Pojďme se bavit korektně

Říjnový úvodník bývá každoročně posledním před sjezdem delegátů. V letošním naprosto anomálním roce se však nedá s jistotou říci ani to. Statistická data týkající se Covid-19 ukazují na sílící epidemii a především zvyšující se obsazenost nemocničních lůžek, včetně JIP, pacienty s touto infekcí. Stát proto začíná výrazně omezovat mnohé aktivity.

To se logicky dotýká i činnosti Komory. V době psaní úvodníku s dostatečnou jistotou nevíme, zda a kdy se uskuteční všechna plánovaná okresní shromáždění lékárníků a následný sjezd delegátů. Ačkoli se snažíme rušit jen nezbytně nutné a komorový život udržet v co nejběžnějších kolejích, je výhled i jen na týden dopředu téměř věštěním z křišťálové koule.

Mgr. Aleš KREBS, Ph.D., prezident ČLnK

V druhé polovině září na post ministra zdravotnictví rezignoval Adam Vojtěch a po bleskovém jmenování jeho místo zaujal Roman Prymula. Pro někoho změna očekávaná, pro jiné, po všem, co předchozí ministr dokázal ustát, překvapivá. Naštěstí to pro nás není úplný krok do neznáma. S profesorem Prymulou jsme se při jednáních na ministerstvu zdravotnictví potkávali již v době jeho působení na postu náměstka ministra, ať ve Vzdělávací radě, která je nyní jeho poradním orgánem, tak zejména v pracovní skupině pro lékárenství.

Naše předchozí kontakty velmi pomohly v rychlém navázání spolupráce a přípravě ofi ciálních osobních jednání. Významně zjednodušily i dohodu na stanovisku ministerstva k jednání orgánů Komory v nouzovém stavu a režimu omezení vyplývajících z přijatých vládních opatření. Až budete číst tento úvodník, doufám, že budeme mít za sebou jednání s panem ministrem nad ryze lékárenskými, „neinfekčními“ tématy. Věřím, že je i v zájmu pana ministra, abychom se vrátili k systémovému řešení našich témat. I přes zaneprázdněnost ministerských úředníků a zdravotníků v důsledku Covid-19 musíme co nejdříve obnovit práci již zmíněné pracovní skupiny pro lékárenství. Ministerstvo ji letos, pravděpodobně v důsledku anticovidových opatření, zatím nesvolalo.

V souvislosti s protiepidemickými opatřeními jsem na zasedání parlamentního Výboru pro zdravotnictví informoval poslance o připravenosti lékárníků na nejbližší období, ale také o tom, že v našem segmentu poskytování zdravotní péče nelze přijímat jakékoli unáhlené změny bez řádného projednání s Českou lékárnickou komorou. Dá se totiž očekávat, že se někdo opět bude snažit zneužít epidemiologickou situaci k prosazení vlastních ryze obchodních zájmů.

Díky komunikační otevřenosti, která je podle mého názoru skutečně největší v historii, se od prázdninového časopisu staly nejdiskutovanějšími tématy mnoha diskuzí na webu, sociálních sítích časopis, rozpočet a činnost Komory. Přestože se někdy můžeme lišit v názoru a nedokážeme se vzájemně přesvědčit, umí mnozí diskutovat naprosto věcně, za což jim patří moje poděkování. Jindy je to, i přes neskutečné množství námi publikovaných a popisovaných aktivit, spíše něco, co by se dalo stručně shrnout „Komora je k ničemu a všechno dělá špatně, nebo málo, nebo naopak moc“. Bez jakéhokoliv konkrétního argumentu nebo příkladu. Případně jsou používány argumenty ne zrovna korektní a přesné. Když na to kdokoliv z korektně diskutujících poukáže, tak se dotyčný sice formálně omluví, ale ve stejném stylu pokračuje dál, aniž by byl ochoten nejdříve prostudovat dodané materiály a odpovědi nebo dokonce za cokoli převzít odpovědnost. To jsou přesně případy, kdy nepomáhají žádné faktické odpovědi ani odkazy. Něco, na co si často stěžujeme v naší lékárnické praxi, mi to velmi připomíná.

