Zeptali jsme se

PharmDr. Lubomír CHUDOBA, prezident České lékárnické komory

Liberální prostředí drtí nezávislé provozovatele a nahrává řetězení a obchodnickému drilu v jakémkoli odvětví. Jako lékárníci jsme však spoluzodpovědní za zdravotní stav populace, a proto si nesmíme nechat vzít svobodu a nezávislost v rozhodování při poskytování svých vysoce odborných služeb. Lékárenská péče ve všech vyspělých zdravotních systémech nabývá na významu a lékárníci získávají nové odpovědnosti. Ruku v ruce s tím je ale nutné pečovat o naši stavovskou důvěryhodnost. To platí pro provozovatele i zaměstnané kolegyně a kolegy. Manipulativní techniky „osvícených“ marketingových inženýrů bývají krátkozraké a v očích obyvatel nás často poškozují. Podobně jako „úsporná opatření“ některých manažerů, třeba ve formě snahy o „dovoz“ ukrajinských lékárníků.

Tenčící se řady kolegů provozujících svou lékárnu vnímám samozřejmě negativně. Je tím částečně oslabována i naše pozice spolurozhodovat o náplni a podmínkách výkonu našeho povolání vůči státní správě a politické reprezentaci. O to usilovněji, a především jako lékárníci společně, se ale musíme snažit prosadit principiální změny, ke kterým patří odměna za odbornou činnost, širší zapojení do preventivní a následné péče, stejné doplatky za léky, pravidla pro rozšiřování sítě lékáren atd.

Prof. PharmDr. Alexandr HRABÁLEK, CSc., emeritní děkan Farmaceutické fakulty UK Hradec Králové

Samozřejmě, že sdílím. Být v současné době nezávislým lékárníkem znamená skutečně být velmi odvážným člověkem schopným velmi mnoho riskovat.

Domnívám se, že nezávislí lékárníci mohou relativně dobře existovat především v místech, která jsou pro velké řetězce a podnikatele ve zdravotnictví neatraktivní. Takovým lidem, kteří doposud vydrželi obrovský ekonomický tlak silných subjektů, patří můj obdiv, a takoví lidé musí skutečně denně prokazovat výdrž a umění udržet si pacienta, coby pravidelného návštěvníka právě té jejich lékárny. Věřím, že se jim to daří i tím, že nevsadili ani tak na nejlevnější léky, léky bez doplatku a „dárky zdarma“, ale tím, že dokážou pacientům poradit, pohovořit s nimi a být jim nablízku. Zkrátka – o ty, co o to stojí – farmaceuticky pečovat. Velmi rád bych dal právě takovým lékárníkům šanci na přežití a velmi jim držím palce.

Mgr. Leona ŠTĚPKOVÁ, Lékárna Medea, Hostomice

Jestli je myšlen nezávislý lékárník jako majitel zcela nezávislé lékárny, nikoliv zaměstnanec, tak ano. A bude to trvat asi tak dlouho, než zemře ten poslední. Kdo bude chtít důchod, a ne smrt za tárou, lékárnu buď prodá (řetězci), nebo ji zavře (tu malou jako mám třeba já, protože ty nikdo nechce). Ale nemůžu říct, že sdílím obavy. Já se bojím úplně jiných věcí a stejně je neovlivním.

Naše vyhynutí bude trvat určitě déle než vyhubení korounů. Ti byli pro své chutné maso vybiti už 27 let od svého objevení. Nezávislé lékárny máme 26 let, a přestože ty nejtučnější už vybity jsou, stále nás těch menších ještě pár zůstává. A přestože se večer chystám do Hrobu, umřít se mi ještě nechce.

PharmDr. Marcela HEISLEROVÁ, Ph.D.,vedoucí katedry lékárenství IPVZ Praha

Vůbec takto nepřemýšlím. Vidím kolem sebe možnosti, jak se může lékárník zapojovat do komplexní péče o pacienta. Ale ano, může se stát, že bude čím dál častěji vidět jinde než v lékárně. Záleží jen na lékárnících, jak budou uznáváni společností a jaká bude jejich role ve zdravotnických službách. Pokud se z nás stanou mizerně placení prodavači „kosmetiky“, můžeme si za to sami, protože jsme nedokázali svoji roli obhájit.

Jedna z možností, jak bojovat proti devalvaci lékárnické profese, je vyšší a vyšší odbornost a specializace lékárníků.

