Potřebujeme lékárníka vyšší verze

Za tárou se pohybuji přes 18 let. Není to mnoho, do důchodu je stále ještě daleko. Ovšem ani málo, pamatuji radostné očekávání mladé generace vysokoškoláků, která nastoupila na školy těsně po sametové revoluci. Pamatuji si i na to, jak vypadaly lékárny na konci etapy budování socialismu. A na vlastní kůži jsem prožíval bouřlivé změny, kterými náš obor procházel až do současnosti. V posledních dvou letech jsem navíc na exponovaném místě člena představenstva České lékárnické komory.

To slovo exponovaný musím vysvětlit. Neuvádím ho z důvodu osobní pýchy, elitářství a podobných nízkých pohnutek, ale proto, že v sobě ­obsahuje očekávání obrovského množství ­praktikujících ­lékárníků. Jsme v představenstvu pod ­palbou vašich nadějí na lepší příští. Máme to zařídit, včera bylo pozdě.­Imperativem doby je bezuzdný ­populismus.

Tato mince má však i druhou stranu. Tou je krev, pot a slzy, bez kterých větší překážky, větší nepřízně osudu, ale i výzvy, překonat prostě nelze. A musím vám, kolegyně a kolegové, v této chvíli odhalit malé tajemství. Nefunguje to tak, že krvácet za vás bude někdo jiný a nějak všechno zařídí. Bez vás? Bez žádného z vás to nepůjde. Všichni jsme pro úspěch stejně důležití.

Je tak trochu klišé psát o době, jako o době velkých změn. Jenže v současnosti se velké změny opravdu dějí, a až se ocitne naše konání pod drobnohledy budoucích historiků, budou mít hodně práce. Tedy jestli v budoucnu ještě budou nějací historici. Raději opusťme katastrofické odbočky a přesuňme se z filozofické roviny opět do té praktické, lékárenské.

Jako člen představenstva jsem byl pověřen vedením pracovní skupiny Zajištění lékárenské péče imobilním pacientům. Toto úzké vymezení je z praktického hlediska nepoužitelné. Okolnosti mě přinutily zaměřit se na větší celek, na pacienty zranitelné a závislé ve vyšší míře na pomoci zvenčí. Největší počet takto závislých je logicky mezi nejstaršími.

Podle dat ČSÚ žilo k 31. 12. 2006 v České republice 102 716 mužů (2,04 %) a 232 838 žen (4,43 %) starších 80 let. K 31. 12. 2016 to bylo 140 835 mužů (2,71 %) a 284 006 žen (5,28 %) starších 80 let.

Jde o „nová“ dvě větší okresní města plná zranitelných pacientů jen za posledních deset let. A trend zdaleka není na svém maximu. V absolutních číslech to mezi lety 2006 a 2016 znamená nárůst 38 119 mužů a 51 168 žen starších 80 let. V součtu jde o 89 287 obyvatel České republiky, kteří rozšířili počty našich křehkých, nemocných a zranitelných spoluobčanů. Tato změna pro nás lékárníky znamená výzvu a přináší nutnost reagovat změnou způsobu poskytování lékárenských služeb.

Další velkou změnou je naprosto přelomová revoluce v informačních ­technologiích a robotice. Elektronizace a efektivní práce s daty přináší nové ­možnosti. Máme zkušenost s elektronickými recepty. Při načtení receptu software umí mimo jiné i „kontrolu“ vydávaných balení. Není třeba přílišné představivosti, abychom viděli i automatizovaný systém, v jehož rámci lze léky i distribuovat. Systém načte balení léčiva na vstupu, po identifikaci tato balení „naskladní“, a když přijde požadavek, tak ­balení i „vydá“ do boxu pro konkrétního pacienta. V blízké budoucnosti bude fungovat lékový záznam, systém rozliší, co je pro pacienta nové a co je dlouhodobě užívané léčivo. Pro systém nebude problém z databáze vyhmátnout relevantní data týkající se léčiv a pro pacienta je vytisknout. Co bude s lékárníkem, který umí naplnit sklad, najít v něm krabičky a čmárnout na ně 3x1?

Takový lékárník verze 1.0 bude do ­budoucna jistě zbytečný. I na tyto změny musíme reagovat. Musíme nabídnout takový kontakt s pacientem, který ­přinese lepší efekt ve srovnání s tímto ­„systémově-strojovým“ základem.

I toto je pro nás výzva. Řešení vidím ­jedině v kvalifikovaném odborníkovi a v intenzivním používání mozku při ­práci. Musíme připravit lékárníka vyšší verze 2.0. Musíme být schopni se poprat s lékovým záznamem, musíme dostat naše služby k pacientům i k našim ­zdravotnickým kolegům lékařům. Musíme být efektivními zdravotníky první linie, kteří se mohou opřít o své znalosti a zkušenosti. Být lepší než technika v řešení unikátních, složitých a neopakujících se jevů.

V současnosti připravujeme na půdorysu představenstva projekty, které budou vyžadovat zapojení odvážných mezi vámi. Jde o běh na dlouhou trať. Pro ty z vás, které čtení této úvahy zaujalo, zašlete o sobě na sekretariát krátkou informaci. Ultrakrátké CV a pár vět o odborných tématech, na kterých byste se chtěli a mohli podílet. Pracujeme na tom, aby členská základna měla maximum informací dostupných na webových stránkách. Sledujte změny, je potřeba o sobě vědět. Je potřeba být v obraze. K tomu bych vás, kolegyně a kolegové, chtěl motivovat.

Zdravotnická povolání nikdy nebyla snadným zdrojem obživy, vždy šlo o poslání a o službu potřebným. Vstupuji do druhé poloviny profesního života a uvědomuji si, že bez tvořivé energie mladších kolegů bude lékárenství v lepším případě stagnovat, v tom horším bude degradováno na intelek­tuálně nenáročnou činnost bez nároku na atraktivitu.

PharmDr. Jiří GREGOR, Ph.D.