Lékárníci jsou lidé s velkým srdcem

Jedním z nováčků v představenstvu České lékárnické komory je PharmDr. Radka Plisková, MBA. Vzhledem k tomu, že od 29. Sjezdu Komory, na kterém byla členkou představenstva zvolena, uplyne už za několik dní rok, berte prosím toto označení raději s rezervou. Kdo by dnes poprvé přišel na jednání představenstva, určitě by nepoznal, kdo je „nováček“ a kdo ne.

Zájem o dění ve stavovské organizaci se u doktorky Pliskové probudil díky PharmDr. Miroslavu Koškovi, se kterým se pokusila v roce 2014 obnovit brněnské OSL. Přesto, že v té době využili i formu zvláštního volebního shromáždění s možností umístit volební urnu přímo v lékárně, potřebnou nadpoloviční většinu pro obnovení OSL se jim nepodařilo získat. „Frustrace z neúspěchu naše aktivity na chvíli utlumila. V roce 2017 jsme se ale s kolegy rozhodli, že je čas na druhý pokus oživit největší OSL v České republice. Dali jsme tomu všechno, propagovali jsme volby v každé lékárně našeho OSL a mluvili s lékárníky. Jejich podpora byla neskutečná. Tentokrát naši snahu korunoval úspěch. Rozhodnutí kandidovat do představenstva ČLnK a zjistit, jak funguje Komora zevnitř, ve mně uzrálo na sjezdu delegátů v roce 2018.“

Radka Plisková se v představenstvu přihlásila do pracovní skupiny pro celoživotní vzdělávání. Spolu s pracovní skupinou pro PR jsou to dvě asi nejvíc zaneprázdněné skupiny, zvlášť v posledních měsících v době končícího tříletého cyklu vzdělávání. „Zvyšování odborné úrovně lékárníků považuji za jednu ze základních funkcí Komory. Proto jsem se zapojila do hodnocení a schvalování vzdělávacích akcí. Zároveň je to jedna z těch služeb Komory, které může využít každý lékárník v praxi. A právě takové naše činnosti vnímám jako smysluplné.“

Doktorka Plisková absolvovala v roce 1991 farmaceutickou fakultu v Bratislavě a rigorózní zkoušku složila o 17 let později v Brně. Svoje odborné znalosti si rozšířila ještě o management ve zdravotnictví studiem programu MBA na Cambridge Business School v Praze. Až na malý odskok do Blanska strávila celý svůj profesní lékárnický život v Brně. Od roku 2009 dodnes je vedoucí lékárnicí v lékárně Dr.Max Bašty v Brně a současně je odborným zástupcem pro čtyři další brněnské lékárny. Jak se naplňují její očekávání v souvislosti s působením v představenstvu?

„Očekávala jsem, že razantní změna ve vedení Komory si vyžádá razantní změnu i v jejím fungování. Personální, finanční i smluvní audit činnosti Komory, podobně jako k tomu došlo u našich slovenských kolegů. Vím, že mnoho kolegů by uvítalo registr smluv, transparentní účet, klikací rozpočet. Personální audit už podle všech indicií proběhl, tak snad dojde i na další změny a možná se v budoucnosti dočkáme pro členy Komory bezplatných akcí kontinuálního vzdělávání nebo snížení členských příspěvků, jako se tomu děje v okolních státech.“

Za hlavní problém dnešních českých lékárníků považuje podfinancování segmentu. Revize cen a úhrad jsou již dlouholetým evergreenem a pomohlo by snížení závislosti odměny lékárníků na ceně léčivého přípravku zavedením fixní platby za výdej léčivého přípravku. Další možností je podle Radky Pliskové ohodnotit nadstandardní výkon lékárníka například zavedením odměny za screeningové programy. „Pokud se budeme bavit o problémech spojených s konkurenčním prostředí v českém lékárenství, dovolím si konstatovat, že mnoho problémů jsme si způsobili my sami velmi brzy po roce 1989, po zavedení doplatků na léky, jejich umělým snižováním. Pamatuji si z Brna několik příkladů tvrdého snižování cen dokonce až pod nákupní cenu léku ve snaze nabídnout svým zákazníkům lék bez doplatku.“

Doktorka Plisková nesouhlasí s prodejem vyhrazených léčiv v drogeriích a na čerpacích stanicích. „Léky jednoznačně patří do rukou lékárníka, ale musíme prokázat, že jsme skutečnými odborníky. Bohužel se mi často stává, navštívím-li na cestách lékárnu, že se mě kolegyně za tárou spíš zeptá, jakou preferuji lékovou formu, než aby se snažila správně identifikovat příčinu mých potíží a jako odbornice mi nabídla nejlepší řešení včetně doplňkové péče nebo režimových opatření a povinného dispenzačního minima.“

Radka Plisková se dlouhodobě věnuje výchově kolegů pro funkci vedoucích lékárníků. V řetězci Dr.Max zastává funkci tutora, pomáhá při adaptaci nových kolegů a také s nastavením správného fungování nově otevíraných lékáren. „Statistiky si nevedu, ale mám radost, když vidím, jak moje bývalé kolegyně, kterým jsem po mnoho let předávala svoje zkušenosti, dnes velmi úspěšně vedou svoje lé kárny po celé republice.“

V Komoře PharmDr. Radka Plisková zastupuje podle svých slov lékárníky zaměstnance, kterých je v Komoře výrazná převaha. „Dnešní lékárníci jsou nicméně bez ohledu na to, zda jsou provozovateli nebo zaměstnanci lékáren, lidé s velkým srdcem, s vysokou odborností, kteří si vybrali profesi pomáhající lidem.“

Co se týče názoru na Časopis českých lékárníků, je brněnská lékárnice zastáncem elektronické verze stavovského časopisu, i když chápe pohnutky zastánců tištěné podoby.

„Nedávno se mi dostal do rukou prázdninový výtisk Slovenské Lékárnické Komory Lékárnické listy, který mě zaujal svou svěžestí. Nejde ani tak o kvalitu papíru, ale zejména o kvalitu jeho obsahu a také se mi líbí grafi cká stránka. Při četbě o telemedicíně a názorech (ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, praktikujících lékárníků) na toto téma jsem si uvědomila, že moderní stavovský časopis musí kráčet s dobou a konkurovat internetovému prostředí. Jedině tak bude mít šanci na úspěch a budeme diskusi o něm na sjezdu již moci vynechat. Některé tradiční rubriky bych klidně přesunula na web a nahradila je aktuálními novinkami ve zdravotnictví, informacemi o situaci v zahraničí, kazuistikami, ale i tolik potřebnými články z psychologie v práci lékárníka.“

Vícele? členové představenstva už určitě stihli přizpůsobit novou funkci náročnému povolání i rodinnému životu. Jak je na tom nový člen tohoto vrcholného lékárnického orgánu?

„Člen představenstva se musí orientovat v aktuálním dění. Snažím se proto každý den projít co nejvíce zdrojů, které obohatí můj přehled v dané problematice. Pravidelně sleduji interní komunikační nástroj Freelo, který slouží nejenom ke komunikaci všech členů představenstva, ale i k plnění úkolů v rámci pracovních skupin. Můj manžel a dcera si už zvykli, že pokud nedělám po večerech něco do práce, čtu články s lékárenskou tématikou, ale samozřejmě mě podporují, protože ví, že dělám dobrou věc.“

Zdeněk POKORNÝ