Elektronizace nám (ne) vždy (ne)pomáhá

Místo papíru disky, místo tužky klávesnice, místo formuláře webový formulář, místo opiátové knihy elektronická evidence v lékárenském informačním systému. Pokrok nejde zastavit. Elektronizace všeho možného dorazila do lékáren už dávno a jednou z posledních oblastí, v níž se bez různobarevných propisek stále neobejdeme, jsou opiáty. Vůně let osmdesátých na nás dýchá s každým otevřením opiátové knihy. S eRecepty na léčivé přípravky s obsahem vysoce návykové látky ale nové století vstupuje i do této oblasti lékárnické práce.

PharmDr. Martin KOPECKÝ, Ph.D.,viceprezident ČLnK

Zdálo by se, že v dnešní době bude elektronická evidence opiátů jednoduchou záležitostí, protože všechna data máme v elektronické podobě v počítačích – dodací listy, převodky, žádanky, eRecepty, komu, kdy, kdo a kolik čeho přijal i vydal. Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv předáváme údaje o všech výdejích léčivých přípravků, včetně těch s obsahem návykových látek. A zároveň každý rok podáváme v elektronické podobě hlášení o stavu a pohybu zásob návykových látek a přípravků. SÚKL jako dozorový orgán má všechny potřebné údaje pro kontrolu k dispozici, a tak leckoho napadne, že další evidence v podstatě už není nutná. Vždyť i v rámci kontrol lékáren přichází inspektoři SÚKL do lékáren s údaji, které mají k dispozici z LEK-13 a z ročního hlášení, aby především porovnali správnost těchto údajů se zápisy v opiátové knize a v lékárenském informačním systému.

I přes to vyšla na jaře 2022 vyhláška, která se evidenci návykových látek a přípravků věnuje a stanovuje nově také pravidla pro elektronickou evidenci návykových látek a přípravků v lékárnách. Většinu těchto pravidel popisuje ve dvou paragrafech. Na první pohled nic složitého – elektronická evidence převede do elektronické podoby to, co se zapisuje do opiátové knihy. A stane se to přímo v lékárenských informačních systémech, což nám ulehčí práci s evidencí a nová generace lékárníků už se bude o barevných zápisech do opiátové knihy učit pouze v hodinách historie.

Ale tak jednoduché to není. Zatímco papír snese téměř všechno, elektronické jedničky a nuly musí mít své pořadí jednoznačně dané, aby jako celek správně fungovaly. To je hlavním důvodem, proč tvorba elektronické evidence poskytovatelům lékárenských SW trvá. Zároveň se ukazuje, že evidence ve veřejných lékárnách a v nemocničních lékárnách vyžaduje odlišný přístup jak k samotné evidenci, tak také k organizaci práce, k určení rolí jednotlivých lékárníků pro zápis a opravy do elektronické evidence. Zjednodušené lze říct, že výdej na eRecept ještě neznamená, že se informace o něm zaznamenají v evidenci. Vlastní zápis do evidence bude moci provést pouze oprávněná osoba a podepsat jej svým elektronickým podpisem. Na jednu stranu je výhodou, že vyhláška umožňuje v rámci jedné lékárny vést více elektronických evidencí. Ale na druhou stranu to vyžaduje správné nastavení organizace a odpovědnosti jednotlivých lékárníků za jednotlivé činnosti související s elektronickou evidencí. To je hlavním důvodem pro naše doporučení zkušebního provozu elektronické evidence v lékárně před jejím ostrým spuštěním. Doporučujeme nepřerušovat listinnou evidenci do té doby, než si v lékárně osvojíte práci s elektronickou evidencí a naučíte se správné postupy pro zápis nebo opravy chyb.

Základní informace a nástin řešení problémů jste měli možnost slyšet v rámci webináře, který si můžete kdykoliv spustit také ze záznamu. Na webu www.lekarnici.cz jsou postupně uveřejňovány vzorové materiály dokumentů, které souvisí s elektronickou evidencí. Tyto informace budeme postupně rozšiřovat o další informace související s praktickými problémy, které odhalíte ve své praxi. Evidenci návykových látek a přípravků se věnuje ve svém článku v tomto čísle ČČL také Mgr. Dagmar Dubská, odborná konzultantka ČLnK.

V roce 2022 se mimo jiné narodil ePoukaz. Zatím se jich v lékárnách mnoho neobjevuje a není jisté, zda je to kvůli tomu, že je lékaři předepisují stále ještě v malém počtu nebo proto, že jsou soustředěny v několika málo prodejnách zdravotnických prostředků, které zasílají zdravotnické prostředky pacientům v balících. SÚKL zatím statistiky o předepsaných a vydaných ePoukazech nezveřejňuje. I v tom malém počtu vydaných ePoukazů se ale objevil jeden zajímavý problém, související s (ne)komunikací úřadů státní správy mezi sebou. V tomto případě SÚKL, který ePoukaz vytvořil a v rámci CÚ spravuje, a zdravotních pojišťoven, kterým lékárny ePoukazy vyúčtovávají. Některým lékárnám jsou vraceny dávky ePoukazů zdravotními pojišťovnami z důvodu špatně vyplněné odbornosti předepisujícího lékaře. Pátralo se po příčině a zjistilo se, že existují dva odlišné číselníky odborností lékařů, které nejsou vzájemně kompatibilní. A tak zatímco předepsání ePoukazu lékařem vyžaduje použití číselníku odborností podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (např. DIA pro diabetologii), tak do dávky ePoukazů předávané pojišťovnám mají lékárny vyplňovat odbornost dle číselníku VZP ČR (tedy např. 103 pro diabetologii). Čísla místo písmen a problém je na světě. Více k tomuto tématu naleznete zde: https://1url.cz/orBME

Jsou však také pozitivní informace o elektronizaci. Jedním z takových příkladů je lékový záznam pacienta. Jde o aplikaci, kterou využíváme v lékárnách každodenně. Podle zveřejněných údajů dosáhl v červnu 2022 počet nahlédnutí do lékového záznamu lékárníky rekordních 418 tis. To znamená, že každý pracovní den v červnu každý lékárník nahlédnul do lékového záznamu 2,5x. Stálo by za to udělat analýzu kolik lékových chyb díky tomu bylo objeveno a kolik pacientů profitovalo z používání lékového záznamu vyšší bezpečností jejich léčby. To je ale už další příběh.