Světové dny zdraví - únor

V únoru je světových nebo mezinárodních dní zaměřených na zdraví v porovnání s některými jinými měsíci méně. Z dní přímo vyhlašovaných Světovou zdravotnickou organizací (WHO) do této kategorie nepatří žádný, z již zveřejněných dní, které měly charakter dní sponzorovaných WHO, to byl Světový den boje proti rakovině a z těch, které měly povahu dní podporovaných WHO, to byly Světový den nemocných a Mezinárodní den vzácných onemocnění.

Novější členění mezinárodních dnů zdraví vycházelo ze změněné filosofie. Nadále zůstala skupina dní vyhlašovaných WHO a druhou skupinu tvořily jiné mezinárodní dny související se zdravím (v únoru například Světový den boje proti rakovině, Mezinárodní den nulové tolerance vůči mrzačení ženských pohlavních orgánů, Světový den nemocných a Mezinárodní den vzácných onemocnění). Z dalších dní jsme představili Světový den sociální spravedlnosti, Mezinárodní den epilepsie a Evropský den epilepsie a Mezinárodní měsíc prevence prenatálních infekcí.

Mezinárodní den Aspergerova syndromu (International Asperger’s Day, IAD)

Mezinárodní den Aspergerova syndromu (AS), snad výstižněji porozumění AS, připadá na 18. února. Tato událost, která si klade za cíl zdůraznit význam Aspergerova syndromu pro společnost i jednotlivce, má zvýšit a rozvinout povědomí o problematice AS.

Datum bylo zvoleno jako připomínka dne narození Hanse Aspergera, který ­poprvé identifikoval a popsal tuto poruchu. Nepokusil se však definovat diagnostická kritéria.

V České republice jsme si připomněli Mezinárodní den Aspergerova syndromu poprvé v roce 2015. Jedná se o jednu z variant poruch autistického spektra, v podstatě sociální dyslexii, kdy se pacienti ztrácejí ve složitosti sociálních vztahů. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí.

Hans Asperger (1906–1980), vídeňský psychiatr a pediatr, v roce 1944 uvádí ve své práci Autistische Psychopathen im Kindesalter (Autističtí psychopati v dětství) chování dětí, které neslo typické znaky AS. Termín „autistický“ si vypůjčil od Eugena Bleulera, který jej použil ve své práci Dementia Praecox or the Group of Schizophrenias k popisu extrémního sociálního stažení a sebestřednosti u pacientů se schizofrenií.

Pojmenování AS pochází od britské psychiatričky Lorny Wingové (1928–2014), která je zmiňuje v publikaci z roku 1981 (v té době se ještě nevědělo o podílu Hanse Aspergera na koncepci rasové hygieny nacistického režimu. Tento tajný program měl za cíl likvidaci postižených lidí, takzvanou vědeckou eutanazii tělesně postižených a duševně nemocných dětí.). Nahradilo termín autistická psychopatie, zavedený Hansem Aspergerem ve 40. letech 20. století. Ten jej také nazýval syndromem tzv. malých profesorů pro propracovanější zúžené stereotypní zájmy a koníčky nepřiměřené věku. Děti tak své běžné zájmy nemohou sdílet se svými vrstevníky, což dále přispívá k jejich sociální izolaci.

Prevalence AS v dětství se odhaduje na 0,02 % až 0,03 %, s výraznou převahou postižených chlapců; poměr chlapců a dívek je 8:1.

Z některých dětí se stali „velcí“ profesoři. Z vědců jmenujme Alberta Einsteina, Henryho Cavendishe, z umělců Michelangela Buonarrotiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Susan Boyleovou, z podnikatelů Billa Gatese, a mnoho dalších. Existuje řada různých seznamů známých osob postižených AS. Dlužno dodat, že u některých ze jmenovaných existují spekulace, zda vůbec měli či mají AS.

AS je jednou z nejdiskutovanějších jednotek ze skupiny poruch autistického spektra (PAS) – kategorií vývojových poruch – u které výzkumníci jen obtížně hledají ohraničení oproti vysoce funkčnímu autismu. Někteří autoři však zdůrazňují, že Aspergerův syndrom je jen méně závažnou variantou autismu a že dělení do dvou diagnóz je umělé.

AS je relativně novou diagnózou v oblasti autismu. Jako samostatná nosologická jednotka byla v roce 1992 zařazena do 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10) s kódem F84.5:

Porucha nejisté nosologické validity‚ charakterizovaná týmž kvalitativním porušením reciproční sociální interakce‚ které napodobuje autismus‚ současně s opakujícím se omezeným‚ stereotypním repertoárem zájmů a aktivit. Liší se od autismu hlavně tím‚ že není opoždění ve vývoji řeči a kognitivních schopnostech. Tato porucha je často spojena se značnou nemotorností. Abnormality mají velkou tendenci přetrvávat do dospívání a dospělosti. V časné dospělosti se občas vyskytují psychotické epizody. Autistická psychopatie. Schizoidní porucha v dětství.

V roce 1994 byl AS zařazen do 4. vydání Diagnostického a statistického manuálu duševních poruch (DSM-IV) mezi PAS do kategorie pervazivních* vývojových poruch s kódem 299.80 jako Aspergerova porucha.

* Všepronikající vývojové poruchy, které záporně mění motorickou, emoční, volní, kognitivní, řečovou – celou osobnostní a psychosociální úroveň dítěte, což mu zabraňuje úspěšně se adaptovat ve společnosti.

V 5. vydání manuálu z roku 2013 shrnula Americká psychiatrická asociace diagnózy (autistickou poruchu, Rettův syndrom, dětskou dezintegrační poruchu, Aspergerovu poruchu a pervazivní vývojovou poruchu dále nespecifikovanou) pod jediný název Poruchy autistického spektra.

Některé projevy AS:

• emocionální a sociální zaostalost,
• neschopnost porozumět společenským pravidlům,
• problémy v komunikaci a při navazování vztahů,
• neschopnost rozeznávat emoce,
• zvláštnosti v řečovém projevu i neverbální komunikaci,
• rituální činnost, lpění na stereotypech,
• hluboký zájem o specifický objekt poznávání, a další.

Pacientské organizace

Pro pacienty s AS, jejich rodiny, ošetřující zdravotnické pracovníky a sympatizanty nebyla ustanovena samostatná pacientská organizace. Poradenskou a edukační činnost a další pomoc jim může zprostředkovat například spolek AUTISTIK, který působí v ČR od roku 1994. Z dalších uveďme občanská sdružení/zapsané spolky Za sklem (vznik 2011), Adventor (vznik 2013), Naděje pro autismus nebo Asociaci pomáhající lidem s autismem (APLA, založena 2007), Nadační fond ATYP vzniklý v roce 2016 s mottem Ad omne opus bonum paratus (v duchu premonstrátského hesla Ad omne bonum opus parati – Připraveni ke každému dobrému dílu).

Dětem, mladým lidem a dospělým se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, více vadami, autismem a atypickým chováním, Aspergerovým syndromem poskytuje služby nestátní nezisková organizace MIKASA, z. s., založena 13. 10. 2009. Nabízí mimo jiné sociální služby – denní stacionář a sociální rehabilitaci.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.