Zeptali jsme se

Jak jste poslední týdny v lékárně prožívali? Šla by tato zkušenost zobecnit? Myslíte si, že koronavirová krize změní něco ve vaší lékárně natrvalo? A co udělá s pohledem české veřejnosti na lékárníky?

Mgr. Ondřej Bednařík, Lékárna u Řeky, Trutnov

Hektická doba, zmenšená oficína, skleněné přepážky, provizorní výdejní místo, zvýšená zátěž personálu, totálně odlišný sortiment, obava z nákazy, nedostatečné ochranné prostředky. Taková běžná pandemie. Na druhou stranu – ukáznění a chápaví pacienti, mnoho slov díků a vyjádření podpory, donáška doma šitých roušek zdarma, několikrát občerstvení až do lékárny. Taková běžná solidarita.

Do budoucna budeme určitě více přemýšlet o větší ochraně personálu a zvýšíme důraz na desinfekci prostor lékárny. Taktéž varianta lékárenských hmotných rezerv by nebyla od věci.

Co se týče veřejnosti, tak se asi její pohled výrazně nezmění. Vykonáváme tu činnost dobrovolně, a jak nejlíp dovedeme. Je na každém návštěvníkovi lékárny, jak naši práci pod určitým tlakem a za nestandardních podmínek ocení. Zkušenost je to určitě k nezaplacení. Na všechno ostatní je tu Sodexo.

PharmDr. Lenka Burgetová, Lékárna Olšanka, Praha

Poslední týdny v lékárně připomínaly spíše válečné podmínky. Objednávání ve mně evokovalo napětí při přihlašování na zkoušky, počty kusů rychle mizely nebo nebylo co objednávat.

I když fronta pacientů bývala nekonečná, uvědomovala jsem si, že kdy jindy, než teď, je důležité klást opravdu velký důraz na dispenzaci a poskytování odborných rad médii ovlivněným pacientům. I když to bylo velmi náročné, snažila jsem se nesnižovat dispenzační standard, spíše naopak. K edukaci pacientů o používání přípravků jsem přidávala informace o preventivních ochranných opatřeních. S vděkem jsem při této činnosti využívala informačních materiálů připravených Českou lékárnickou komorou. Všem nám bylo připomenuto, jak snadno se na nás jakákoliv nemoc může přenést a jak se lehce přenašeči můžeme stát my. Vítám, že hygienický standard v lékárnách byl ještě zvýšen. Velký posun například nastal v používání elektronické preskripce pacienty, nešvar v podobě podávání telefonu lékárníkovi se slovy: „Najděte si to“ se snad podařilo úplně vymýtit. Myslím, že společný problém náš vztah s pacienty i jejich vnímání nás jako zdravotnických pracovníků posílil.

Všeobecně vidíme, že v poděkování pracovníkům 1. linie se ještě občas na lékárníky zapomíná a padají nepřesné pojmy, ale určitý posun určitě nastal.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Od poloviny března, kdy byl vyhlášen nouzový stav, to bylo v lékárně velmi náročné. Všichni pacienti najednou nutně potřebovali domů zásoby léků, všemožných doplňků stravy a neobvykle i desinfekce, takže jich chodilo opravdu více než obvykle – nouzový stav, nenouzový stav.

Začátkem dubna se to lehce uklidnilo a vypadá to, že už jsou opravdu doma a vychází pouze v nejnutnějších případech. Jak dlouho to však dokáží vydržet?

Po odeznění by se mi moc líbilo, kdyby lidé v lékárně po této zkušenosti začali dodržovat odstup, diskrétní zónu, a nemusel jsem se o tom s nimi hádat. Bylo by skvělé, kdyby se po této zkušenosti začala veřejnost koukat na lékárníky více jako na odborníky ve zdravotnictví, kteří jim v této nelehké situaci byli na blízku a snažili se jim poskytnout třeba připravovaný roztok k desinfekci. Nebo pokud by byla vyrobená vakcína a doktoři stále ordinovali na dálku, tak jako na možné místo aplikace?

Mgr. Josef NEJEDLÝ, Pilulka Lékárna, Břeclav

Já osobně jsem v lékárně a výdejně rozdělil služby tak, aby se personál vůbec během dne nepotkal, nainstalovali jsme ochranná plexiskla, vytáhli roušky a desinfekce pro vlastní užití, nastavili jsme informaci o vstupu do lékárny po jednom pacientovi. Myslím, že jsme se připravili dobře.

Samotní pacienti v některých okamžicích propadali panice a snažili se získat co nejvíce přípravků s obsahem paracetamolu, desinfekce, rukavic, roušek a res­pi­rátorů. Byli jsme nuceni regulovat počet přípravků na osobu.

Byl jsem velmi mile překvapen, jak nám pacienti pomáhají a poslouchají naše rady více než obvykle. Přestali nám dávat své telefony, že s nimi neumí pracovat. Velké množství jich chodí s připraveným QR kódem. Dokonce nám sami přinesli ušité roušky. Někteří naši věrní pacienti si udělali z návštěv lékárny rituál a chodí každý den pro něco. Lékárna se pro ně stala místem sociálního kontaktu. Rozhodně se změní přístup k pacientům, snad postavení lékárníka ve společnosti. Doufám, ale určitě bláhově, že až bude situace v České republice lepší, tak nám zachovají pacienti přízeň i nadále. A uvědomí si, že ­­lékár­na je zdravotnické zařízení a pracují v ní zdravotníci, kteří jsou ovšem taky jenom lidé. Uvidíme, rád se nechám překvapit.

