Věřím v poslání lékárníka, říká nová mluvčí Komory

Možná jste si už všimli, že Česká lékárnická komora má novou tiskovou mluvčí – PharmDr. Veroniku Orendášovou, členku představenstva a samozřejmě i praktikující lékárnici. Položili jsme jí pár otázek.

Proč jste přijala funkci mluvčí, jaká to bude změna ve vašem životě?

Asi jsem si nikdy nepomyslela, že se stanu tiskovou mluvčí Komory. Již po nástupu do lékárny jsem byla aktivní v okresním sdružení lékárníků, jehož předsedkyní dlouhá léta byla PharmDr. Alice Dvořáková. Ta mi byla vždy vzorem, dobrým příkladem a kamarádkou. Když jsem jela poprvé jako delegátka na sjezd Komory, cítila jsem velkou hrdost. Sjezdů jsem se účastnila opakovaně, ale nenacházela jsem odvahu kandidovat do představenstva Komory. Tu jsem našla až před 5 lety. Byl to náhlý impuls, byla jsem posledním přihlášeným kandidátem 5 minut před ukončením kandidátky. Tenkrát na volebním sjezdu totiž kandidovala řada kolegů, které jsem na sjezdu viděla poprvé v životě. Tak jsem si dodala odvahu a ono to vyšlo. Dostala jsem důvěru a stala se členkou představenstva ČLnK.

Neměla jste někdy pocit, že jste si vzala příliš velké sousto?

Možná působím sebevědomě, ale ve mně je velká pokora a úcta. Práci v představenstvu jsem brala od začátku vážně, zapojila jsem se do několika pracovních skupin, z nichž nejbližší mi byla právě pracovní skupina pro P. R. Do té doby jsem zkušenosti s P. R. neměla. Spolupráce s Míšou Bažantovou a ostatními členy pracovní skupiny byla moc příjemná a inspirující. Odchod Míši mě velmi mrzel, ale její rozhodnutí jsme museli přijmout. Jak jsem řekla, samotnou mě nenapadlo, abych usilovala o funkci tiskové mluvčí, ale po rozloučení Míši na letošním sjezdu se mě řada kolegů začala ptát, jestli budu novou tiskovou mluvčí já. To byl ten první okamžik, kdy jsem o tom začala uvažovat. První, komu jsem řekla, že je tady možnost, že se stanu tiskovou mluvčí Komory, byla moje rodina. Přeci jen by se jich to dotklo, tak jsem chtěla znát jejich názor. A oni mi řekli, jestli tě osloví, tak to zkus. A proto nyní odpovídám na vaše otázky.

A jak to zasáhne do vašeho stávajícího života? Co se změní?

V mém životě to bude, nebo už vlastně je, velká změna. Měla jsem spoustu pracovních aktivit i mimo lékárnu, které jsem musela kvůli nové funkci zrušit. Řadu přednášek a také poradnu, kde jsem odpovídala na otázky pacientů. Doma jsem také méně, více času nyní trávím v Praze. Co se týká práce, tak zaměstnavatel mi vyšel vstříc, zatím jedeme v jakémsi zkušebním režimu, kdy testujeme, jakou časovou dotaci mi bude nová funkce zabírat. Stále jsem tedy vedoucím mé milé lékárny. Kolegyně mě podporují a drží mi palce. Omezila jsem i volnočasové aktivity, ale toto vše jsem pečlivě zvážila ještě předtím, než jsem na nabídku kývla.

Jaké jsou vaše mediální zkušenosti, respektive zkušenosti s novináři, médii?

Nějaké zkušenosti mám především z přechozí práce v pracovní skupině pro P. R. Kontakty s novináři nyní aktivně navazuji. Byla jsem na mediálním školení.

Jste upovídaná a bude se vám to hodit coby mluvčí?

Jsem upovídaná a vždycky jsem byla. Jsem člověk přímý a někdy jsou má slova až příliš upřímná. Mluvčí má tlumočit názory Komory a ne vlastní. To bude pro mě možná někdy složitější. Více mlčet a spíš naslouchat.

Jak probíhají první měsíce, přebírání agendy, první kontakty s novináři?

První měsíce jsou seznamovací. Seznamuji se s novináři, přebírám kontakty a navazuji na spolupráci, která přede mnou fungovala. Zkušenosti s novináři jsou zatím pozitivní, měla jsem ště stí na samé milé lidi. Snažím se veškeré kroky konzultovat s naší P. R. agenturou a pracovat tak, aby nikdo nepoznal, že nastala změna ve funkci. Již jsme vydali několik tiskových zpráv, zúčastnila jsem se různých jednání. Byla jsem ve Snídani s Novou kvůli tématu rozšíření skupiny vyhrazených léčiv. Pracujeme s agenturou a kolegou Filipem Škardou na oživení sociálních sítí. Za chvíli mě čeká online schůzka s naší P. R. skupinou kvůli Lékárnickým kapkám. Prostě jedeme dál.

