Covide, covide, co po tobě zbyde

A je to tady. Telefon z neznámého čísla. „Dobrý den, volám vám z hygienické stanice… Vaše dítě se setkalo s nakaženou osobou.“ Karanténa!

Musíte s dítětem zůstat doma a odvést ho na ten děsivý test. Po testu vám dojde, že je pozitivní a jdete do karantény i vy. Jeden hygienik napíše, že byl pozitivní. Druhý vás vytrasuje, ale jen z posledního dne, respektive od odběru. A třetina vás uvalí taky karanténu, zatimco dítě převede do detence. Trochu se sice ztratíte v té definici „od posledního styku s nakaženým“. Probůh, je to moje dítě, jsem s ním kdykoli mohu. Vlastně stále. Někdy mi usne v náručí, když mu čtu knížku. Často se objímáme a dáváme si pusu, když jde do školy. Zkrátka se máme rádi a nikdo nevnímá poslední styk s nakaženým.

Pro ty, co neměli tu čest, protože na jaře byli v plném nasazení. Je to pruda. Nejdřív si řeknete, jak je to fajn. Konečně doděláte všechny resty. Uklidíte všechny poličky. Donutíte děti srovnat lego podle barvy a velikosti. Pak taky občas musíte s tím prvňáčkem procvičit ta tři písmenka, co se stihli naučit, než je poslali do karantény. Zkuste vymyslet nějakou smysluplnou větu s písmeny M, A, L. S tím vám Ema mámu neumele.

Postupně začnete cítit, že už chcete do práce.

Jo, taky se musíte rozmyslet, zda půjdete na test nebo ne. Je to nefér k tomu prckovi, že se vám nechce. Jenže test se dělá mezi pátým a osmým dnem a když vám vyjde pozitivní, tak na vás hygiena uvalí detenci na dalších deset dní. Když to nestihnete, máte to od posledního styku jen 14 dní, pokud se neprojeví příznaky. Co si vyberete? Ani toho prádla doma není tolik, abyste museli zůstat tak dlouho doma. Můžete umýt okna, ale do Vánoc je daleko. Vymalovat se dá, pokud jste si koupili barvu před karanténou.

Pak je tu výživa. Vymyslet pátý den něco, co všichni budou jíst. Čočku na kyselo miluje ten mladší, ten starší ji “nenááávidíí”. Ten starší si zase vymyslí svíčkovou na smetaně. Opravdu běžně doma nemám zeleninu, halali, půl krávy a smetanu, o knedlících nemluvě. Tak se snažíte z těch zbytků všeho a ničeho, co máte doma vymyslet něco dobrého a zároveň výživného, jsme lékárníci. Těstoviny na třetí způsob děti milují, ale vám už ty papardelle lezou i ušima.

Zaplať bůh, jako zdravotník nezbytný pro provoz zdravotnického zařízení můžete za přísných hygienických opatření do práce, ale zase to musíte vymyslet tak, aby nebyli ohroženi kolegové. Vymyslet směny s nejmenším mícháním.

Už nám to končí. Prvňáček už zase chodí do školy. V lékárně honím resty.

Faktury, objednávky a další nezbytnosti.

Nakonec mám pozitivní zprávu. Všichni doma bezpříznakoví, jeden potvrzený pozitivní, my ostatní nevím, ale věříme, že taky. A tak dámy, mé milované spolužačky, dobrá zpráva: „Jsme mladí, zatím na nás ten prevít nemá“.

PharmDr. Přemysl CÍSAŘ, Ph.D.