Editorial

Jeden milý anonym na Twitteru prohlásil, že lékárny jsou totéž, co benzínky nebo hospody, a ať jich je ve dvacetitisícovém městě klidně padesát, že si volný trh poradí. Volný trh, magické slovo, spasitel nás všech. Ve Wikipedii je definován jako „systém nebo instituce směny, kde se ceny určují dohodou prodávajících a kupujících bez státní intervence a regulace“. Lékárník, který si představí, že něco takového funguje v české lékárně, se musí uchechtat k smrti. Nevím, jestli jsem během své třicetileté novinářské (i knihkupecké) kariéry potkal regulovanější trh, než je lékárenský, spíš ne. S ohledem na to, že lékárna by měla být v prvé řadě zdravotnické zařízení a pak byznys, bych proti tomu ale asi příliš neprotestoval. Tedy – pokud by bylo vymáhání regulace důsledné a padni komu padni. Pokud by stát tiše netoleroval kartelové praktiky. Pokud by stát nepodporoval, že každý pojištěnec dostává za stejné zdravotní pojištění jinou péči. Pokud by stát hlídal plýtvání s prostředky pojištěnců a zabránil vzniku nových lékáren v místech, kde jich už jsou spousty. Nebo by státu nevadilo, kdyby v jednom městě volnotržně soutěžilo o existenci deset záchranek s heliporty?

V naší tradiční anketě jsme se zeptali lékárníků, co si myslí o volném trhu ve svém oboru. Odpovědi jsou velmi zajímavé a další zajímavou odpověď vyhlížím od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který posuzuje aktuální chaos na českém lékárenském trhu.

Dále jsme v tomto čísle věnovali prostor konferenci Mladých lékárníků a tomu, jak současní mladí farmaceuti vnímají budoucnost svého oboru. Velmi to s předešlým souvisí a jiskřivý optimismus nečekejte. Co snad potěší každého, je nadcházející léto. Čas prázdnin, dovolených, prostě volna. Všem bych přál, aby příští měsíce prožili bez regulací a omezení. Třeba já, kdybych chtěl prožít svobodné prázdniny, rád bych zase přespal ve spacáku mezi nohama Eiffelovky. Myslíte, že by mi to její dnešní ochránci se samopaly dovolili? Těžko. Po třiceti letech je to stejná iluze jako návrat volného trhu do českého lékárenství.

Zdeněk POKORNÝ