V jakém stavu P. R. komory přebíráte?

Je to jako firma. Něco funguje dobře, ale určitě jsou místa, na kterých je třeba pracovat. Pozitivně vnímám spolupráci s agenturou, vazby s novináři a směr, který byl v P. R. nastaven. Rezervy vidím ve fungování sociálních sítí, hodně bude třeba zapracovat na využití Lékárnických kapek, což je téma, které se v Komoře řeší dlouhodobě.

V čem se bude pokračovat?

Bude se pokračovat v nastaveném mediálním plánu. Je to takový pomyslný cíl a pokud se podaří splnit všechny jeho body, tak budu celkem spokojená. Neříkám spokojená, protože mé nároky jsou vysoké. Na mé okolí, zaměstnance, spolupracovníky, a hlavně na sebe.

Co se chystáte dělat jinak než předchůdkyně?

Chtěla bych dát větší prostor pro realizaci i dalším členům P. R. Ve skupině mám skvělé kolegy, například Filipa Škardu, který je v této oblasti velice zběhlý, a Ivaně Lánové, která má s médii také velké zkušenosti. Katka Jelínková má zase za sebou úspěšnou politickou kariéru a její názory jsou pro mě velice důležité. Zkrátka se budu snažit vybudovat skvělý tým, který bude fungovat. Pro mě je každý člověk, který se zapojí, obohacující. Moc mě mrzí, že nás navždy opustil náš skvělý kolega Jindra Šmíd. Jsem si jistá, že kdyby byl členem tohoto představenstva, tak by byl pro naši P. R. skupinu přínosem. Jindro, zdravím tě. 

Na co budete klást největší důraz?

Největší důraz? Moc to nevnímám, ale jsem náročná. Na sebe, na své okolí. Nejvíc to asi vnímá moje rodina. Chci výsledky. Nechci sliby, snahy, prostě chci výsledky. Kde je vůle, je i cesta. Nemám ráda odpovědi typu, nejde to, to nemůžeme, stejně se to nepodaří apod. Kdo chce, najde způsob. A to neplatí jenom v P. R.

Jaký bude hlavní cíl komorového P. R. konkrétně pro rok 2024?

P. R. pro rok 2024? Nosná témata jsou jasná. Změna odměňování lékáren, nastavení demo/geografických pravidel pro vznik nových lékáren, posílení kompetencí farmaceutů. Nemůžeme vědět dopředu, jestli se neobjeví nějaké další téma, které bude třeba řešit. Jako byl například covid. Některé věci dopředu nelze odhadnout. Ale mým snem v P. R. je farmaceut, lékárník jako odborník v očích veřejnosti. To není cíl roku 2024, to je můj sen. A já věřím, že se vyplní.

Jak se liší novinář od pacienta v lékárně?

Pokud novinář přichází do lékárny s nějakým problémem, tak se od pacienta neliší nijak. Novinář může být náročnější pacient, pokud je v našem oboru orientován. Ale pořád je naším pacientem. A my se mu budeme věnovat stejně jako ostatním pacientům. Se stejnou péčí, porozuměním a láskou, jak to umíme jen my, lékárníci. My jsme totiž pomáhající profese. A myslím, že to umíme skvěle. Naše kolegyně a kolegové jsou skvělí. Vím to, protože nám to naši pacienti říkají. A na nás je, abychom je přesvědčili, aby to říkali i jinde. Nejen v našich lékárnách, kam nám nosí čokolády, květiny a jiné pozornosti, nevím, jestli se to může říkat, ale na místech, kde to lékárníci potřebují. Například v poslanecké sněmovně. Protože pacienti potřebují své lékárníky. Lékárníci jsou odborníci, kteří zastávají svoji nezastupitelnou roli v primární zdravotní péči. A tak to prostě je. Nás nikdo nezastoupí, i když si mnozí myslí, že taková distanční lékárenská péče by mohla být fajn. Pohodlná, rychlá, ale neosobní. A na nás je, abychom veřejnost přesvědčili, že se bez nás neobejdou. Možná přijdou někomu moje slova patetická, ale mně to nevadí. Já to tak cítím a chci, aby to tak bylo. Udělám všechno proto, aby lékárníci získali zpět svůj kredit v očích veřejnosti, aby již nikdy nikdo nezpochybňoval, jestli jsou lékárníci potřeba. Budu bojovat za studenty, za všechny lékárníky, kteří každý den věří. Věří ve své znalosti, zkušenosti, budoucnost a ve své sny. A ve své poslání. Poslání lékárníka. Dostala jsem příležitost a budu se snažit ji využít. To je můj úkol.

Zdeněk Pokorný