Zeptali jsme se

Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li teď? Uvažovali jste o tom, že budete kandidovat do představenstva nebo dalších orgánů Komory? Proč ne? Jakého člověka byste si ideálně představovali ve vedení stavovské organizace? A tentokrát zvláštní otázka pro Filipa Škardu, který už ohlásil, že kandidovat bude: Víte, do čeho jdete? Čím byste chtěl být přínosem?

PharmDr. Josef MAREK, Lékárna U Svaté Theodoty, Letohrad

Dnešní otázka není asi úplně pro mě. Nevím o nikom kromě Jany Schwarzové, kdo by byl ve vrcholných orgánech Komory takhle dlouho, ani už nevím kolik, možná 24 let? Tenkrát díky mladickému nadšení. Dnes spíš už díky stařecké rozvážnosti (i když si tak opravdu nepřipadám) a potřebě a snaze bojovat za poctivost a spravedlnost v naší profesi. A tak tento rok budu tedy znovu kandidovat do revizní komise. Po tolika letech musím konstatovat, že se složení revizní komise ustálilo na velmi pracovité a rozumné podobě. Nemůžu mluvit za představenstvo a čestnou radu, ale pohled zvenčí mi přijde podobný, jako u revizní komise.

Stejně tak na našem okrese jsem v představenstvu dlouhou řadu let a pokud budu zvolen, budu i dál. Myslím, že je stále a možná stále víc potřeba bojovat a usilovat za náš stav.

A k poslední větě otázky myslím, že současné vedení Komory je jedno z nejlepších v celé historii. Třeba se jen podívejte, jak často jsme poslední dobou vidět ve sdělovacích prostředcích a co se všechno vedení podařilo za poslední roky změnit. Myslím, že je toho opravdu dost a současné vedení je v „plné síle“ a myslím, že ještě může pro naši profesi v dalším volebním období mnohé udělat. 

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Dění v ČLnK aktivně sleduji od svých pracovních začátků, od srpna 2005. Od roku 2011 jsem nyní třetí volební období členem Čestné rady ČLnK. Od roku 2012 jsem byl členem představenstva tehdejšího spojeného OSL Brno-město a Brno-venkov, nyní jsem byl podruhé zvolen do představenstva OSL Brno-město a současně podruhé i jako jeho předseda. Kandidatur mám tedy za sebou několik a na listopadovém volebním sjezdu opět uvažuji o kandidatuře do Čestné rady ČLnK. Proč? Jednoduše proto, že to vnímám jako správné. V duchu hesla – když můžeš, tak musíš. Když mám prostor a energii, dává mi smysl podílet se na společném díle, budovat dobré jméno naší profese a pomáhat kolegům. Ve vedení ČLnK bych rád viděl kolegyně a kolegy, kteří budou upřednostňovat zájmy oboru a jeho budoucnost nad vlastními zájmy, kteří budou naslouchat a uvažovat v širokých souvislostech, kteří dokáží myslet několik tahů dopředu a mají donkichotskou touhu, potřebu a energii bojovat s větrnými mlýny.

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

Jak už jsem psal minule, budu obhajovat předsednictví na našem OSL. Stejně tak bych rád obhájil členství v Čestné radě Komory. Končící volební období byla jedna velká jízda na tobogánu. Než jsme se rozkoukali, byl tu covid, který před nás postavil řadu výzev. Na úrovni OSL jsem byl rád, že jsem byl obklopen skupinou lidí, s nimiž se dobře známe (sloužíme s drobnými změnami třetí volební období) a víme, co od sebe můžeme čekat. Nevím, jak by to vypadalo, kdybychom před covidem stavěli nový tým. V Čestné radě to bylo jinak. Tam jsem byl nováček a řešilo se spíš, jakým způsobem pokračovat v práci i přes covidová opatření. Takže jsme měli hlavy zahlcené správným nasazovaním respirátorů a minimální vzdáleností mezi obžalovaným a radou a platností PCR a antigenních testů. V posledním roce se však podařilo zlepšit kvalitu podkladů a obecně jednání a vývoj slibuje mnohem akčnější Čestnou radu, na jejíž činnosti bych se rád podílel. A jaká mám přání na obsazení vedení stavovské organizace? Přál bych představenstvu, aby měl Sjezd podobně šťastnou ruku jako v našem OSL, kde máme v představenstvu zastoupena všechna větší města a všechny typy lékáren. Myslím si, že prezident i viceprezident se v krizových letech osvědčili. Samostatnou institucí je Standa Havlíček, jistota kontinuity, a hlavně pamětník s neobyčejným talentem dávat věci do souvislostí. Nerad bych na někoho zapomněl, tak přestanu jmenovat. Každý člen ví, jak se na chodu představenstva účastnil. I tak očekávám nové tváře v představenstvu OSL i tom celorepublikovém, které vlijí do činnosti novou energii a směr; třeba kolega Filip Škarda a Helena Slámová z ankety.