Mgr. Filip Škarda, Lékárna U bílého lva, Praha

Pokud nám má koronavirová pandemie něco přinést, tak pevně doufám v to, že to bude změna pohledu na lékárníky, že si lidé uvědomí, že jsme odborníky na svém místě a nedílnou součástí zdravotnického systému. Samozřejmě je nezbytnou nutností abychom tomu šli, jak se říká, naproti. Ačkoliv jsme v posledních týdnech zažívali všichni obrovský tlak, museli jsme klidnit nájezdy nervózních pacientů a potýkali se s nedostatkem ochranných pomůcek, věřím, že jsme lidem dokázali, že v době krize jsme přínosem. V době, kdy na trhu došla dezinfekce, dokázali jsme ji připravit, v době, kdy došly přípravky s paracetamolem, mnozí je při­pra­vovali individuálně v laboratoři a jiní zas ukázali, že často je možná jiná alternativa. Zásadní roli hráli lékárny při edukační činnosti nejen v oblasti např hygieny rukou. To je cesta, kterou se musíme všichni vydat, ukázat, že pro pacienty jsme tu pořád a nejde nám o zisk, ale o jejich zdraví. Musíme ukázat, že jsme odborníci a nezneužíváme krizi k pokusům strach lidí přetavit v byznysový zájem, jak nám ukázali někteří nelékárníci v lékárnickém rybníku. Pevně věřím, že tolik opakované komorové heslo #spolutozvladneme se zakoření mezi všechny lékárníky natrvalo i mimo dobu krize a skutečně ukážeme, kde je naše místo.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Poslední týdny jsou zřejmě ve většině lékáren plné změn a přizpůsobování se novým a dosud neznámým situacím. Já osobně se snažím celou koronavirovou záležitost sledovat z různých pohledů a držet si od ní odborně-kritický odstup. Samotná expedice doznala velkých změn. S pacienty dodržujeme bezpečnou kontaktní vzdálenost i čas pro spíše stručnější expedici a vysvětlení užívání. Ono to ani moc jinak nejde. V rámci naší vzájemné ochrany nás dělí plexisklo, které nyní trošku snižuje srozumitelnost toho, co mi pacient říká. A asi to funguje i obráceně, neboť někteří pacienti si sundávají roušku z úst s odůvodněním, že mě neslyší. Rouška či respirátor dále tlumí má slova k pacientovi a já se u toho nějak zadýchávám. V neposlední řadě se mi mlží brýle, a když nemlží, padají z nosu. Za všechna ochranná opatření jsem však moc rád. Je nutné zajistit naši ochranu, abychom mohli být pacientům nablízku i nadále. Nemyslím si, že současný stav povede k trvalým změnám v lékárnách. Když se ohlédneme i jen lehce zpět, zjistíme, že se v podstatě stále jen přizpůsobujeme legislativně-technickým změnám a do budoucna tomu nebude jinak. Co se týká pohledu na nás, je vidět, že si veřejnost naší práce všímá a snad i začíná vážit. Avšak vzhledem ke krátké paměti národa po závažných stavech bude potřeba i nadále posilovat a připomínat naši důležitost a potenciál v systému zdravotnictví.

PharmDr. Přemek Císař, Lékárna Modřínová, Třebíč

Poslední dny byly zátěžovým testem naší lékárny. První den karantény jsme pracovali na 300 % běžného dne. Pacienti, kteří si pamatovali slavný výrok prezidenta Zápotockého o pevné měně, se vyrazili předzásobit po výrocích vlády o dostatku léků. Bylo zřejmé, že některé činnosti musíme dočasně pozastavit, naopak hygienická opatření jsme museli navýšit.

Přesvědčil jsem se, že strategie posledních několika měsíců, kdy jsme se snažili minimalizovat činnosti v lékárně, respektive je automatizovat a přenechat je technice, pokud to jde, přinesla své ovoce. Dlouhodobé změny nečekáme, plexisklo odstraníme, jen budeme v přenosu činností na počítače nadále intenzivně pracovat. Lékárníci musí využít nastalé situace a ukázat své přínosy. Jen naše lékárna v době výpadku připravila 12 litrů dezinfekčního roztoku na ruce. Rychle jsme adaptovali lékárnu na dobu krize pořízením plexisklové přepážky k ochraně nás a pacientů. Zkrátili jsme interval očisty. Lékárna se tak stala jedním z nej­bez­pečnějších míst. I tak jsme se snažili edukovat pacienty, že se u nás nemají dlouho zdržovat, protože jde i o délku expozice a nemůžeme dezinfikovat po každém pacientovi. Neměli bychom však usínat na vavřínech. Být to virus s inku­bač­ní dobou koronaviru a smrtností eboly, tak jsme všichni mrtví.