Ukazuje se také, jak rozdílné jsou představy mnoha diskutujících a komentujících. A to i v tak zdánlivě jednoduchých tématech, jako je způsob jednání orgánů Komory a vzdělávání distanční nebo prezenční formou. Pro někoho je navržení zvýšení členských příspěvků ze strany vedení Komory drzost, jiný je pro a hodnotí pozitivně snahu činit i ne zrovna populární, ale pro zachování její činnosti Komory potřebné kroky. A kam nás mohou takové „populární“ kroky dovést, vidíme na číslech a přitvrzujících opatřeních státu velmi přesně.

Někdo, kdo prakticky vůbec nevyužívá přímé právní poradenství, navrhuje realizovat úspory právě tam, jiní jsou rádi, že je Komora zastupovala v profesních sporech protistátním orgánům nebo jiným organizacím. Že výsledky takových sporů bezezbytku využívají prakticky všichni členové komory, si ne každý uvědomuje. A z právního poradenství je členům k dispozici množství připravených materiálů a pracovních podkladů, právní poradenství zahrnuje připomínkování legislativy, účast na jednáních se státní správou a mnohé další činnosti, které nejsou na první pohled vidět, ale tak nějak automaticky se počítá s tím, že je NĚKDO vyřeší a udělá.

Někteří navštěvují převážně vzdělávací akce komerčních subjektů a spořili by především v kapitole vzdělávání, jiní preferují zcela nezávislé vzdělávání organizované Komorou. Časopis v tištěné formě je pro někoho zbytečný luxus, jiní si to bez ní nedokáží vůbec představit. Někdo by v rámci šetření dokonce umístil naše zaměstnance do sklepa. U toho se přímo nabízí otázka, zda by on sám chtěl za takových podmínek pracovat. A takto by se dalo pokračovat dalšími a dalšími tématy. Jinými slovy, co člověk, to názor. Jako bych slyšel Jirotkovu tetu Kateřinu v Saturninovi.

Každý máme v životě rozdílné preference. A je to naprosto správně. Komora se musí se všemi rozdílnými postoji svých členů vypořádat, plnit své povinnosti ze zákona i požadavky členů i státních orgánů. Záběr Komory je velmi široký, nevěřícím Tomášům připomínám, ať si přečtou rok zpátky web Komory a časopis. To celé realizujeme při zhruba polovičním počtu zaměstnanců na jednoho člena v porovnání s komorou lékařskou. To se odráží i směrem k přípravě podkladů a vypracovávání materiálů, které musí nyní u nás a pro nás zpracovávat jednotliví členové představenstva. Často i po nocích nebo o víkendech. Ale některým členům Komory se pro změnu nelíbí náhrady za ztrátu času.

Kdybychom měli v ruce zázračné řešení, které při zachování stávajících činností, umožní udržet výši členských příspěvků na současné úrovni, s velkou chutí jej předložíme. Jenže neexistuje a už na to nějakou dobu upozorňujeme. Jestli si někdo myslí, že pro kohokoli z nás je příjemné přicházet s nepopulárními kroky, hrubě se mýlí. Mnohem pohodlnější by bylo jen postupně omezovat činnosti, k tomu čerpat již tak velmi ztenčené úspory a dělat, že se nic moc neděje. My jsme se ovšem vydali cestou složitější a férovější, s výhledem sice ne úplně jednoduchých diskuzí nyní, ale o to větším přínosem pro činnost Komory v budoucnu.

Věřte nebo ne, to je pro nás jedno z nejdůležitějších kritérií v rozhodování. Dokažme potlačit svoje parciální osobní zájmy a pojďme se o tom bavit korektně. Bude to ohromným přínosem pro všechny.