Vliv L-tryptofanu na náladu

Tryptofan (TRP) je esenciální aminokyseli­na, její L-forma je nezbytná pro syntézu pro­teinů a je prekurzorem bioaktivních látek jako je nikotinamid, serotonin (5-hyd­ro­xytryptamin), melatonin (N-acetyl-5-met­hoxytryptamin), tryptamin, kynurenin, 3-hydroxykynurenin. Tyto metabolity TRP ovlivňují např. chuť k jídlu, rytmus spánku a bdění, vnímání bolesti, náladu. U lidí se TRP relativně málo ukládá do tkání a jeho celková koncentrace v organismu je nejnižší ze všech aminokyselin. Zatímco typický příjem u mnoha jedinců je cca 1 000 mg/den, doporučená denní dávka pro dospělé je 250–425 mg/den. Běžnými zdroji TRP jsou oves, dýňová a sezamová semena, mléko, červené, drůbeží a rybí maso, sýry, vejce, čokoláda, arašídy, čočka. Významné množství přímého ­prekurzo­ru serotoninu 5-hydroxytryptofanu je obsa­že­­no v semenech keře Griffonia simplici­fo­lia. TRP byl poprvé syntetizován v roce 1949, počátkem 80. let se přešlo na fer­­mentační postupy. V letech 1988 a 1989 došlo u vel­­kého množství uživatelů TRP ke vzni­ku eozinofilního myalgického syndromu, v USA byl proto prodej suplementů s TRP omezen až do roku 2001, kdy se zjistilo, že příčinou byly kontaminanty vzniklé změnou výrobního postupu jedné Japonské firmy. Od té doby bylo provedeno mnoho klinických výzkumů bez vzniku závažných nežádoucích účinků. Mezi zaznamenané nežádoucí účinky suplementů s TRP patří nevolnost, ospalost, bolest hlavy, které ale bývají spojeny s jeho vyššími dávkami.

Na rozdíl od ostatních aminokyselin je ­75–85 % TRP vázáno na albumin. Pro transport hematoencefalickou bariérou (HEB) je k dispozici pouze volný TRP. Ale k transportéru HEB má TRP vyšší afinitu než pro albumin, proto dospěli někteří vědci k závěru, že až 75 % TRP vázaného na albumin může být k dispozici pro přechod HEB. Na transportérech HEB soutěží TRP s velkými neutrálními aminokyselinami (LNAA) jako je histidin, izoleucin, leucin, methionin, fenylalanin, treonin, tyrozin, valin. Proto může změna poměru TRP/LNAA významně ovlivnit množství TRP v mozku dostupného pro syntézu serotoninu. I když rychlost syntézy serotoninu mohou samozřejmě ovlivnit i jiné faktory jako je stres, rezistence na inzulín, nedostatek hořčíku nebo vitamínu B6, vyšší věk. Dostupnost TRP pro mozek mů­že být do určité míry zvýšena příjmem sa­charidů a snížena příjmem bílkovin, pro­tože příjem sacharidů aktivací inzulínu snižuje koncentrace LNAA, zatímco příjem bílkovin koncentraci LNNA zvýší. Schopností modifikovat dostupnost TRP podle doby požití sacharidových a bílkovinných jídel se zabývalo několik studií, z jejich výsledků vyplynulo, že dostupnost TRP sice může být do jisté míry ovlivněna prostřednictvím příjmu potravy, ovšem u zdravých jedinců nelze očekávat dostatečně podstatné změny.

Účinek serotoninu na náladu byl zkoumán pomocí techniky akutní deplece TRP, kdy snížení TRP v potravě způsobuje snížení hladiny serotoninu v mozku, což umožňuje analýzu chování závislého na serotoninu. Studie deplece TRP u jedinců bez deprese jsou variabilní a mají jen malý vliv na snížení nálady. Zajímavé je, že zprávy o mírném snížení nálady jsou častěji pozorovány ve studiích se zdravými ženami než ve stu­diích se zdravými muži. U zdravých dobrovolníků bez deprese, ale s familiárním rizikovým faktorem, deplece TRP způsobovala jasné odchylky v regulaci nálady. U depresivních pacientů v remisi může vý­znamné snížení hladin TRP vést k relapsu s přechodnou exacerbací symptomů, a to především u pacientů užívajících serotonergní antidepresiva. Tyto studie ukazují, že subjekty s již existující zranitelností v se­rotonergním systému mohou být ke změnám nejcitlivější. Snížený serotonin může skutečně přispět ke snížení ­nálady, ale pouze v kombinaci s jiným jevem v neu­rotransmiterovém nebo genetickém systému.

Byly také provedeny preklinické a klinic­ké studie, které zkoumaly vztah mezi sní­ženým serotoninovým systémem a kognitivními účinky. Autoři komplexní metaanalýzy více než 50 studií deplece TRP u člověka od roku 1966 do roku 2008 při svém hodnocení zjistili, že snížení TRP narušilo konsolidaci epizodické paměti pro verbální informace a že sémantická paměť jako je verbální, prostorová a afek­tiv­ní pracovní paměť, výkonná funkce a po­zor­­nost nebyla akutním vyčerpáním TRP ovlivněna, ovšem studie se zaměřovaly na zdravé dobrovolníky nebo ty, kteří byli náchylní k depresi. Pozdější malá studie s depresivními pacienty ukázala zajímavá zjištění týkající se emočního zpracování. Bimodální symptomové odpovědi na akut­ní depleci TRP předcházelo bimodální zkreslení emočního zpracování stejným směrem, tzn. že pacienti, jejichž depresivní symptomy se zlepšily 24 ho­din po depleci, vykazovali pozitivnější zkreslení emočního zpracování 5 hodin po depleci, zatímco opak byl pravdou pro pacienty, jejichž nálada se zhoršila. Asymptomatičtí jedinci s vysokým familiárním rizikem deprese také vykazovali abnormality v emočním zpracování při akutní depleci TRP. V jiné studii zahrnující depleci TRP u postmenopauzálních žen, bylo oproti kontrolní skupině pomocí funkčního zobrazování magnetickou re­zonancí prokázané zvýšení aktivace mozku v orbitální frontální kůře a bilaterální amygdale, během emocionálního zpracování.

Bylo prokázáno, že TRP má přímé účinky na spánek, vyvolává zvýšení subjektivní ospalosti a snižuje celkovou bdělost. Studie akutní deplece TRP u lidí ukazují inhibici latence rychlého pohybu očí (REM) a prodlouženého spánku REM, důležitost serotoninu v této asociaci prokazují také studie na zvířatech.

Z dostupných studií lze vytvořit závěr, že suplementace TRP nebo jeho metabolitem 5-hydroxytryptofanem pro zlepšení nálady může být přínosná pro jedince, kteří mají depresi v osobní nebo rodinné anamnéze, ovšem v současné době bohužel není dostatek vědeckých informací k určení vhodného rozmezí dávek TRP.

Mgr. Věra Klimešová

Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu