Co určitě stojí za přečtení...

Salavec, M., Boštíková, N.: Sulfony v dermatologii

Česko-slovenská dermatologie č. 4/2017

Sulfony jsou starou skupinou léčiv, jejichž současné potenciální užití nabývá na významu. Dapson byl syntetizován již v roce 1908, ale medicínský výzkum s ním započal až v roce 1937, kdy byl ve Francii a Anglii prokázán jeho antimikrobiální efekt. O mnoho let později se začal používat u neinfekčních onemocnění, a to ne na základě vědeckého výzkumu, ale víceméně náhodou. V dermatologii se využívá jeho protizánětlivé působení u chronických dermatóz s akumulací neutrofilů či eozinofilů. Používá se u těchto diagnóz: Acropustulosis infantilis, akné a jeho závažné nodulocystické formy, mírně závažná Bechcetova choroba, Epidermolysis bulosa (kombinace se steroidy), Erythema elevatum diutinum (vzácná forma kožní vaskulitidy), Kaposiho sarkom v dávce 100 g denně, lineární IgA bulózní dermatóza dětí i dospělých, Lupus erythematosus, Mycetom (kožní infekce), Panniculitis, Pemfigoid, Prurigo pigmentosa (je lékem volby), Pyoderma gangrenosum a řada dalších. Dapson nachází využití i u řady nedermatologických diagnóz (astma, AIDS s pneumonií, glioblastom, revmatoidní artritida atd.). Dapson je fotosenzitivní, má zkříženou alergii se sulfonamidy, má hematologické nežádoucí účinky (methemoglobinémie). Je kontraindikován u srdečního selhání, závažné hepatopatie, chronických plicních nemocí.

Další výzkum podobných nových sloučenin (např. sulfoximin) považuje autor pro fascinující účinky dapsonu za nejvýše žádoucí.

Vališ, M., Pavelek, Z.: Roztroušená skleróza: dimetylfumarát a fingolimod – od klinických studií ke klinické praxi

Neurologie pro praxi č. 6/2017

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé demyelinizační a neuro­de­ge­nerativní onemocnění postihující CNS. Nemoc nemá jasnou příčinu, ale její imunopatogeneze je dobře známa. Přístup k léčbě musí být striktně individualizován. S vývojem léčiv k terapii RS se mění i cíle léčby. Dříve bylo primárním cílem snížení počtu relapsů a zmírnění progrese, velká část pacientů na tuto léčbu (interferony + glatiramer či teriflunomid) reagovala nedostatečně nebo vůbec. Při selhání této terapie první volby se dnes používají nová léčiva – dimetylfumarát (DMF), fingolimod, natalizumab či alemtuzumab. DMF a fingolimod mají v ČR přísná kritéria úhrady – pacienti s relabující-remitující formou RS se známkami nepříznivé prognózy nemoci, a došlo-li u nich navzdory léčně léky první volby k rozvoji alespoň jednoho těžkého relapsu. Dávkování DMF je na počátku 2x denně 120 mg, po týdnu se zvýší na trvalou dávku 2x denně 240 mg. Fingolimod se podává v dávce 1x denně 0,5 mg. Oba přípravky se podávají ústy. Nejčastějšími NÚL DMF je (>10 %) zrudnutí (nával horka) vyplavením vazodilatačních prostaglandinů a gastrointestinální projevy – průjem, nauzea, bolest břicha. Důležitá je dostatečná hydratace, podání prokinetik, PPI. NÚL fingolimodu zahrnují flu like syndrom, sinusitidu, bolest hlavy, průjem, kašel. V těhotenství se doporučuje léčbu oběma léčivy přerušit, fingolimod by se měl vysadit již 2 až 3 měsíce před plánovaným početím. Léčba by se měla obnovit až po ukončení kojení.

Stránku připravil: PharmDr. Pavel GRODZA, panacea@iol.cz