Ze života právníka v Komoře – lednové skřípoty

Počátku roku se zcela zmocnila digitalizace. Její vrzoty a skřípoty zvýšily hladinu napětí v lékárnách, na sociálních sítích, i na ko­mo­ře a v centrálních orgánech. Vzápětí se přidal osmiminutový výpadek centrálního úložiště a lehká mediální přestřelka o tom, proč vlastně lékárníci v těch 8 minutách nevyužili třetího záložního centra. Konopí začalo být hrazeno z 90 % do limitu 30 g za měsíc. Typizované IPLP, rostliny o různých kombinacích účinných látek, cenový předpis pokoušející se to vše kombinatoricky uchopit, lopotně vznikající číselník VZP o 14,5 tisících položkách spolu s obtížně zjistitelným množstvím konopí, které by se vešlo do limitu a mohlo být následně po výdeji uhrazeno lékárně… Věru, nebylo lehké se v lednu zorientovat.

Zaplať pán Bůh za to, že pan ministr nastolil rozumný režim v ověřování pravosti léků, protože řešit do toho všeho ještě alerty a karantény by bylo příliš i na českého lékárníka. Ostatně hrdý prapor pokroku v EU nese Francie, o které se povídá, že se z jejích cca 20 tisíc lékáren podařilo během ledna k systému ověřování připojit tolik, že už jich je, považte, celých 150! Díky právní poradně Komory tuším, že v ČR je možná jen jedna, kte­rá připojena není. Z prostého důvodu – nikdo jí není schopen poskytnout internet v takové kvalitě připojení, aby mohla fungovat.

Každopádně, vyhrocená situace se musela řešit. Nutno říci, že MZd a SÚKL souhlasili se schůzkou v krátkém termínu a hned 9. 1. začal maraton jednání o palčivých tématech. S prezidentem, viceprezidentem, Mgr. Šípkem a ing. Holcem za IT a kolegou právním poradcem Mgr. Švejnohou jsme v různém složení absolvovali kromě 9. 1. ještě schůzky 15. a 20. ledna. Na té první i za účasti ministra, ředitelky SÚKL a dalších zástupců vedení obou orgánů se podařilo vysvětlit situaci v lékárnách. Zejména pokud šlo o digitalizaci a (ne)využívání třetího záložního centra. Mluvilo se o jednopoložkových eReceptech. Lékaři chtějí předepisovat všechno najednou. Lékárníci chtějí pracovat s jednotlivými položkami, ale ne prostřednictvím sms. Jako prozatímní řešení MZd přislíbilo rychlou novelu předepisovací vyhlášky a návrat k dvoupoložkovému eReceptu. To také v průběhu ledna splnilo a vyhláška už prošla i fází podání připomínek v mezi­resortním připomínkovém řízení. Historicky poprvé se projevila ochota ­řešit i přístup farmaceuta k eReceptům jinak než jen ­výlučně přes identifikátor eReceptu, což by z velké části eliminovalo práci s sms. MZd a SÚKL připravují řešení, které ale musí být projednáno z Úřadem pro ochranu osobních údajů a podrobeno legislativní analýze. Není pochyb o tom, že tento chvályhodný posun je výsledkem trvalého snažení ČLnK.

O týden později se uskutečnila již dlouho plánovaná schůzka s ve­dením SÚKL na téma spolupráce mezi SÚKL a ČLnK v oblasti správních a disciplinárních řízení. Protože ale zejména digitalizace, záložní centrum a IPLP s léčebným konopím stále vyvolávaly řadu otázek, byla schůzka věnována i jim. Praktické problémy, na které jsme upozorňovali, dosahovaly značné míry detailu. Proto bylo domluveno, že se sejdeme znovu v pondělí 20. 1., ten­tokrát již „jen“ s pracovníky oddělení eReceptu a přivedeme s sebou i některé Mágy, jak říkáme těm, kteří vyvíjejí lékárenské informační systémy. S Mágy jsme měli v sídle Komory schůzku hned druhý den ve čtvrtek 16. 1. Strávit tři hodiny v místnosti s deseti po čertech chytrými ajťáky a rozebírat s nimi podrobnosti softwarového zpracování lékárenských novinek je osvěžující zážitek. Osvěžující natolik, že po zbytek dne už člověk jen stěží zpracovává množství informací, které během dopoledne načerpal. Důkladně vybaveni jsme pak v pondělním neméně ná­­ročném odpoledni na SÚKL projednali vše, co se v tu chvíli k projednání nabízelo. Koho zajímá více, co se na všech třech jed­náních odehrálo, tomu doporučuji na webu Komory vyhledat články o každém jednom z nich. Byly publikovány 10., 17. a 22. ledna.

Představenstvo se stihlo sejít dvakrát. 7. a 28. 1. Jeho agenda narůstá, rozdíl mezi starými a novými členy se již setřel a o všech lze v dobrém říci, že budou dobrými bafuňáři. Vím, že jsou podezřelí z toho, že nic nedělají, jen si jezdí do Prahy trochu popovídat, a to je tak všechno. Neprosili mě o obhajobu, ale věřte, že to tak není. Musí na každé jednání nastudovat obrovské množství materiálů, i mimo jednání být neustále na příjmu, naučit se pracovat s nástrojem Freelo, který jsme vybrali pro vzájemnou komunikaci, aby nás maily dočista nezahltily, připomínkovat právní předpisy v často šibeničních lhůtách, pracovat v pracovních skupinách, které se většinou setkávají už den před zasedáním představenstva nebo před jeho začátkem, dělat ne vždy snadná rozhodnutí, čelit kritice, že Komora zase nic, protože oni Komoru představují. Většina do Prahy dojíždí, takže spoustu času stráví na cestě. Všichni k tomu pracují v lékárnách na plný úvazek a práci pro Komoru dělají ve svém volném čase, po večerech, berou si dovolené. Tento výčet nemá být důvodem k tomu, aby byli obdivováni. Ani litováni. A ani proto, aby byly omlouvány případné chyby a nedostatky. Vybrali si to, tak ať to dělají. A ať to dělají dobře. Jen si možná zaslouží, někdy, trochu více důvěry, kterou byli v listopadu ve volbách na sjezdu obdařeni. Ti, které jste pověřili tím, aby se starali o věci lékárnické, a kteří se nutně stávají stále více informovanými, se mohou někdy zdát, že nedělají dost nebo dost dobře. Věřte ale, že jako dlouholetý pozorovatel už několika představenstev mohu potvrdit, že svou bafuňařinu dělají ze všech sil a s dobrou vůlí a že znalost věci, k níž byli nuceni rychle dorůst, je někdy vede k rozhodnutím, která by ještě před časem nečinili. Na hodnocení je ještě brzy, ale už teď je zřejmé, že přístup tohoto představenstva nese některé dosud jen dlouho očekávané plody. Či snad zatím jen jejich klíčky. Jestli se ale už v lednu stromům v nebývale teplém počasí nalévaly pupeny, snad se během jara rozvinou i ty lékárnické klíčky.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK