Za lékárníky mluví i mladí kolegové

Na Celonárodním sněmu nezávislých lékárníků zaznělo:

Za lékárníky mluví i mladí kolegové

První Celonárodní sněm lékárníků, konaný 2. února 2018 v prostorách Farmaceutické fakulty VFU Brno, který svolal spolek Vaši lékárníci CZ z. s., nabídl více než stovce zájemců společnou diskusi nezávislých lékárenských organizací, spolků i jednotlivých lékárníků o přetrvávajících problémech výkonu profese.

Účastníci sněmu mezi sebou přivítali zahraniční hosty: Dr. Petera Toscana ze Švýcarska, Mag. Heinze Kadleze z Rakouska, Dr. Antona Bartunka a Dr. Beatu Valockou ze Slovenska, a společně s nimi čestného člena ČLnK Dr. Jiřího Dlouhého.

Jak řekl v úvodním vystoupení Mgr. Aleš Nedopil, předseda organizačního výboru Sněmu a předseda pořádajícího Spolku, lékárníci nemohou navazovat na tradice minulého režimu, kdy všechno bylo pro všechny. „Každý lékárník dnes musí bojovat o svou pozici. Mnohým už ale došly síly, cítí se vyhořelí. Lékárníci neumí diskutovat s politiky. Své zájmy zřejmě nejsme schopni prosadit, protože s nimi i s veřejností mluvíme příliš odborně. Fakulty nám poskytly odbornost, ale psychologické schopnosti, abychom dovedli srozumitelně argumentovat, nikoliv.“

Rovněž konstatoval, že dosavadní komunikace o problémech výkonu naší profese v návaznosti na lékaře a další složky zdravotnictví nebyla dostatečná. Konkrétně zmínil např. zavádění povinné elektronické preskripce, která nebyla uvedena do legislativně správného stavu, ale jde o jakéhosi „kočkopsa“, a navíc jsou lékaři a lékárníci naváděni k nedodržování platné legislativy. Dále zmínil sociální nerovnost, pokud jde o přístup k léčivům, komerční aktivity některých firem reexportujících extrémně levné léky z České republiky, které se tím pádem nedostanou k našim pacientům, komploty mezi majiteli zdravotnických zařízení a výrobci spočívající v dodatečných bonusech vyplácených mimo systém zdravotní péče apod. Důsledky výše uvedeného stavu už na sobě začínají pociťovat všichni obyvatelé ČR.

Současný stav lékárenství pohledem mladých lékárníků zhodnotila Mgr. Eva Procházková, členka předsednictva Mladých lékárníků (mL), a připomněla mj. počáteční cíle: spojit všechny lékárníky nespokojené se současným stavem lékárenství, navrátit tomuto oboru prestiž. Uvedla, že názorová nejednotnost vede k neúspěšným jednáním. Lékárníky má sjednocovat komora, jak dále řekla, problém nastává, pokud je sjednotit nedokáže. Lékárníci v soukromých i řetězcových lékárnách mají společné obtíže, ale jsou témata, na kterých se neshodnou nikdy.

Historické milníky po roce 1989 ve vývoji lékárenství v ČR z pohledu lékárníka provozovatele, zdravotníka, historika a člena ČLnK připomněla PharmDr. Lucie Nedopilová z Lékárny U bílého lva. Své vystoupení uvedla slovy, že našemu oboru v současnosti milníky chybí. Česká lékárnická komora byla zřízena zákonem ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ustavující sjezd se uskutečnil 28.–29. září 1991.

Mgr. Aleš Nedopil poté krátce přiblížil důvod, proč v roce 2016 vznikl spolek Vaši lékárníci CZ, skupina mladých nespokojených lékárníků podporovaných z řad starších kolegů: „Nejsme bourači komory, naopak chceme, aby nás sjed­no­covala“. Motto kampaně spolku zní „Zastavte likvidaci lékáren“. Dále vysvětloval, jakým způsobem chtějí spolkovou činností přispět k narovnání veřejného mínění o profesi lékárníka a jaké komunikační prostředky se k tomu dají využít. „Je potřeba, aby bylo o lékárnících slyšet, abychom uměli laicky vysvětlovat naše postoje. Není důležité kdo, ale kdy a jak… a to je teď a důrazně. Ve volbách byli vidět učitelé, praktičtí lékaři, vesničtí pediatři, policisté a hasiči, a je jen na nás, zda budou vidět v bu­douc­nu i lékárníci!“ řekl v závěru své pre­­zentace.

Bc. Kateřina Grmelová (agentura AGE COM a. s.) představila PR aktivity spolku Vaši lékárníci CZ, jejichž cílem je zvýšení povědomí o odborné práci lékárníka, zahájení kroků k zavedení pevných cen regulovaných léčivých přípravků a zavedení pevné taxy laborum. Tváře PR Vaši lékárníci – to je dvanáct vyškolených profesionálních mluvčích (lékárníků) v regionech České republiky. Pro ně se aktuálně vytváří odborný argumentář.

V následné diskusi k tomuto tématu zaznělo, že odborný argumentář pro lékárníky, kteří se budou vyjadřovat do médií, je potřebný a měl být zpracováván už dávno. Má velký význam, pokud za lékárníky mluví mladí kolegové. Absolvovali náročné studium a jde jim o jejich vlastní budoucnost. Máme na zřeteli prospěch všech našich pacientů, ti se ale stávají rukojmím politického systému.

