonoidy.

Dávkování: 1 zralý plod denně.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat plod ani neaplikovat jiné části rostliny během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Obsah oxalátu vápenatého v celé rostlině může při žvýkání vyvolat otoky rtů a hrdla, dechové a polykací potíže i problémy s mluvením. Popisovány jsou svědivé alergické vyrážky po požití plodu.

Interakce: perorální antidiabetika.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book,
Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Hand­buch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.:
Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future;
PubChem Compound; World Flora Online; Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: JonRichfield (Wikipedia), vzorce: autor