Nimbový olej a léčba akné

Nimbový olej se získává lisováním semen plodů stromu Azadirachta indická (Azadirachta indica, čeleď Meliaceae), který je znám také pod názvy neem, nimba, indický šeřík a zederach indický. Pro tento olej je typická těžká oříškovo česneková vůně, kterou ovšem ne každý snese. Různé části neemu jsou hojně používány k léčbě lidských onemocnění již od starověku. Například větvičky neemu používaly miliony lidí k čištění zubů. V neemu bylo identifikováno více než 300 složek, ale zatím je důkladně prozkoumáno pouze několik z nich, mezi nejdůležitější patří oxidované tetranortriterpeny. Hlavními účinnými složkami nimbového oleje jsou azadirachtin A, azadiriadion, epoxyazadiradion, azadiron, nimbidin, nimbin, kyselina nimbidová, nimbidinin, nimbolin, nimbosterol, salanin, gedunin, mahmoodin, 17-hydroxydiradion, alannin, meliantriol, meliacin, kyselina tignová, gedunin, valassin, meliacin, deacetylnimbin, kyselina linolová, kyselina stearová, kyselina palmitová, kyselina olejová, kyselina hexadekanová. Za hořkost nimbového oleje může meliacin a za charakteristický zápach kyselina tignová (5-methyl-2-butanová). Nimbový olej se používá jako analgetikum, antihelmintikum, anticholinergikum, antihistaminikum, antipyretikum, antivirotikum, fungicid, antiprotozoikum, insekticid, repelent proti hmyzu. A také je doporučován při výskytu acne vulgaris.

Acne vulgaris je chronické zánětlivé onemocnění pilosebaceózní jednotky. Předpoklad účinnosti nimbového oleje na akné vychází z jeho prokázaných protizánětlivých, antioxidačních a antibakteriálních účinků. Velké množství mastných kyselin v nimbovým oleji může předcházet a léčit jizvy po akné. Protizánětlivý účinek nimbového oleje byl prokázán u jeho jednotlivých složek. Například u epoxyazadiradionu bylo prokázáno protizánětlivé působení na úrovni NF-kβ. Intramuskulární podání nimbidinu v dávce 40 mg/kg tělesné hmotnosti snížilo akutní edém tlapky u potkanů ​​vyvolaný karagenanem a kaolinem. Podobnou dávkou byla u potkanů potlačena také formalinem indukovaná artritida v kotníkových kloubech a exsudace tekutin v důsledku granulomu vyvolaného krotonovým olejem u potkanů. V akutní fázi zánětu byl nimbidin v dávce 40 mg/kg tělesné hmotnosti aktivnější než fenylbutazon v dávce 100 mg/kg tělesné hmotnosti. Intramuskulární podání oleje potkanům v dávce 50 mg/kg tělesné hmotnosti zmenšilo granulom vyvolaný bavlněnými peletami.

Významným faktorem pro rozvoj zánětu jsou volné radikály a reaktivní formy kyslíku. Na léčivém účinku nimbového oleje na akné se proto může podílet také jeho antioxidační účinek. Antioxidační aktivita závisí především na fenolových sloučeninách, alkaloidech, terpenoidech a jejich derivátech. V in vitro experimentu s nimbovým olejem byl prokázán vztah mezi antioxidační aktivitou a celkovým obsahem fenolů. Antioxidační potenciál stanovený pomocí DPPH a vyjádřený jako IC₅₀ byl 39 µg/ml. HPLC technikou bylo prokázáno, že oproti listům a kůře je více azadirachtinu v semenech neemu. V in vitro experimentu byl antioxidační potenciál extraktu neemových semen spojen s nízkou úrovní aktivity lipooxygenázy a lipidových peroxidů.

V in vitro studii byly zkoumány antibakteriální účinky sekundárních metabolitů neemu formulovaných do mýdel a krémů. Kosmetika s neemem vykazovala bakteriostatické účinky proti pěti referenčním bakteriálním kmenům (Staphylococcus aureus, Listeria ivanovii, Enterobacter cloacae, Mycobacterium smegmatis a Streptococcus uberis) a dvěma potvrzeným multirezistentním bakteriálním kmenům (Vibrio paraheamolyticues, Escherichia coli 180) při 0,80 mg/ml. Naopak, při méně než 0,50 mg/ml neemové mýdlo vyrobené se sekundárními metabolity vykazovalo baktericidní účinky proti většině těchto testovaných patogenů spojených s infekčními chorobami.

V literatuře je dostupná jedna otevřená, jednocentrová, jednoramenná klinická studii trvající čtyři týdny, do které byly zařazeny dvě skupiny subjektů na základě charakteristik akné. Byli to jedinci s existující mírnou až střední úrovní akné a jedinci s mastnou pletí, ale bez akné, ve věku 18 až 30 let. Tito účastníci používali 2x denně čisticí prostředek na obličej bez mýdla a lipidů, s vyváženým pH, který obsahoval kombinaci extraktů z neemu a kurkumy s jemnými povrchově aktivními látkami aniontové a amfoterní povahy. Studii dokončilo 108 osob. 49 osob vykázalo snížení počtu zánětlivých lézí a 36 nevykázalo výskyt žádné zánětlivé léze akné od výchozího stavu do 28. dne. Došlo ke statisticky významnému snížení množství kožního mazu na tváři a k významnému zvýšení hydratace pokožky. V sebehodnotícím dotazníku většina účastníků uvedla „střední zlepšení stavu akné 14. den a „výrazné zlepšení“ stavu akné 28. den. V jiné klinické studii si 16 pacientů s nehojícími se chronickými ranami trvajícími déle než 6 týdnů aplikovalo lokálně nimbový olej. Po 12 týdnech bylo u 12 z nich pozorováno více než padesátiprocentní zhojení.

Nimbový olej obsahuje řadu aktivních složek, které mohou být účinné při léčbě Acne vulgaris různými mechanismy. Ale zatím to není dostatečně potvrzeno klinickými studiemi. S aplikací nimbového oleje je spojeno riziko alergické kontaktní dermatitidy. V literatuře lze dohledat několik kazuistik.

Mgr. Věra Klimešová
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje
společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu