Co určitě stojí za přečtení...
molekula měsíce

Lášticová, M. a kol.: Metformin-asociovaná laktátová acidóza

Vnitřní lékařství č. 8/2020

Každý lékárník ví o nežádoucím účinku metforminu – laktátové acidóze. Málokdo se s ní ale setkal. V článku jsou popsány dvě kazuistiky této obávané komplikace léčby metforminem (Met). Met snižuje inzulinovou rezistenci, snižuje tvorbu glukózy v játrech a zvyšuje vychytávání glukózy v periferních tkáních. Výsledkem jeho působení je snížení lačné a postprandiální glykémie o 20–40 %, snížení glykovaného hemoglobinu, snížení LDL a zvýšení HDL cholesterolu. Laktátová acidóza je vzácná, ale až z 50 % smrtelná komplikace léčby Met. Nejčastějšími symptomy, s kterými pacient přichází, jsou GIT obtíže – nauzea, zvracení, průjem, dále porucha vědomí, dušnost, hypotenze. S podobnými příznaky byla hospitalizována první pacientka (75 let, chronicky nemocná – srdeční selhání NYHA II, ICHDK, mitrální insuficience). Byla dehydrovaná, nekomunikující, somnolentní, užívala tato léčiva: levotyroxin, metformin 3 g denně, pantoprazol, kyselinu acetylsalicylovou, bisoprolol, furosemid, atorvastatin, trandolapril, gliklazid 90 mg denně, HCHT a betahistin. Byly naměřeny toxické hladiny Met a zjištěna laktátová acidóza. Byla aplikována hemodialýza. Stav se nelepšil ani po aplikaci vasopresorické podpory noradre­na­linem, argipresinem a do­bu­ta­minem, pacientka 4. den zemřela. Druhá pacientka (80 let, fibrilace síní, arteriální hypertenze, hyperurikémie) s chronickou medikací: linagliptin 5 mg denně, metformin 2 g denně, glimepirid 3 mg denně, rivaroxaban, trandolapril, hydrochlorothiazid, amilorid, verapamil, alopurinol a moxonidin. Hladina Met byla toxická, pacientka byla napojena na hemodialýzu, hladina Met klesla a byl trvale vysazen. Byl nasazen konvenční inzulinový režim a přidán statin. Pacientka byla propuštěna ve stabilizovaném stavu. U obou pacientek byla hlavní příčinou výskytu metformin-asociované laktátové acidózy dehydratace, která způsobila toxické plazmatické koncentrace Met.

Češková, E., Hýža, M.: Možnosti léčby farmakorezistentní schizofrenie v běžné klinické praxi

Psychiatrie pro praxi č. 2/2020

Farmakorezistentní schizofrenie (dále TRS) je terapeutickým oříškem. Nejdříve je třeba TRS odlišit od tzv. pseudorezistence, která odpovídá špatné adherenci k farmakoterapii. V brněnské studii bylo prokázáno, že 61 % pacientů se schizofrenií odeslaných k hospitalizaci na psychiatrické klinice mělo podprahové hladiny antipsychtik. Zlatým standardem léčby TRS je klozapin. Jeho dobrý efekt je přičítán ovlivnění glutamátergního systému. Dle studií bývá však podáván pozdě, až s pětiletým zpožděním. Užívání je bohužel spojeno s rizikem zvýšení hmotnosti a vznikem diabetu II.typu. Kromě TRS je klozapin účinný i u suicidality schizofreniků, hostility (tendence ublížit jiné osobě), agresivity a komorbidní závislosti na návykových látkách u schizofrenie. Alternativou klozapinu u TRS mohou být vysoké dávky olanzapinu. Další strategií léčby TRS je augmentace (posílení) léčby nefarmakologická či farmakologická. U depresivních pacientů se přidávají SSRI antidepresiva s relativním úspěchem a rizikem lékových interakcí. Další možností augmentace je přidání dalšího antipsychotika do kombinace. Výhodným se zdá být aripiprazol. Z perspektivních léčiv v klinickém zkoušení jsou to látky s kombinovaným mechanismem účinku, např. lumateperon, nový modulátor serotoninové, glutamátergní a dopaminové neurotransmise nebo látky ovlivňující endokanabinoidní systém, např. kanabidiol.

Resmetirom (MGL-3196)

IUPAC: 2-[3,5-dichloro-4-[(6-oxo-5--propan-2-yl-1H-pyridazin-3-yl) oxy]phenyl]-3,5-dioxo-1,2,4-triazine-6-carbonitrile

Sumární vzorec: C17H12Cl2N6O4

Molekulová hmotnost: 435,2 g/mol

Resmetirom (dále Re) je nové léčivo k terapii nonalkoholické steatohepatitidy (NASH). Ta je charakterizována steatózou jater, zánětem, poškozením jaterních buněk a progresivní jaterní fibrózou s významným zvýšením kardiovaskulárního rizika. Re je selektivním agonistou jaderných β-receptorů pro hormony štítné žlázy. Zvyšuje hepatální metabolismus tuků a snižuje lipotoxicitu. Klinická studie II. fáze s 348 pacienty byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná. Proběhla ve 25 centrech v USA u pacientů s biopsií potvrzenou NASH, randomizace Re vers.placebo byla 2:1, perorální dávka Re byla 1x denně 80 mg. Redukce jaterního tuku byla signifikantně prokázána po 12 a 36 týdnech léčby. Re byl vyvinut v laboratořích americké firmy Madrigal Pharmaceuticals z Pensylvánie. Výsledky třetí fáze klinického zkoušení Maestro NASH s Re byly prezentovány 13. listopadu 2020 na mítinku Americké asociace pro studium jaterních ne­mocí. Tato studie probíhala 52 týdnů s dávkou 100 mg Re denně. Po 12–16 týdnech léčby byl již zaznamenán rapidní pokles jaterních lipidů. Klinicky se Re zkouší (II. fáze) i u familiární hyperlipoproteinémie typu IIa podle Fredricksona.

Zdroje: internet

Stránku připravil:

PharmDr. Pavel GRODZA

panacea@iol.cz