Konzumace jablek a hladina cholesterolu

Díky sezónní dostupnosti, geografickému rozšíření a organoleptickým vlastnostem jsou jablka celosvětově jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce. V mnoha článcích na internetu se lze setkat s tvrzením, že konzumace jablek je mimo jiné spojena s příznivými účinky na metabolismus lipidů a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.

Jablka jsou vynikajícím zdrojem polyfenolů (obvykle 110 mg/ 100 g) a vlákniny (obvykle 2–3 g/100 g). Mezi hlavní jablečné polyfenoly patří flavanoly (katechiny a proanthokyanidiny, 71–90 %), dále hydroxycinnamáty (4–18 %), flavonoly (1–11 %), dihydrochalkony (2–6 %) a anthokyany (1–3 %), které se nacházejí pouze v červených jablkách. Kromě toho jablka obsahují komplexní soubor složek, jako vitamíny A, B1, B2, C a K, a minerální látky včetně železa, fosforu a draslíku a také přírodní cukry.

V randomizované, kontrolované, zkřížené, intervenční studii zdraví dobrovolníci (23 žen, 17 mužů) s mírnou hypercholesterolémií (celkový cholesterol >5,2 mmol/l) s průměrem BMI 25,3 ± 3,7 kg/m2 ve věku 51 ± 11 let, konzumovali 2 jablka za den nebo kontrolní nápoj s podobným množstvím cukru a energetickou hodnotou po dobu 8 týdnů, oddělených 4týdenní wash out periodou. Při konzumaci jablek hodnota celkového cholesterolu klesla z 6,08 na 5,89 mmol/l, hodnota LDL cholesterolu z 3,89 mmol/l na 3,72 mmol/l, při pití kontrolního nápoje byl celkový cholesterol po 8 týdnech 6,11 mmol/l a LDL cholesterol 3,86 mmol/l. Hodnota triglyceridů zůstala ve skupině konzumující jablka stejná (1,17 mmol/l), při pití kontrolního nápoje vzrostla na 1,30 mmol/l.

Ve studii s 23 zdravými dobrovolníky, účastníci postupně vždy 4 týdny konzumovali celá jablka (550 g/den), jablečné výlisky (22 g/den), čirý nebo zakalený jablečný džus (500 ml/den) nebo žádný doplněk stravy. Intervence významně ovlivnila sérový celkový a LDL cholesterol. Trendy k nižší koncentraci LDL v séru byly pozorovány po příjmu celých jablek (6,7 %), výlisku (7,9 %) a zakalené šťávy (2,2 %). Na druhé straně koncentrace LDL cholesterolu vzrostly o 6,9 % u čiré šťávy ve srovnání s celými jablky a výlisky. Nebyl zjištěn žádný vliv na HDL cholesterol, TAG, hmotnost, poměr pasu a boků, krevní tlak, hs-CRP, složení střevní mikroflóry nebo markery metabolismu glukózy. Autoři došli k závěru, že pro účinek jablek na snížení cholesterolu je nezbytná vlákninová složka, takže např. čirá jablečná šťáva není vhodná.

V jiné randomizované, zkřížené studii, při které 20 zdravých dobrovolníků ve věku 21–29 let po dobu 4 týdnů denně konzumovalo 500 ml jablečného džusu bohatého na vitamin C (60 mg/l) došlo ke 4% poklesu celkového cholesterolu. Na druhé straně ve studii se zdravými kuřáky a nekuřáky bylo hlášeno významné zvýšení HDL, LDL a celkového cholesterolu u zdravých nekuřáků po 26denní intervenci skládající se z konzumace jednoho jablka, jedné hrušky a jedné pomerančové šťávy denně, zatímco stejná intervence snížila LDL a celkový cholesterol u kuřáků. V randomizované, kontrolované studii se 68 muži s BMI >27 kg/ m2, nekuřáky, konzumace zakalené jablečné šťávy ve srovnání s kontrolním nápojem neměla žádný významný vliv na plazmatické hladiny lipidů. V randomizované, kontrolované studii se 160 postmenopauzálními ženami, byly hladiny celkového cholesterolu v séru významně nižší ve skupině konzumující sušená jablka (75 g/den) ve srovnání se skupinou konzumující sušené švestky pouze po 6 měsících, později zůstaly hodnoty stejné.

Informace o větším vzorku populace ve spojitosti s konzumací jablek poskytuje prospektivní kohortová studie provedená na celkovém vzorku 34 489 postmenopauzálních žen ve věku 55–69 let, v letech 1986 až 2002, která se snažila odhalit možné souvislosti mezi příjmem ovoce a zeleniny stanoveným pomocí dotazníků a výskytem kardiovaskulárních chorob. Její autoři došli k závěru, že u žen, které konzumovaly >1 celé jablko denně, došlo k 25% snížení úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. Konzumace >1 jablka denně oproti <1 jablka za týden byla spojena s 26% snížením výskytu ischemické choroby srdeční a s 27% snížením úmrtnosti na mrtvici. V jiné kohortové studii, ve které byl po dobu 15 let prostřednictvím dotazníku hodnocen celkový příjem ovoce u 1 456 žen starších 70 let, bylo zjištěno, že po úpravách s více proměnnými je při každém zvýšení příjmu celých jablek o 53 g/den sníženo riziko úmrtnosti ze všech příčin u nekuřácké populace o 14 %. U populace kuřáků stejné účinky nebyly pozorovány.

V jednoduše zaslepené, a placebem kontrolované klinické studii s 250 dobrovolníky ve věku 31 až 56 let autoři sledovali účinky 60denní konzumace čtyř různých odrůd jablek (Red Delicious, Granny Smith, Fuji, Anurka) na rizikové faktory kardiovaskulárního onemocnění. K nejpříznivějším změnám lipidového profilu došlo po konzumaci odrůdy Anurka, která má v porovnání s ostatními použitými odrůdami nejvyšší obsah polyfenolů (146 ± 2,64 mg/100 g). Příznivý účinek jablečných polyfenolů na hladiny cholesterolu byl prokázán také ve dvou klinických studiích se zdravými i mírně obézními dobrovolníky, kteří užívali tablety s jablečnými polyfenoly.

Podle výsledků studií pravidelná konzumace 100–150 g jablka/ den, což odpovídá jednomu běžnému čerstvému jablku, může sloužit jako prevence kardiovaskulárních chorob a snížení rizika úmrtí na tento typ chorob. Známé anglické přísloví „one apple a day keeps the doctor away“, tedy lze, v jistém smyslu, považovat za vědecky prokázané.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu