Velká porada s překvapeními

Název je to vážně dlouhý: „Porada předsedů Okresních sdružení lékárníků, Revizních komisí a Čestných rad Okresních sdružení lékárníků“. Navíc předsedkyně a lékárnice by si ho možná přály ještě prodloužit. Co této důležité akci říkat jen prostě Porada, Velká porada nebo tak nějak?

Letošní tradiční jarní Porada se konala 15. dubna v kongresovém sále hotelu Occidental. Tuším, že v tomto místě to bylo naposledy. Když si zaplatíte coffeebreak a oni vám ho po necelé hodině odnesou (a zřejmě snědí v zákulisí) a přitom si za jednu colu (vynález lékárníka!) účtují 90 korun, tak to nejsou signály, že vás v tomto místě mají rádi.

Leč předsedové i předsedkyně se sešli v hojném počtu a začal program, s tradičním scénářem, ale samozřejmě aktuálním obsahem. O novinkách z práce představenstva ČLnK informoval prezident Aleš Krebs. S podrobnostmi vás už jistě seznámil váš předseda OSL, to hlavní shrnu na následujících řádcích. Většina věcí a usilování Komory se pochopitelně pořád točí kolem změny financování lékárenské péče, která víceméně ustrnula v roce 2012. Jako zásadní se potvrzuje nutnost systémové změny s důrazem na fixní částku za výdej LP. Prezident se věnoval i chystané „výpadkové“ novele zákona o léčivech, jejíž jednotlivá ustanovení (zejména systém objednávání a předávání informací) se živě diskutují na lékárnických fórech a bohužel jsem zatím nikde nezaregistroval názor, že by novela mohla nedostatek léčiv vyřešit nebo pomoci ke zlepšení stavu.

Lékárníci vidí novelu jako nicneřešící a už měsíce se snaží ministerstvo přesvědčit, že to není dobrý nápad. Kde nic není, ani novela nepřidá. Prostý zákon o zachování hmoty. Nicméně je pozitivní, že tentokrát MZd lékárníkům naslouchá, diskutuje s nimi, byť svůj názor si zatím ponechává.

Viceprezident Martin Kopecký představil stav nového komorového webu, v době konání Porady ještě veřejně nespuštěného. Dnes už si ho můžete vyzkoušet sami a poslat případné připomínky. Časopis českých lékárníků je na něm samozřejmě taky k nalezení, včetně historických ročníků, které budeme postupně doplňovat co nejdále do minulosti to půjde. Nově bude na webu i záložka fotogalerií, kam budou směřovat fotky z lékárnických akcí ve větším množství, než je možné publikovat například v časopisu.

Tradičně podrobná byla prezentace tiskové mluvčí Komory Michaely Bažantové na téma P. R. aktivit, kampaní a účasti lékárníků v médiích. Platí, že všechno zlé je k něčemu dobré. Dramatická situace v nedostatku léčiv posledních měsíců způsobila, že představitelé Komory i další lékárníci jsou v médiích téměř denně. Pokud by to měla být placená kampaň, její cena by se jistě pohybovala v řádech desítek miliónů korun.

Komorový právník Jaroslav Maršík se ve svém vystoupení vrátil k vyplácení–nevyplácení mimořádných „covidových“ odměn. Popsal určitou cestu, jak ještě dnes dosáhnout dosud nevyplacených částek. Kdo chce vědět víc, musí se obrátit přímo na něj, ale situace prý stále není beznadějná.

K překvapení všech se posléze přihlásil o slovo Filip Škarda a požádal o možnost představit poměrně unikátní systém pro záznam preskripčních chyb, který vytvořili společně s Kristýnou Pilátovou. Od ledna v něm sbírají a třídí nejrůznější chyby, které musí řešit snad všechny lékárny. Systém pracuje v LIS LEKIS a v časopise se o něm dočtete podrobněji na jiném místě.

Na Poradě předsedů se následně diskutovalo, jak tento systém využít, jak jej propojit se vznikajícím komorovým systémem o třídění a sběru podobných dat. Ať už bude využití této konkrétní iniciativy v budoucnu jakékoliv, lékárníci Škarda a Pilátová si získali značný respekt. Je jasné, že pokud chtějí lékárníci přesunout financování z marží ke zdravotnickým výkonům, musí mít k dispozici konkrétní data, která dokazují, jak nenahraditelná je každodenní farmaceutická péče o pacienta.

Následovala prezentace Davida Ovčaří, který se kromě jiného zabýval i končícím cyklem celoživotního vzdělání. Plnění lékárníků se zdá zatím být lepší než v minulém cyklu. Já coby nelékárník jsem taky už splnil, když jsem od konce roku 2020 nasbíral 279 bodů. Je to samozřejmě trochu nadsázka, protože pochopitelně nemám žádnou povinnost vůči CV, ale zajímalo mě, jak bych si stál, kdybych ji měl.

Další člen představenstva ČLnK, Aleš Novosád, popsal aktuální předvolební situaci v okresních sdruženích a na několika konkrétních příkladech demonstroval nejčastější problémy. Kromě toho slíbil napsat pár postřehů na toto téma i do ČČL, na což se moc těšíme.

Před obědem ještě s krátkou prezentací vystoupil Michal Hojný. Poprvé oznámil, že už nebude na podzimním sjezdu kandidovat do představenstva. Asi i proto si troufl přijít s předvolebně nepopulárním návrhem na Úpravu pravidel pro vyplácení náhrad za ztrátu času členům komorových orgánů. Náhrady se nezměnily od roku 2009, respektive 2015, kdy došlo ke zvýšení hodinové sazby z 200 na 250 korun. Hojného prezentace byla určena k zamyšlení a diskuzi, rozhodnout může samozřejmě jenom sjezd. Zvýšení by mělo kopírovat vývoj průměrného platu a ten od roku 2009 vzrostl o zhruba 40 %. Michal Hojný tedy po 20 letech a 5 funkčních období končí v představenstvu ČLnK. O jeho důvodech a o tom, co dnes obnáší práce ve vedení Komory, se víc dočtete v rozhovoru, který s ním vedl Jaroslav Maršík.

Po obědě tradičně následovala diskuze, ve které se přítomní vraceli ke všem bodům dopoledního programu a tématům, jež v lékárnické obci rezonují. Pozitivní změnou bylo, že se diskuze tentokrát obešla bez iracionálních osobních útoků a hnidopišského slovíčkaření.

Zdeněk POKORNÝ