Etika v práci farmaceuta – vybrané základní dokumenty

Při výkonu svého povolání se farmaceut (lékárník) řídí odbornými hledisky (znalostmi), právními předpisy a etickými zásadami (standardy).

Etické kodexy ve všeobecné rovině vymezují principy, hodnoty a standardy chování a jednání v jednotlivých profesích a organizacích. Na mezinárodní úrovni se touto problematikou zabývala a stále zabývá řada organizací, například Mezinárodní farmaceutická federace (Fédération Internationale Pharmaceutique, FIP), podobně jí na národní úrovni věnují pozornost profesní organizace – stavovské (Česká lékárnická komora, ČLnK) a další. Posledně jmenovanou částí – Etickým kodexem lékárníka (od 1992), Profesním řádem (od 2001), Etickým kodexem ČLK / ČLnK (od 2005) – se zde nezabýváme.

V roce 1988 přijala Mezinárodní farmaceutická federace šestnáct pokynů pro etické chování farmaceutů (lékárníků). Tyto pokyny, které jsou záměrně široké, aby si je jednotlivé státy mohly přizpůsobit při tvorbě vlastních etických kodexů, zmiňují několik témat, která stojí za zvláštní pozornost:

1. nezávislost profese, která se rozšiřuje na odmítnutí výdeje léčivých přípravků, včetně léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, pokud to slouží zdraví pacienta,

2. úloha farmaceutů (lékárníků) jako osob vzdělávajících obyvatelstvo v oblasti zdraví. Cílem výchovy ke zdraví je zlepšit zdravotní gramotnost, včetně zlepšení znalostí a rozvoje životních dovedností, které přispívají ke zdraví jednotlivce i komunity. Výchova ke zdraví je jedním z aspektů podpory zdraví.

3. respektování svobody volby pacientů.

Etický kodex farmaceuta (lékárníka) – FIP, 1997

Etický kodex byl přijat Radou FIP a jejím shromážděním ve Vancouveru 5. 9. 1997. V jeho úvodu se praví: Farmaceuti (lékárníci) jsou zdravotničtí pracovníci, kteří pomáhají lidem udržet si dobré zdraví, předcházet zdravotním potížím a, kde je to vhodné, získávat a co nejlépe užívat svá léčiva. Obsahoval devět bodů a s nimi související povinnosti. Hlavní odpovědností lékárníka je dobro jednotlivce. Povinností je být objektivní, upřednostňovat dobro jednotlivce před osobními nebo obchodními zájmy (včetně finančních), podporovat právo jednotlivce na přístup k bezpečné a účinné léčbě. Po sedmi letech jej nahradil:

Etický kódex farmaceuta (lekárnika) – FIP, 2004

Etický kodex byl přijat Radou FIP a jejím shromážděním v New Orleans v září 2004.

Úvod má obdobný charakter: Farmaceut (lékárník) je i nadále zdravotnickým pracovníkem, který je odborníkem na léčiva. Farmaceuti (lékárníci) mají také povinnost pomáhat lidem udržovat dobré zdraví, předcházet špatnému zdravotnímu stavu a v případě, že je to vhodné, podporovat racionální užívání léčiv a pomáhat pacientům získávat léčiva a mít z nich maximální terapeutický prospěch. Kodex je v porovnání s předcházejícím jinak koncipován. Po prvním bodu – v němž FIP doporučuje národním organizacím vypracovat etický kodex farmaceutů (lékárníků), následuje druhý bod věnovaný výčtu závazků a povinností lékárníků, které by měl tento kodex zahrnovat. Ze 14 povinností vyberme jako příklad povinnost respektovat práva jednotlivých pacientů podílet se na rozhodování o jejich farmakoterapii a podporovat je v tom. Po deseti letech byl kodex aktualizován.

Etický kódex farmaceuta (lekárnika) – FIP, 2014

Etický kodex byl přijat Radou FIP a jejím shromážděním v Bangkoku v srpnu 2014.

