Chia semínka a jejich role v prevenci chorob

Chia semínka jsou jedlá semena Šalvěje hispánské (Salvia hispanica) z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) původem z jižního Mexika a severní Guatemaly. Podle historických pramenů znali tuto rostlinu už Aztékové, kteří chia semínka používali v potravinách a jako přísadu do mnoha bylinných směsí, i když jim nepřisuzovali žádné specifické léčivé vlastnosti. V roce 2019 byla semena S. hispanica schválena Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (EFSA) jako „nová potravina pro rozšířené použití“, což umožňuje použití chia semínek v různých potravinách. Chia semínka jsou také na seznamu kosmetických surovin v databázi CosIng (Cosmetic Ingredient Database).

Chemické složení chia semínek ukazuje jejich vysokou nutriční hodnotu. Chia poskytují 486 kcal/100 g. 15–25 % hmotnosti semen tvoří bílkoviny, 30 % lipidy, 26–41 % sacharidy a 30–34 % dietní vláknina. Olej ze semen S. hispanica obsahuje 30–33 % mastných kyselin, z toho 80 % tvoří esenciální mastné kyseliny (kyselina α-linolenová, kyselina linolová), 10 % mononenasycené mastné kyseliny (kyselina olejová) a 10 % nasycené mastné kyseliny (kyselina palmitová a stearová). Podíl nerozpustné vlákniny chia semínek je asi 85–93 % a podíl rozpustné vlákniny asi 7–15 %. Chia semínka mají vyšší množství vlákniny ve srovnání se sušeným ovocem jiných rostlinných druhů, obilovinami a ořechy, které jsou považovány za bohaté zdroje vlákniny. Hlavním zásobním proteinem je globulin (tvoří 52 % celkového obsahu bílkovin), dalšími bílkovinami jsou albuminy (17 %), gluteliny (14 %) a prolaminy (12 %). Chia protein má dobrou stravitelnost. Semena S. hispanica obsahují také velké množství mikroživin, například polyfenolové sloučeniny – fenolové kyseliny (kyselina gallová, kyselina kávová, kyselina ferulová, kyselina p-kumarová), depsidy (kyselina chlorogenová, kyselina rozmarýnová), flavonoidy (apigenin, kaempferol, kvercetin, myricetin, rutosid), isoflavony (daidzein, glycitin, genistein, genistin) a deriváty katechinů (včetně epikatechinu). V malých množstvích obsahují semena také steroly – kampesterol (472 mg/kg), stigmasterol (1 248 mg/kg), β-sitosterol (2057 mg/kg) a Δ5-avenasterol (355 mg/kg). Dále obsahují značné množství cenných bioelementů jako je fosfor, železo, mangan, vápník, draslík, hořčík, sodík, síra, zinek, měď, molybden a selen. Ve 100 g suchých chia semínek je obsaženo 8,83 mg vitamínu B3, 1,6 mg vitamínu C, 0,62 mg vitamínu B1, 0,50 mg vitamínu E, 0,17 mg vitamínu B2 a 54 μg vitamínu A. Výzkumy ovšem poukázaly na to, že koncentraci a biologickou dostupnost živin v chia semínkách může ovlivnit klima a geografická poloha.

Vědecký výzkum chia semínek poukazuje na jejich možné kardioprotektivní, antihypertenzní, antidiabetické, antiaterosklerotické, nefroprotektivní, protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Některé z nich byly testovány také v klinických studiích. V kosmetice jsou chia používány proti stárnutí pokožky, vykazují depigmentační vlastnosti a zmírňují projevy akné a atopické dermatitidy.

Autoři nedávné review studie se zaměřili na vliv konzumace chia semínek na lipidový profil, triglyceridy a sérové ω-3 mastné kyseliny u dospělých. Jejich kritériím vyhovělo 10 klinických studií. Ve studiích bylo zahrnuto od 10 do 76 účastníků s průměrným věkem 20 až 70 let, byli sledováni po dobu 7 až 24 týdnů. Studie byly provedeny v Severní Americe a Jižní Americe. Tři studie zahrnovaly pouze ženy. Ve všech případech (kromě jednoho) nebyli účastníci zdraví, měli metabolický syndrom, diabetes mellitus 2. typu a nealkoholické ztučnění jater. Šest studií zahrnovalo pouze účastníky s nadváhou nebo obezitou, zbývající studie zahrnovaly osoby s normální tělesnou hmotností a osoby s nadváhou a/nebo obezitou. Pro intervence byly použity práškové receptury, pečivo, semena, kapsle s olejem a mouka. Množství podávaného chia se pohybovalo od 6 do 60 g. Při souhrnné analýze nebyl pozorován žádný významný rozdíl mezi konzumací chia semínek a placeba na hodnoty celkového cholesterolu, výsledky byly velmi nekonzistentní. Přestože nedošlo k žádným významným změnám, ve všech studiích byla tendence ke snížení celkového cholesterolu s podobnými charakteristikami sledování, které se pohybovalo od 8 do 12 týdnů. Pět studií s 320 jednotlivci poskytlo odhady vztahu mezi příjmem chia semínek a LDL cholesterolem. Nebyl pozorován žádný rozdíl mezi chia intervencí a kontrolní skupinou. Ve stejných studiích bylo při příjmu chia pozorováno malé, ale ne významné zvýšení HDL cholesterolu. V případě triglyceridů měl příjem chia semínek tendenci ke snížení jejich hladiny. Co se týče sérových mastných kyselin, příjem chia semínek snížil volné mastné kyseliny a nasycené mastné kyseliny a zvýšil polynenasycené mastné kyseliny, kyselinu α-linolenovou, eikosapentaenovou a linolovou. Snížil také kyselinu dokosahexaenovou, aniž by změnila kyselinu dokosapentaenovou.

Výsledky preklinických studií ukázaly, že hydrolyzáty chia proteinů, které vykazují inhibiční aktivitu na angiotensin-konvertující enzym, mohou být zodpovědné za hypotenzní účinek chia semínek. V randomizované, placebem kontrolované klinické studii se 42 pacienty s diabetem 2. typu a hypertenzí jedna skupina konzumovala 40 g chia semínek denně a druhá žádný doplněk po dobu 12 týdnů. Ve skupině konzumující chia došlo k významnému snížení systolického krevního tlaku ve srovnání s kontrolní skupinou. V ostatních testovaných parametrech (glykémie na lačno, glykovaný hemoglobin, lipidový profil, C-reaktivní protein, tělesná hmotnost) nebyl mezi skupinami pozorován rozdíl. Snížení systolického tlaku u hypertenzních pacientů s diabetem 2. typu i bez něj bylo pozorováno také v dalších klinických studiích.

Zdá se, že příjem chia semínek má neutrální nebo příznivý účinek na některé markery profilu lipidů a mastných kyselin a že může příznivě působit na systolický krevní tlak.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu