Jak si představujeme donáškovou službu?

Představenstvo ČLnK na svém zasedání 23. 6. 2020 schválilo věcný záměr donáškové služby v této podobě. Text byl zveřejněn na webu, ale vzhledem k jeho závažnosti cítíme, že bychom ho měli rozšířit i prostřednictvím našeho časopisu. Na případné diskuzní příspěvky se těšíme.

Donášková služba léků na recept s možností propojení s lékárenským rezervačním systémem eReceptů je službou, kterou Česká lékárnická komora navrhuje jako novou možnost výdeje léčivých přípravků lékárníkem. Tuto službu dnes nelze legálně poskytovat, proto ČLnK připravila k další odborné diskusi teze popisující podmínky pro poskytování donáškové služby.

Obecné podmínky donáškové služby

1. Donášková služba je umožněna v zákonem defi novaných situacích (např. karanténa, imobilita) nebo obdobích (vyhlášení nouzového stavu) v sociálním prostředí pacienta. Za donáškovou službu se také považuje výdej léčivých přípravků v prostředí institucí defi novaných v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociální službách (§ 47–§ 51) dále „zařízení sociálních služeb“[1]).

2. Donáškovou službu provádí lékárník z lékárny, kterou si pro tuto službu vybírá pacient, ve spádové oblasti – vazba na obec s rozšířenou působností (ORP) – lékárna musí být ze stejné ORP, případně ze sousední ORP. V případě Prahy z městské části.

3. Nad rámec podmínek pro registraci zdravotnického zařízení je lékárna umožňující donáškovou službu povinna: - mít otevřeno pro veřejnost minimálně v rozsahu 20 hodin týdně - provozovat informační linku, která musí být pacientům k dispozici nejméně v rozsahu provozní doby lékárny (tedy musí být skutečně otevřeno pro veřejnost).

4. Objednávku může pacient vytvořit pomocí rezervačního systému lékárny, e-mailem, telefonicky…

5. V lékárně musí být s objednávkami jednotlivých pacientů pracováno odděleně (dispenzace, vyúčtování doplatků apod.) s přihlédnutím k dodržování zásad GDPR.

6. Při realizaci donáškové služby musí lékárník zajistit ověření totožnosti pacienta a správnosti předepsaných léčivých přípravků kontrolou v lékovém záznamu pacienta. V rámci výdeje má lékárník povinnost ověřit objednávku do dvou pracovních dnů formou telefonního hovoru s pacientem nebo jeho zákonným zástupcem, v rámci hovoru lze domluvit termín dodání léčivých přípravků.

7. Výdej donáškovou službou lze uskutečnit pouze pacientovi osobně. Pacient nebo jeho zákonný zástupce může v rámci objednávky donáškové služby rozhodnout o tom, že výdej může být proveden tzv. třetí osobě v místě bydliště.

8. V zařízeních sociálních služeb provádí výdej lékárník pověřené osobě se zdravotnickým vzděláním. V těchto zařízeních lékárník kontroluje správnost skladování dodaných léčivých přípravků apod.[2])

9. Lékárna je povinna v rámci donáškové služby zajistit správné podmínky při dopravě z lékárny pacientům a dokladovat je. Léčivý přípravek až do chvíle převzetí pacientem, oprávněnou třetí osobou nebo pověřenou osobou v zařízeních sociálních služeb zůstává majetkem lékárny. Provozovatel lékárny má odpovědnost za to, že během přepravy bude po celou dobu nakládáno s léčivými přípravky v souladu se zásadami správné lékárenské praxe a za teplotního monitoringu po celou dobu dodávky.

10. Pro donáškovou službu nelze využívat mezisklady, předávání zásilek mezi dopravci apod., přepravu léčivých přípravků na recept v rámci donáškové služby NELZE uložit smluvním partnerům, ale zajišťuje ji lékárna vlastními prostředky.

11. Generická substituce v rámci donáškové služby lékárníkem je možná se souhlasem pacienta nebo zákonného zástupce.

12. Zákaz bonusů a dárků v podobě defi nované v zákoně č. 48/1997 Sb. platí i v souvislosti s donáškovou službou.

13. Ověření a znehodnocení kódu FMD se musí provádět v okamžiku výdeje v lékárně. Což nelze dělat v jinou dobu, než když je načtený eRecept.

14. Odpovědnost za správný výdej léčivých přípravků donáškovou službou má vydávající lékárník.

15. Veškerá dokumentace objednávek, výdeje, kontaktů s pacientem, podmínek uchovávání při přepravě a dalších se musí uchovávat po dobu 5 let.

16. Donáškovou službu lze provozovat pouze na území ČR.

17. K donáškové službě lze účtovat dopravné.

^[1] § 47 – Týdenní stacionáře – V týdenních stacionářích se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

§ 48 – Domovy pro osoby se zdravotním postižením – V domovech pro osoby se zdravotním postižením se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

§ 49 – Domovy pro seniory – V domovech pro seniory se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.

§ 50 – Domovy se zvláštním režimem – V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob.

§ 51 – Chráněné bydlení – Chráněné bydlení je pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení.

^[2] na oddělení nemocnice za to nese odpovědnost primářem pověřený lékař, nebo sestra. 1x ročně probíhá kontrola lékárníkem – spíš forma metodického vedení než přísné kontroly, stejný princip odpovědné osoby by měl být i u poskytovatelů sociální péče.