Východisko se nese ve stejném duchu. Role farmaceuta (lékárníka) se stále vyvíjí. Farmaceut (lékárník) je uznáván jako odborník na léčiva. Farmaceuti (lékárníci) mohou plnit svou úlohu pouze tehdy, pokud jim bude poskytnuta nezbytná profesní autonomie, aby mohli jednat v nejlepším zájmu pacientů. Filozofie koncipování dokumentu je podobná výše uvedenému. Po prvních třech bodech jsou v posledním čtvrtém bodu kodexu vyjmenovány povinnosti, které by měl přinejmenším obsahovat. Povinností je devět, jako příklad uveďme povinnost respektovat práva pacientů a uznávat a respektovat kulturní rozdíly, přesvědčení a hodnoty pacientů a ostatních zdravotnických pracovníků, zejména v případě rozporu s vlastním morálním nebo náboženským přesvědčením.

Přísaha lékárníka / Slib lékárníka – FIP, 2014

Mezinárodní farmaceutická federace přijala dne 31. 8. 2014 na svém 74. světovém kongresu v Bangkoku (Thajsko) vzor slavnostní přísahy lékárníků. Uvádí ji formulace: Jako farmaceut (lékárník) slibuji, že budu sloužit lidstvu a podporovat ideály a závazky své profese. Dne 20. 10. 2014 byl zveřejněn na webové stránce ČLnK její překlad. Je zajímavé, že autoři překladů v případě pojmu „pharmacist“ v SR i ČR použili termín „poskytovatel lékárenské péče“. Otázkou je, zda tak tuto přísahu či slib může složit lékárenský laborant – farmaceutický laborant – farmaceutický asistent anebo i právnická osoba? Přísaha obsahuje devět bodů, první zní: Ve všech oblastech svého života se budu řídit nejvyššími normami lidského chování.

Zatím posledním dokumentem patřícím do rodiny kodexů, přísah a slibů je Přísaha společnosti, kterou lze, vzhledem k jejím autorům, nazvat Přísaha nemocničního farmaceuta (lékárníka) a klinického farmaceuta. U jejího zrodu stály Evropská asociace nemocničních lékárníků (European Association of Hospital Pharmacists, EAHP) a Evropská společnost klinické farmacie (European Society of Clinical Pharmacy, ESCP).

Přísaha společnosti (Oath to Society) – EAHP-ESCP, 2021

Přísaha nemocničního farmaceuta (lékárníka) a klinického farmaceuta

Jako farmaceut (lékárník) slibuji, že budu sloužit

- jednáním se všemi stejně, spravedlivě a s respektem,

- prací podle nejvyšších etických standardů, respektováním a chráněním všech osobních a zdravotních informací, které mi byly svěřeny,

- uplatňováním svých znalostí, dovedností a zkušeností v rámci týmu víceoborové péče s cílem zajistit nejlepší možnou léčbu a dosáhnout optimální péči zaměřenou na osobu,

- přispíváním k včasnému odhalování nemocí, podporováním osvojování zdravého chování a zapojováním se do iniciativ v oblasti veřejného zdraví,

- vzděláváním pacientů, jejich pečovatelů a členů týmu víceoborové péče v oblasti léčiv s cílem zajistit jejich optimální užívání, řešení nežádoucích účinků a odpovídání na dotazy,

- dodržováním standardů péče založené na důkazech a zapojováním se do nepřetržitého profesního rozvoje a celoživotního vzdělávání,

- zajišťováním kontinuity péče, předcházením poškozením vyvolaným léčivy a dohlížením na procesy užívání léčiv a zlepšovat je s cílem optimalizovat jejich bezpečnost, účinnost a nákladovou efektivitu,

- poskytováním individuálně připravených léčivých přípravků přizpůsobených individuálním potřebám, - podporováním zvyšování standardů praxe, výzkumu a vzdělávání v oblasti farmacie,

- přispíváním ke vzdělávání a odborné přípravě budoucích farmaceutů (lékárníků),

- prosazováním zájmů lékárenství mezi zdravotnickými pracovníky, vědeckou a pacientskou společností, zdravotnickými orgány a veřejností.

„Přísaha společnosti“ funguje jako smlouva o dokonalosti při poskytování soucitné péče o pacienty, jako slib, který členové EAHP a ESCP dávají pacientům a veřejnosti.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.

Literatura u autora