Ať nám vydrží!

Zanedlouho uplyne rok od posledních voleb do poslanecké sněmovny a následných změn v obsazení ministerstev. Pro nás je nejdůležitějším ministerstvo zdravotnictví, má přímý vliv na poskytování lékárenské péče, rozsah i způsob poskytování jejích služeb a od roku 2008 i jejich financování.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

Pro prosazování našich požadavků je klíčové, nakolik se u ministerských úředníků daří posouvat a měnit způsob uvažování o lékárenské péči. První pozitivní kroky byly vidět po volbách na sociálních sítích, kdy jsme si po předchozím období lhostejné přezíravosti začali vzájemně odkazovat či podporovat vlastní materiály a komentáře. Nyní jsme jako jeden z hlavních partnerů a odborných konzultantů ministerstva přizváni do tvorby kampaně Světové zdravotnické organizace (WHO) ke Světovému dni bezpečí pacientů, jehož letošním tématem je bezpečné užívání léků.

Jako jedno z připomínkových míst jsme dostali možnost k zaslání námětů na změnu cenového předpisu o regulaci cen LP a PZLÚ. To samozřejmě není výjimečné ani překvapivé, velmi příjemným překvapením ale pro mě bylo konstruktivní řešení jejich Ať nám vydrží! Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK vypořádání. Pod vedením ředitelky odboru léčiv a zdravotnických prostředků bylo svoláno jednání všech zainteresovaných subjektů, kde jsme mohli vysvětlit důvody svých připomínek, vyslechnout reakce oponentů a zadat si úkoly k dalšímu jednání, pokud z diskuze vyplynula potřeba nějaké změny v původně navržených textech. Nevím, jak bude vypadat konečná verze cenového předpisu, v připomínkách se potkává celá řada i velmi protichůdných zájmů, ale již samotný způsob připomínkování je významným posunem k věcné a korektní diskuzi. Podobně korektní přístup při vypořádání připomínek pamatujeme naposledy z let 2006–2009.

V pátek 9. září bylo ministerstvem zdravotnictví zahájeno připomínkové řízení k tzv. úhradové vyhlášce, která stanovuje hodnoty bodu, výše úhrad za hrazené služby a regulační omezení pro rok 2023. Na základě výsledků dohodovacího řízení měla být hodnota signálního výkonu 09552 pro příští rok pouze o korunu vyšší než letos, tedy 19 korun za položku. Postup výpočtu a valorizace však dosud nikdy (ani v dohodovacím řízení pro příští rok) nezohledňoval celkové příjmy a náklady na lékárenskou péči, v nichž je sice SiV důležitou, přesto pouze menší částí. V poslední době avizoval ministr zdravotnictví možnost navýšení příjmů z prostředků veřejného zdravotního pojištění u všech segmentů o další 4 % v porovnání s původními

Pokračování na straně 12

dohodami, na celkových 8 % v porovnání s letošním rokem. Navýšení SiV za dosud uplatňovaných podmínek by znovu bylo naprosto minimální. Na základě několik týdnů trvajících osobních jednání s představiteli ministerstva zdravotnictví se podařilo nespravedlivý přístup zdravotních pojišťoven uplatňovaný v dohodovacím řízení prolomit a vstřícným přístupem ministerstva dosáhnout navýšení SiV pro příští rok v připomínkované verzi vyhlášky na 24 Kč za položku a 15 Kč za digitalizaci listinného receptu. To znamená další navýšení příjmů lékáren o cca 450 milionů korun proti původní dohodě. Přestože se nejedná o navýšení příjmů o celých 8 % ze součtu teoretické marže a SiV, jde o významný posun v přístupu ministerstva k oprávněně opakovaným požadavkům našeho segmentu. Zároveň se zvyšuje základ pro další výpočty a valorizace SiV v příštích letech a pro změnu systému odměňování. Pro nás velmi důležité věty lze najít přímo v důvodové zprávě k návrhu vyhlášky. Cituji: „V segmentu lékáren je navýšení úhrad o dodatečná 4 % oproti dohodě komplikované vzhledem k vícezdrojovému financování těchto poskytovatelů. Úhrada za signální výkon tvoří pouze menší část příjmů lékáren, kde větší část plyne z marží na lécích na předpis. Původní dohoda navyšuje signální výkon o 1 Kč, což představuje navýšení celkových příjmů lékáren o méně než 1 % – zbývající 2 až 3 % pak plynou z očekávaného navýšení objemu léků na předpis. Pro navýšení příjmů o dodatečná 4 % je proto nutné navýšit úhradu za signální výkon o dalších 4 až 5 Kč. Dále je třeba přihlédnout ke skutečnosti, že vzhledem k rostoucím nákladům na distribuci léků si distributoři v roce 2023 budou nárokovat vyšší podíl ze společné obchodní přirážky, což dále snižuje příjmy lékáren. Ministerstvo zdravotnictví tudíž ve veřejném zájmu zajištění dostupnosti lékárenské péče navyšuje úhradu za signální výkon oproti dohodě o dodatečných 5 Kč na celkových 24 Kč.“ Naprosto zásadní v citaci je historicky první průlom ve způsobu uvažování o valorizaci SiV směrem k započítání příjmu z obchodní přirážky, která má stále většinový podíl ve výnosech lékáren. V době psaní tohoto textu je vyhláška „pouze“ v připomínkovém řízení, nevím, jaká bude její finální verze, v každém případě však naznačuje i ona změnu ve způsobu uvažování o lékárenské péči.

Až po uzávěrce zářijového čísla ČČL budeme vědět konkrétnější informace k řešení cen energií. Zástupce ministerstva i některé politiky jsem informoval o nutnosti řešit zdravotnická zařízení jako součást kritické infrastruktury kompletně, bez ohledu na způsob jejich vlastnictví a poskytování péče. Pro občany je jejich dostupnost i v krizových obdobích jednou ze zcela základních potřeb.

Vážené kolegyně a kolegové, opět jsme se ocitli ve složitém období. Přes všechno dění kolem nás jsem přesvědčen, že jej dokážeme zvládnout. Velmi by tomu pomohla větší zdrženlivost mnoha politiků, méně populismu a vzájemná ochota si sednout ke společnému stolu a hledat funkční řešení. Z ministerstva zdravotnictví tuto snahu o korektní přístup vnímám mnohem více než v předchozích letech. Hlavně ať nám vydrží!