Předseda představenstva Grémia majitelů lékáren Mgr. Marek Hampel mj. předložil otázku, jak v budoucnu zajistit v praxi svobodu výkonu profese lékárníka. Co ji ovlivňuje? Lékárny (majitelé lékáren) spolu soutěží na trhu; vertikalizace v ČR – distributor vlastní řetězec lékáren; monopolizace na dodávky léčiv v ČR – zajištění zdravotní služby jako služby ve veřejném zájmu dnes není naplněno; konkurence cenou (výší doplatku) mezi lékárnami vede ke snížení kvality poskytované zdravotní péče lékárníkem; klíčové pro budoucnost profese lékárníka je udržení svobody ve výběru nejvhodnějšího léčiva pro pacienta…

Tato prezentace vyvolala obsáhlejší diskusi mj. o tom, jestli mají lékárníci oporu v zákoně. Pokud máme sjednotit svoje cíle, měli bychom stavět na určitých základech, tj. jednotná cenotvorba, zavedení smysluplného systému odměňování, tzn. za léčivo a k tomu za servis, a teprve pak se domluvit na dalších službách pro pacienty. Měření cévního věku nebo krevního tlaku v lékárnách nás nezachrání. V tuto chvíli je zákon o léčivech porušován. Pokud se nebudeme o svoje zákonem daná práva bít, žalovat, stěžovat si, vymáhat svoje práva exekutivně nebo u nezávislého soudu, pak nemá cenu lékárny provozovat.

RNDr. Petr Fiala (působí v nově vzniklém Grémiu lékárníků Čech, Moravy a Slezska) řekl, že všechno dobré, co komora za dobu svého fungování udělala, bylo smazáno špatnými rozhodnutími. Vyjádřil nespokojenost s tím, že „komora od svého vzniku neměla v čele skutečně silného vůdce“.

Strategii sdružení lékáren Rotpunkt ve Švýcarsku představil Dr. Peter Toscano, který provozuje Ritter Apotheke v Schaffhausenu. Je to strategie, jak zabezpečit konkurenceschopnost na trhu. „Nepřemýšlejte nad tím, jak s řetězci bojovat, ale jak jim konkurovat úrovní služeb,“ řekl. „Strategie sdružení Rotpunkt chce zlepšit kondice nákupu, Category Management, vzdělávání personálu, tvorbu webových stránky každé lékárny apod. Cílem je zabezpečit v tržním prostředí budoucnost podnikatelsky samostatné lékárny. Jsme přesvědčeni, že zdravotnictví, které má samostatně vedené lékárny, je pacientovi bližší a v konečném důsledku výhodnější než řetězce.“

Mag. Heinz Kadlez, provozovatel Lindwurm-Apotheke ve Vídni, uvedl, že v Rakousku existuje vyhovující síť lékáren. Novou lékárnu, kterou může provozovat pouze lékárník, není možné otevřít ve vzdálenosti menší než 500 metrů od již fungující. Lékárenskou péči v současné době provozuje 1 350 lékáren, přesto se jejich počet zvyšuje. Přes určité problémy s udílením koncesí u některých provozovatelů je celý systém stabilní a nevede k sociálním nerovnostem v doplatcích či výpadkům léčiv na trhu.

RNDr. Anton Bartunek (mj. zakladatel Slovenské lékárnické komory) svůj příspěvek o čtvrtstoletí cesty slovenského lékárenství k dnešku uvedl stručnou charakteristikou: Naděje a zklamání. A to přes skutečnost, že první roky po změně politického systému se daly označit jako zlatý věk lékárenství v Československu, pak se ovšem začala situace dramaticky měnit. Totální zlom nastal během působení ministra zdravotnictví SR Rudolfa Zajace, který podporoval vlastnictví lékáren laiky ve formě společností s r. o., samozřejmě na úkor farmaceutů.

Majitelka dvou samostatných veřejných lékáren, v nichž také pracuje, PharmDr. Beata Valocká (Unie poskytovatelé lékárenské péče SR) nastolila téma východisek pro konkurenceschopnost slovenských lékáren. Ukazuje se, že čeští a slovenští lékárníci mají už historicky mnoho společného, zejména překážky ve své vysoce odborné práci. Uvedla, že zabezpečení odborné činnosti lékárny vyžaduje pokrytí nákladů s tím spojených. Je důležité zabezpečit je pro lékárny, které mají charakter zdravotnického zařízení. Slovenští lékárníci nemají možnost využít svou kvalifikaci. Farmaceut jako jediný vysokoškolsky vzdělaný zdravotnický pracovník nemá legislativně definovanou úhradu odborných výkonů.

Na I. Celonárodním sněmu nezávislých organizací lékárníků byla sepsána výzva určená premiérovi a ministrovi zdravotnictví k reformě lékárenství:

• Důsledné dodržování platného zákona o léčivech zaručující dodávky léků pro všechny pacienty.
• Stanovení pevných doplatků na léky, zamezení netransparentnímu systému zpětného financování ve formě bonusů a doplatkové turistiky pacientů.
• Smysluplná regulace lékáren podle vzoru západní Evropy (např. Rakousko) na základě demografických a geografických kritérií, a zabránění nekalých konkurenčních praktik v neprospěch nezávislých lékáren.
• Dlouhodobá transparentní koncepce financování zdravotnictví, zakotvení odměňování lékárníků bez ohledu na lobbingové aktivity různých zájmových skupin.
• Jmenování odborného poradce ministra zdravotnictví z řad zástupců lékárníků, který bude reprezentovat zájmy celého lékárnického stavu bez rozdílu a nebude ve střetu zájmů.

Jaroslava Hořanská