Praktická a slunná Olomouc

Kdybych se dnes hlásil na vysokou školu, asi bych chtěl studovat v Olomouci. Napadlo mě to při večerním procházení se po městě, které sálalo silnou pozitivní energií. Možná to ale bylo i tím, že ve dnech 21.–22. dubna, kdy se zde konal 17. kongres Praktického lékárenství, zimní dveře konečně rozkoplo jarní slunce a poprvé výrazněji vykřiklo: „Jsem tu!“

Praktické lékárenství je akce, kterou není třeba příliš představovat. Tradičně velmi precizně připravený program, v minulosti probíhající i paralelně ve dvou sálech, spousta zajímavých prezentací i seminářů, skvělá organizace společností Solen, s. r. o., pod starostlivým osobním dohledem prezidenta kongresu Pavla Grodzy. Letos se kongres odehrál sice jen v jednom prostoru, ale program byl tak nabitý, že nebude možné jej zde projít úplně celý a vyjádřit se ke všemu.

Medicamenta nova, tak se jmenoval první ranní páteční blok, jehož odborným garantem byl doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. Ve třech samostatných prezentacích byly představeny Nirmatrelvir/ritonavir, Vericiguat a Kladribin.

Doktorka farmacie Gabriela Kroupová se pak věnovala Komplexní léčbě gynekologických zánětů z pohledu lékárníka a v odpoledním bloku Terapii zácpy. Zácpa jako jeden z příznaků syndromu dráždivého tračníku. Zácpou trpí čtvrtina populace rozvinuté části světa, především ženy. Jde o poruchu, kterou pacienti prvotně řeší samoléčbou, což je příležitost pro lékárníky, kteří mohou pomoci s léčbou, případně odhadnout, kdy je třeba pacientovi doporučit urgentní návštěvu lékaře. Pokud má pacient zácpu déle než 10–14 dní, zvrací, střídá se mu průjem se zácpou nebo má krev ve stolici, je třeba ho důrazně odeslat k praktickému lékaři. Doktorka Kroupová se věnovala také konkrétním laxativům, jejich působení ve střevech a dalších podmínkách užívání.

Před pátečním obědem přišel se svojí troškou do mlýna komorový právník Mgr. MUDr. Jaroslav Maršík. Viditelně trpěl tím, že měl ve mlýně k dispozici pouze hodinu. Svižnou prezentaci Aktuality z práva pro farmaceuty nazval ve svém pravidelném sloupku v tomto vydání ČČL „příslovečným Masoxem seminářů o aktuální legislativě“. Bujon to byl vydatný a potěšil by jistě i vynálezce této instantní pochoutky, lékárníka Justa von Liebiga. Jaroslav Maršík si na celou hodinu vystačil s pouhými dvěma slidy, z nichž krátká citace tematických okruhů může slabší povahy přikovat do sedadel. „Ostrý bordel, policejní švábi, Paxlovid gang, Švejkův odpad…“ Člověka až napadá, jestli by lékárníci neměli mít nějakou vlastní zásahovou jednotku v kuklách.

Ke zdravotnické praxi se vrátil ještě před obědem doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., s Klinickými souvislostmi nedostatku vitaminu B: výzva pro lékaře i lékárníky. Pochválil spolupráci s lékárníky a podrobně se věnoval především vitaminu B12 a okolnostem, za kterých je jej třeba doplňovat do organismu i mimo běžnou stravu. Zejména u seniorů doporučoval jednoduchou diagnostiku biochemickým stanovením sérové hladiny B12, přičemž léčbu zejména u neuropatie a demence je třeba zahájit co nejdříve, aby se problém nestal permanentním a ireversibilním. Zaujala mě i část o absorpci vitaminu B12 a pasivním i aktivním transportu v těle. Perorální léčba vyššími dávkami vede k obnovení hladin B12 účinněji než nižší dávky. Docent Seifert taky využil možnost vyzkoušení přítomných formou elektronických anket. Kdo poslouchal, otázky zodpověděl správně bez problémů. Lékárníkům doporučil ptát se na následující příznaky: Dotyk ložního prádla jako bolest, mravenčení, něco jako „elektrické šoky“ z ničeho nic, brnění, pálení.

Obědová pauza se dala využít nejen k jídlu, ale i ke slunění v okolí hotelu.