Mgr. Marek HAMPEL, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Svobodný výkon povolání lékárníka již v těchto dnech, týdnech, měsících a letech zaniká. Svobodný výkon profese lékárníka tedy stále přežívá jen v nezávislých lékárnách, kde ještě existuje svoboda ve výběru nejvhodnějšího léčiva či léčebného postupu, a to v nejlepším zájmu pacienta, kdy lékárník není omezován pozitivním listem, či naopak není motivován jen ekonomicky k nabízení určitých výrobků od určitého výrobce nejlépe pod vlastní značkou. Denně v lékárnách čelíme všemu negativnímu, co přináší monopol distributora na dodávky léků, nezákonnému postupu monopolního dodavatele se všemi dopady například na vyšší prodejní cenu a nedodržení času a množství dodaných léků. Jedná se o nekalou konkurenci. To jednoznačně poškozuje nezávislý výkon profese lékárníka ve vztahu k pacientům i k ostatním lékárníkům.

Šance na přežití svobodného výkonu profese existuje. To se ale musí všichni lékárníci ozvat a uvádět na pravdivou míru všechny manipulace a lži ze strany monopolního dodavatele. Prý máme být vděčni, že alespoň někdy milostivě dostaneme lék pro pacienta, a to díky tzv. dtp kanálu. Dokonce musíme ještě zaslat kopii receptu…Pokud si tuto nezákonnost necháme líbit, pak je s naší svobodnou profesí konec. Po přečtení interní směrnice nejmenovaného řetězce o odměňování zaměstnanců a jejich přímé motivaci na počtu a ceně vydaných či prodaných léčiv snad musí být všem jasné, že svobodný výkon profese lékárníka v takových řetězcových lékárnách již před léty zanikl. Jsem ale optimista a věřím, že bude naplněno usnesení posledního sjezdu delegátů ČLnK a podaří se konečně do zákona o veřejném zdravotním pojištění prosadit stejné doplatky pro všechny pacienty společně se zákazem poskytování slev a bonusů. To by znamenalo první krok k obnovení svobodného výkonu profese lékárníka. Ostatně je to usnesení sjezdu, závazné pro všechny lékárníky.

Mgr. Martin MÁTL, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem

Obavy nesdílím. Odbornost lékárníka bude pro zajištění léčivých přípravků pro veřejnost nezbytná i v budoucnu. Jenom je potřeba počítat s tím, že v důsledku měnících se podmínek ve společnosti a příchodu nových technologií se změní i podoba lékárnictví.

Mgr. Jakub DVOŘÁČEK, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu

Lékárník definovaný tak, jak říkáte, snad „nevymře“. O užívání léků se pacient vždy bude potřebovat poradit, a zejména to platí u léků na předpis. Role lékárníka vždy zůstane důležitá.

Kvalitní lékárna vedená podle zásad staré školy by se mohla udržet. Předpokládám, že otázkou narážíte na vzestup lékárenských řetězců. Řetězcová lékárna má své konkurenční výhody, menší soukromá lékárna zase svoje. Zjednodušeně řečeno – prostředí nákupního centra svědčí víc řetězcové lékárně, třeba areál nemocnice zase lékárně „klasické“. A i kdyby náhodou za 20 let řetězce pohltily skoro celý trh, lékárník bezpochyby zůstane příslušníkem střední třídy i coby zaměstnanec.

PharmDr. Aleš NOVOSÁD, předseda, Mladí lékárníci

Historie našeho povolání je bohatá a velmi dlouhá, už z pohledu základních principů nemůžeme dovolit jeho devastaci. O této otázce se v poslední době mluví čím dál častěji, obavy existují, ale z jednání například s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími státními institucemi usuzuji, že tento směr není prioritou vysokých představitelů zdravotnictví. Je jenom a jenom na nás, kam obor dovedeme a kde nakonec skončí. Podle mladých kolegů, se kterými jsem v kontaktu, mám pocit, že si tento problém plně uvědomují a dělají vše proto, aby si nás pacient vážil a neměl nás pouze za nějaké prodavače. Na druhou stranu ale také vidím, že řada starších kolegů již rezignovala a nechtějí se o obor dále prát. Nebo se perou, ale sil moc nezbývá. Dovolte těm mladým prosazovat jejich názory a za farmacii jako takovou bojovat.

PharmDr. Petr HORÁK, vedoucí lékárník NL FN Motol

Ano, sdílím. Zdá se, že tlak tvrdě komerčního prostředí nemůže věčně vydržet, bohužel. Určitě to ale ještě není ztracené. Je potřeba zanalyzovat si poctivě příčiny – a to může trochu bolet, protože náš stav se na tom neutěšeném výboji bohužel taky dost podílel. Je třeba majitel řetězce osmi nebo dvanácti lékáren ještě představitel svobodného povolání? Jak máme potom argumentovat potřebou nezávislých lékáren spojených se jménem konkrétního lékárníka?

Především je ale potřeba dívat se do budoucna a najít strategii, která povede k úspěchu. Příklady ze zahraničí ukazují, že to možné je. Je ale potřeba počítat s tím, že tato strategie bude muset jasně komunikovat přidanou hodnotu nezávislého lékárníka v systému veřejného zdravotnictví.