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Ano. Uvažovala jsem tak před čtyřmi lety, kdy jsem kandidovala a byla zvolena do představenstva OSL Praha 5 a letos v květnu nám začínají nové volby, kde budu obhajovat po čtyřletém funkčním období svůj post. Doufám, že se nám volby podaří uskutečnit a naše OSL bude pokračovat ve své činnosti. Jsme rádi za každého aktivního člena, který se zapojí do aktivit představenstva našeho OSL nebo se nebojí a chce kandidovat na Sjezd delegátů, kde se může aktivně zapojit do komorových záležitostí na celorepublikové úrovni.

Vím, že není úplně snadné získat iniciativní a pracovité kandidáty potažmo členy do našich okresních sdružení lékárníků, neméně jednoduché to bude i s nejužším vedením. Myslím, že nynější nejvyšší vedení Komory má dobře našlápnuto, spoustu důležitých věcí má dobře rozehráno a určitě bych si dovedla představit jeho pokračování i po nadcházejícím Sjezdu.

Mgr. Helena SLÁMOVÁ, Lékárna Komín, Brno

Ano, uvažovala. Nejen teď, když se mne na tuto otázku občas někdo zeptá, ale od doby, kdy mne začal zajímat osud našeho stavu, mě to napadlo už několikrát. Jen jsem si to „plánovala“ někdy výhledově, do budoucna. Až děti trochu odrostou a nebudou mne tolik potřebovat, až stabilizuju své mladé lékárny, až do dění v našem oboru trochu více proniknu a pochopím souvislosti, jak to na vyšší úrovni funguje nebo nefunguje, až se naučím nastavení procesních postupů, až se zorientuju v lidech, kteří s lékárenským segmentem jakkoliv souvisí a nějakým způsobem jej ovlivňují, ať již pozitivně nebo negativně. Ale je to tak složité, že plně připravena dle svých měřítek nebudu asi nikdy. Nikdy nebude vhodnější doba, nikdy nebudu mít víc volného času a prostoru. Nikdy se to nebude tzv. hodit. Být členem představenstva není jen čest, ale je to i velká zodpovědnost a závazek. Není to práce místo jiné práce, všechny povinnosti zůstanou a přibude mnoho dalších. Musím si klást otázky, zda jsem schopna do svého vytíženého harmonogramu vsunout takto důležitou agendu. Zda to ustojím mentálně, protože věci, které se na nás prakticky bez přestávky valí a nebezpečí, která musíme odrážet, jsou obrovská a přiznávám, že všechna beru vážně a neumím si zatím udržovat dostatečně zdravý odstup a někdy je těžké nepropadnout pocitu marnosti. Na druhou stranu, myslím, že už teď odvádím pro lékárníky spoustu práce, i když neoficiálně a neviditelně. Stojí mě to nemalé úsilí a čas a myslím, že se mi i daří posouvat některé věci vpřed. Možná bych mohla svoji činnost legitimizovat, možná bych mým aktivitám dala větší váhu. A co když je to naopak? Nemohu udělat sama za sebe pro lékárníky víc? Nesvázaná pravidly, neovlivňovaná konvencemi, neumlčovaná závazkem mlčenlivosti? Zatím jsem daleka rozhodnutí. Prozatím si svádím svůj vnitřní boj. Ať tak či tak, dál budu sloužit lékárníkům podle mých schopností a nejlepšího svědomí.

PharmDr. Jana HORÁKOVÁ, Lékárna Masarykovo nám., Valašské Klobouky

Srdečně zdravím naše čtenáře. Tentokrát si dovolím být velmi stručná. Já sama bych asi odpověděla právě těmito otázkami. Tak tedy kdo, když ne my, a kdy, když ne teď. Víte, do čeho jdete? Člověk kolikrát neví, jaké výzvy, jaké cesty a jaké změny ho v průběhu života čekají a potkají. Uvažovali jste někdy kandidovat? Dříve by mi to přišlo tak jaksi nereálné, dnes zase naopak reálné. Dříve bych si ani nedovedla představit být například tváří a důležitým členem kampaně Komory, nebo respondentem časopisu, neutekl ani rok a jsem těmito zmíněnými. A obdobné změny jsou pravidelně „na programu dne“. Spousta otázek je pro mě výzvou, cestou, zamyšlením i zkušeností. Přeji vám všem krásné májové dny.