Garantkou prvního odpoledního bloku Geriatrie byla MUDr. Božena Jurašková, Ph.D., ze III. Gerontometabolické kliniky FN v Hradci Králové. Ta si hned v úvodu položila zapeklitou otázku Je porucha kognice vždy demence? Při přednášce, kdy v sále nikdo ani nedutal, zazněla fakta o tom, že v ČR je dnes 140 tisíc pacientů s demencí a na každého praktického lékaře jich připadá téměř dvacet. Doktorka Jurašková se věnovala poklesu kognitivních funkcí, vztahu mezi demencí a depresí a popsala jednotlivá stadia demence. Zejména v období mírného poklesu kognitivních funkcí je důležitá kvalitní strava, dostatek vitaminů a stopových prvků. Ocenila existenci denních stacionářů, které působí pozitivně především na psychiku. Vyprávěla příběh nemocného lékaře, který docházení do stacionáře bral, jakože stále chodí do práce, což jeho stavu dlouho velmi prospívalo.

V bloku Geriatrie ještě zazněly prezentace Geriatický pacient napříč obory (Milena Bretšnajdrová) a Osteoporóza seniorů (Kamila Greplová). Celé téma velmi zaujalo, objevily se i první dotazy a diskuze.

Ze sobotního odborného programu určitě stojí za zmínku blok Novinky v biologické léčbě pro farmaceuty, jehož odbornou garantkou byla PharmDr. Irena Štenglová Netíková, Ph.D. Ta se ve své úvodní prezentaci věnovala biologickým léčivům v terapii nádorových onemocnění. Po ní pak Olga Bartošová představila Monoklonální protilátky v neurologii – léčba roztroušené sklerózy a migrén. Znovu si procházím fotky z prezentací a upřímně řečeno si netroufám shrnout tak složitá témata do pár vět. Rád jsem se ale v této části kongresu setkal s několika molekulami, které prošly i naší nejtradičnější rubrikou Molekula měsíce. Poslední prezentací byla Cílená léčba psoriasis vulgaris od Zoltána Palucha. Jako člověk trpící lupénkou už několik desítek let, mě zaujala především biologická léčba a srovnání biologických léčiv. Kromě té jsem marně podstoupil všechny existující klasické terapie a kdybych tu napsal, co mi nakonec pomohlo a dramaticky mě zbavilo nejhorších projevů této nemoci, šlo by jednak o reklamu a jednak bych byl v této odborné společnosti pokládán za šarlatána.

Večerní návštěva centra Olomouce, půlnoční sledování orloje a dalších pamětihodností, posezení v proslulé olomoucké restauraci s dalšími lékárníky a lékárnicemi, to vše patřilo do pozitivního koloritu Praktického lékárenství. Pro mě osobně řada nových poznatků, třeba že jeden z českolipských lékárníků hraje na varhany v kostele nebo že emeritní děkan a předseda ČFS ČLS JEP vojákoval stejně jako já v 80. letech v Klatovech, kde se budou na podzim konat Lékárnické dny.

Druhý den kongresu začal blokem Inhalační lékové formy, garantovaný doc. PharmDr. Zdeňkou Šklubalovou. Zde převažovaly praktické pohledy na inhalování se zdůrazněním role farmaceuta zejména při pomoci pacientům naučit se smysluplně aplikovat nejrůznější inhalační metody. Prezentace Anny Rejmanové Principy správné inhalační techniky z pohledu farmaceuta a pak online přednáška doc. MUDr. Vladimíra Koblížka o Výběru inhalačního systému dle věku, schopností a typu zdravotního postižení byly plné příkladů z praxe v duchu jednoho hesla z prezentace: Nesoulad mezi tím, co si o sobě pacient myslí, a co skutečně umí.

Z dalšího sobotního bloku s názvem Pediatrie zaujala především prezentace Infekce močových cest u dětí a jejich léčba od Markéty Ručkové a Magistraliter v pediatrii Jaroslava Matala. Ten připomněl, co ale asi všichni lékárníci vědí: pokud je předepsán HVLP, nelze vydat magistraliter alternativu. Na Jaroslava Matala shlížela v první řadě i jeho malá dcera, která mu při potlesku na konci nadšeně gratulovala a těšila se z tátova nesporného úspěchu.

Po polední přestávce zbýval už jen tradiční okruh témat, které uváděl Pavel Grodza pod názvem Pokroky ve farmacii. Z tohoto bloku silně zapůsobila přednáška Role ADME v preklinickém výzkumu nových léčiv od Heleny Mertlíkové Kaiserové o nejnovějším směřování a metodologii „objevů“ nových léků. Rovněž Gastroretentivní lékové formy v podání PharmDr. Jakuba Vysloužila občas udivovaly až kuriozními formami zvýšení gastrického retenčního času, například když se léková forma udržuje v požadovaném místě za pomoci vnějšího magnetu.

V 15 hodin, přesně podle plánu, byly tradičně vylosováni a odměněni výherci, kteří vyplnili dotazník a 17. kongres Praktického lékárenství skončil.

Zdeněk POKORNÝ