ZEPTALI JSME SE

Co si slibujete od listopadového sjezdu Komory? S jakým tématem byste na něj přišli vy?

Nepřebíjí diskuse o příspěvcích debatu o obsahové stránce a smyslu Komory?

PharmDr. Lenka BURGETOVÁ, Lékárna Olšanka, Praha

Očekávám dlouhou diskuzi týkající se členských příspěvků a byla bych ráda, kdyby byla smysluplná a konstruktivní. Myslím, že se nerozhoduje jen o výši členských příspěvků, ale také o tom, jestli lékárníci podporují činnost Komory. Z mého pohledu a činnosti pracovní skupiny Mladých lékárníků je důležitým tématem vývoj evidence výstupů z konzultací a screeningů. To považuji za opravdu důležité, neboť nám chybí data a statistiky pro vyjednávání úhrad pojišťovnou. Nicméně i zde je výsledek zřejmě závislý na tom, jestli se podaří na tuto databázi získat finanční prostředky. Myslím, že bez navýšení členských příspěvků nikoliv.

Mgr. Ondřej BEDNAŘÍK, Lékárna U Řeky, Trutnov

Na sjezdy jezdím spíš naslouchat a tříbit si názory. Nepatřím mezi opinion makery, nemám potřebu dlouze a opakovaně vystupovat a upozorňovat, na co bychom si měli dát pozor a co bychom si měli uvědomit. Někdy je diskuse k hlasování třeba, jindy se opravdu jedná o slovíčkaření a ztrátu času. O důležitosti tématu vždy rozhodne auditorium. Zde je třeba vyzdvihnout osobu J. Maršíka, který svými diplomaticky přesnými formulacemi dokáže některá hlasování a diskuse utnout již ve stavu zrodu. O úloze Komory diskutujeme prakticky vždy. Co je ale jejím smyslem? Vytvářet zázemí pro členy, zastupovat je navenek, vzdělávat je, zastávat se jich, dohlížet na správnou praxi, trestat provinilce a spousta dalších činností. K tomu však potřebuje „personál“ z řad nás všech. Práce Komory odráží vždy to, co jí dovolí a co pro ni udělají její členové.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Valdštejnská lékárna, Frýdlant v Čechách

Myslím, že bude úspěchem vzhledem k aktuální (začátek října) epidemiologické situaci a ohlášeným opatřením, jestli sjezd Komory vůbec proběhne. Diskuse o členských příspěvcích podle mě debatu o všem ostatním určitě přebíjí a dokázal bych si představit, že se do ní případně zapojí ještě více kolegů. Témata, která by určitě neměla zapadnout jsou stejné doplatky ve všech lékárnách, přístup ke všem předepsaným eRp pod jedním identifikátorem a zkvalitnění dispenzace. Nemůžeme přeci jako zdravotniční profesionálové napípat krabičky, sdělit doplatek a čekat, že nás tak někdo bude vnímat.

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Od listopadového sjezdu si slibuji to stejné, co od všech jiných sjezdů a podobných akcí. Slušnost, otevřenost, upřímnost a korektní věcnou diskusi, kde cílem všech zúčastněných je nalezení co nejlepšího řešení přijatelného pro všechny strany. Jen si bohužel z posledních mnoha akcí takové okamžiky příliš nevybavuji. Často se končí u nekonečné diskuse, kdy jedna z mnoha stran mluví o koze a další strany o mnohem vzdálenějších věcech, než je vůz. Slušnost a korektnost se s postupující diskusí vytrácejí, až se nakonec z nepřehledných argumentů na něčem většina shodne, ale spokojen bývá málokdo. Ale třeba bude letošní sjezd příjemnou změnou. Pokud tedy epidemiologická situace dovolí, aby byl vůbec uskutečněn. Známých témat je dostatek. Navýšení členského příspěvku, změna sídla ČLnK, změny řádů ČLnK. Je samozřejmé, že otázka navýšení členského příspěvku lehce upozaďuje ostatní témata. Je to otázka blízce se týkající nás všech, a nebývá lhostejná ani v případech, kdy příspěvky hradí zaměstnavatel. Je to otázka primární a kruciální. Jaká je/bude výše členského příspěvku? Jak celkově a s jakou efektivitou s rozpočtem ČLnK je/bude naloženo? Jaký servis/ služby a v jakém časovém horizontu za své příspěvky od ČLnK dostaneme? Dokud se nevypořádáme s touto otázkou, nemůžeme se posunout dále. Můžeme však začít i z jiného konce – co vlastně chceme od ČLnK? Co chceme, aby pro nás dělala a čemu se věnovala? A kolik jsme za to ochotni zaplatit?