Mgr. Valéria ČERVINKOVÁ, BENU Lékárna, K Pérovně, Praha

Já sama sebe považuji pořád za mladého lékárníka, který si některé své názory a pohledy na různá témata v naše lékárenském světě teprve vytváří a formuje. V mé krátké profesní kariéře jsem se brzy rozhodla působit v lékárně v pozici člověka, který je otevřený novým nápadům, se kterými můžeme inovovat náš obor a posouvat ho dál. Tomu se dnes věnuji i mimo působení od táry, a proto mi možná unikají jiné důležité detaily. Tím chci říct, že já osobně se ještě mám hodně co učit od zkušených starších kolegů, kteří mě často inspirují a dodávají mí energii do pracovního života. Patří mezi ně zejména letití vedoucí lékárnici. Mnozí z nich jsou ukázkoví teamleadři s pevným a stabilním týmem, který je respektuje a souzní s nimi. Někteří se odvážně vydali na cestu regionálních manažerů lékáren a dokáží vést i týmy více lékáren.

Každopádně za mě by měli být v orgánech Komory lidé, kteří znají nejen současný stav lékárenství, ale mají osobní zkušenosti i z minulosti a dokáží lépe předvídat mnohé situace. Je skvělé být vizionářem a plnit si sny, důležité je ale i stát nohama pevně na zemi a umět racionálně uznat, čeho jsme v našem zaměstnaní opravdu schopni a co nám přináleží. Ten, kdo zastává a hájí naše práva a kompetence, nemůže prosazovat jen to, co dokáže on, ale musí umět zvážit, jestli je to vhodné i pro ostatní kolegy.

Z mého nejbližšího kruhu můžu říct, že pro mě je správnou osobou v představenstvu Komory moje kolegyně PharmDr. Ivana Lánová. Ivana je vedoucí lékárník, lékárník, který je otevřen novým poznatkům a možnostem posouvat lékárenství dál lepším směrem. S velkou úctou obdivuji její zapálení a nadšení z profese i po tolika letech. Vždy se ráda podělí o své znalosti, ráda podá pomocnou ruku každému lékárníkovi bez ohledu na zaměstnavatele, s rozvahou přistupuje ke své práci a rozhodnutím a v neposlední řade je to znalec lékárenské legislativy. I pro můj pracovní život je Ivana zdravý vzor toho, jak může člověka bavit práce po celý život.

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Prvně bych rád poděkoval za tuto otázku. Je podle mého názoru velmi důležitá a již její zadání je v podstatě odpovědí: Kdo, ne-li my? Kdy, ne-li teď? Moje rozhodnutí kandidovat do představenstva je založeno na jednoduchém faktu, že mi Komora a směřování našeho stavu není lhostejné. Zároveň jsem člověk, který někdy nešetří kritikou směrem k nějaké činnosti představenstva nebo směřování Komory. Myslím si, že je důležité dohromady s kritikou nabídnout pomocnou ruku v řešení kritizovaných záležitostí. Celý svůj život, včetně toho profesního, se řídím tím, že je potřeba místo výmluv, proč něco nejde, hledat řešení. A to je, dle mého názoru, moje hlavní přednost. Vždy se budu snažit najít řešení a udělat vše proto, abych dotáhl věci do konce, pokud možno zdárného. Dalším důvodem mé kandidatury je fakt, že jsem pravidelně delegátem na sjezdech a předsedou okresního sdružení, angažuji se tedy v komorových věcech po celou dobu, co jsem činným lékárníkem. Do čeho jdu, si umím představit docela dobře, znám členy představenstva a mám informace, jak PČLnK funguje, zároveň jsem byl již jako student prezidentem Spolku českých studentů farmacie a po absolutoriu místopředsedou Mladých lékárníků. To docela hezky vykresluje, že tento typ aktivit je mi blízký.

Rád bych dopředu předestřel, že jsem názorově velmi konzistentní a nebojím se říct nahlas, co si myslím. Tak tomu bude vždy. Vždy budu kopat za svobodné lékárnické povolání, za vysokou odbornost a postavení lékárníka ve společnosti.