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Těžko říci, jestli vůbec lze si od sjezdu ČLnK „něco slibovat“, nicméně se na něj, jako každý rok, těším. Ať již budu nebo nebudu zvolen jako delegát, budu velmi pozorně sledovat dění na sjezdu. Téma, kterým by se sjezd měl zabývat, je určitě postavení lékárníka v době koronaviru a s ním následné možnosti rozšíření kompetencí a dostání společenské odpovědnosti. V nedávné době jsme zaznamenali diskuzi o možnosti provádění testů v lékárnách. Nejde jen o test a případné možné posílení role lékárníka a naplnění jakéhosi společenského kreditu, ale jde především o rychlou možnost zavedení výkonu hrazeného ze ZP (při indikaci lékařem). Zavedení výkonu je klíčová záležitost, za 30 let funkce Komory se nic takového pro lékárníky (nepočítám klinické farmaceuty) nepodařilo prosadit. Vzhledem k rozporuplné reakci nejen lékárníků z terénu, ale především PČLnK, bych byl rád, kdyby se tímto tématem, založeným na principu dobrovolnosti – nikoliv povinnosti, sjezd zabýval. O příspěvcích jsem psal v minulém čísle, nicméně rád se zopakuji. Trochu se mi nelíbí otázka postavená:

„Nepřebíjí diskuse o příspěvcích debatu o obsahové stránce a smyslu Komory“. Přijde mi poněkud tendenční a zavádějící směrem k poukázání na jakousi nelegitimitu diskuze o výši příspěvků místo „důležitějších věcí“. Velmi rád bych zopakoval, že diskuze o výši členského příspěvku je nejen pro mě, ale především pro moje OSL, klíčovým tématem, a to ne z hlediska financí, ale právě z hlediska obsahové stránky a smyslu Komory. Z probíhajících diskuzí je přeci evidentní, že za odporem k zvýšení příspěvků stojí především nespokojenost s nějakou činností nebo financováním celé Komory, a to je potřeba na sjezdu důkladně rozebrat. Zároveň bych rád vyzval členy PČLnK, aby se vyhnuli výhružkám, podmínkám a podobným mechanismům k prosazení zvýšení příspěvku. Již nyní to na sociálních sítích vyznívá tak, že Komora ukončí snad většinu činností, pokud k němu nedojde, protože na ně nebude… Pojďme diskutovat a vyhněme se těmto nedůstojnostem.

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

Začnu od konce. Myslím, že jako vždy přebijí. Je to takový evergreen. Šup schválit tohle, schválit tamto, na něčem se zaseknout, a pak už to jede. Není čas, ztrácet čas. Je to možná tím, že nemáme definovány úlohy orgánů Komory a Sjezd by chtěl někdy ústy svých delegátů mluvit i do barvy dlaždiček na záchodcích ve sklepě Rozárky. Obecně nám chybí v republice smysl pro koncept. V 90. letech jsme zaváděli poplatky, abychom vychovávali (ne lékárníci, ale ministerstvo a pojišťovny) pacienta, že jeho léčba není zadarmo. Při prvním střetu však ministerstvo ustoupilo a o této myšlence se dnes na ministerstvu šeptá. V nultých letech se přišlo s koncepcí regulačního poplatku. Stejná vize, stejný výsledek. Stačil jeden vykuk, vy víte kdo, a celá stavba se zbortila. Teď tu máme SiV jako možnou prahmotu všech Tax dispenzorum, ale nikdo o tom nemluví. Přitom je to jednoduchý koncept. Lékárně patří mizivá marže za logistiku a velká Taxa dispenzorum za výkon lékárníka, pokud bude proveden. Jenže se zase najde vykuk, co to obejde. A soudy zase místo po smyslu zákona, budou sahat po jeho liteře. A budou chtít striktně dodržovat to, co je psáno, a to včetně gramatických chyb. Možná proto se ze Sjezdů Komory vytrácí debata o smyslu a koncepci rozvoje našeho povolání, kterou bych si i sliboval. Ministerstvo a pojišťovny o smyslech a konceptech nechtějí slyšet a vždy se najde vykuk, co tu stavbu zbortí, aniž by se jí někdo zastal, a přelobbujete to do nechutné kaše beze smyslu. Možná by roly diskuzního fóra v mezidobí mezi sjezdy mohl hrát časopis a na sjezdech by se debata jen dohrála.

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Hlavně doufám, že sjezd bude a že se nám na něj podaří zvolit delegáty. Doufám, že se přestane ve velkém řešit časopis (osobně bych o tištěnou podobu přijít nechtěla), přestanou se vymetat kostlivci ze skříní, a raději se budeme dívat dopředu a soustředit na naši budoucnost. Že se rozhodne, jak s novým, starým sídlem Komory a delegáti se dohodnou na rozumném zvýšení příspěvku, aby se toto téma zase nepřeklápělo do dalšího sjezdu.

Ráda bych řešila otázky profesního rozvoje farmaceutů, rozšíření kompetencí (moc se mi líbí třeba možnost vydávat za stanovených podmínek chronickou medikaci pacientům bez nutnosti vystavovat vždy nový recept), dost bude záležet i na tom, jakou navážeme spolupráci s novým panem ministrem.

Myslím si, že diskuze o zvýšení příspěvku je hodně přefouknutá bublina (pokud se bavíme o zvýšení v řádu stokorun ročně) a že to jsou vlastně rozumně vložené peníze, do naší budoucnosti, pokud chceme, aby náš stav nějak vypadal, aby nás Komora důstojně reprezentovala, aby měla z čeho (všechny kvalitní projekty něco stojí). Připadá mi to i vůči představenstvu nedůstojné, chtít neustále vysvětlovat, kolik co stálo do posledního haléře, přidělávat si práci vkládáním anonymizovaných údajů do registru smluv a pod. V neposlední řadě to určitě stojí spoustu energie, kterou může každý z nás věnovat něčemu smysluplnějšímu.