Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, 20. a 21. října 2017

Před letošními volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsme oslovili patnáct politických stran a hnutí, aby informovaly čtenáře ČČL, na co se ve svém volebním programu zaměřily konkrétně v kapitole zdravotnictví a speciálně v oblasti poskytování lékárenské péče. Přes dostatečný časový prostor nám jich odpovědělo jen následujících osm.

Zasadíme se o zavedení sítě regionálních pohotovostních lékáren

Zajištění kvalitní a efektivní lékárenské péče pro české pacienty vnímáme jako nedílnou součást poskytované zdravotní  péče. Vysoká úroveň lékárenské péče má v historii České republiky hluboké kořeny a naším záměrem je vytvářet optimální podmínky pro její další odborný růst a rozvoj. Je v zájmu našeho státu, aby byl vysoký odborný potenciál lékárníků co nejlépe využit. Jsme připraveni navázat na dosavadní spolupráci se zástupci lékárenského stavu a i nadále pokračovat ve vedení konstruktivního dialogu.

Nosným pilířem diskuzí s lékárníky bude problematika inovace modelu odměňování lékárenské péče. Financování lékárenské péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění, které je výlučně navázáno na cenu léčivého přípravku (maximální obchodní přirážka), se z pohledu realizovaných významných úspor na léčivech jeví jako překonané. V této souvislosti jsme připraveni provést analýzy stávajícího stavu a na základě získaných dat zahájit odborné diskuse o nových možnostech a modelech odměňování lékárenské péče (kombinovaný systém: marže + výkon či dispenzační taxa, výkonový systém). V rámci odborných aktivit lékáren budeme podporovat možnosti vícezdrojového financování lékárenské péče, které bude zohledňovat odborné činnosti realizované lékárníky (konzultace, odvykání kouření, snižování nadváhy apod.). Tímto bychom rádi více zapojili lékárny, jakožto v současnosti nejdostupnější zdravotní péči, do primární prevence. Zasadíme se o zavedení sítě regionálních pohotovostních lékáren, které budou zajišťovat dostupnost lékárenské péče o víkendech a svátcích. Chceme tak zajistit lepší dostupnost léků nejen pacientům ve velkých městech, ale i v odlehlejších lokalitách.

Mezi odbornou veřejností vyvolávají velké polemiky a diskuze opakované návrhy zástupců lékárníků na realizaci  modelu pevných cen doplatků za léčiva na recept ve všech lékárnách na dané období. Navržený model je prezentován svojí výhodností pro pacienty prostřednictvím rovné cenové dostupnosti léčivých přípravků částečně hrazených z prostředků veřejného zdravotního pojištění a odstraněním nepředvídatelnosti v režimu doplatků.  Obecně lze konstatovat, že zavedení principu předvídatelných doplatků na léčiva na recept pro pacienty v modelu cenotvorby léčiv za přesně specifikovaných podmínek podporujeme. K realizaci uvedeného principu lze však dojít prostřednictvím různých modelů, jejichž vhodnost a realizovatelnost ve stávajícím systému cenotvorby je třeba ověřit.

V končícím volebním období silně rezonovala otázka reexportů léčivých přípravků. Došlo k přijetí nové právní úpravy, jejímž cílem je větší dohled nad reexporty. Kromě nové podoby kontroly reexportů byl do zákona o léčivech vložen v průběhu legislativního procesu i poměrně revoluční systém povinnosti dodávek léků do lékáren na bázi tržních podílů distributorů. V obou případech jde o zásadní a velmi čerstvé změny a je nutné, aby v následujícím období ministerstvo zdravotnictví řádně vyhodnotilo jejich funkčnost v praxi a případně přijalo odpovídající opatření.

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, 

tajemník ministra financí

Lékárník musí být náležitě ohodnocen

KSČM dlouhodobě trvá na tom, že lékárenská služba je veřejnou službou velkou měrou hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a musí být dostupná všem občanům České republiky. Z tohoto důvodu prosazujeme vznik pá­teřní sítě neziskových nemocnic, ambulancí a také lékáren. V současnosti je v ČR příliš mnoho lékáren, ale nejsou rozmístěny tak, aby i pacienti v malých obcích měli své potřebné léky lehce dostupné. Lékárníci také téměř neslouží pohotovosti a pacienti jsou mimo jejich pracovní dobu odkázáni pouze na ­nemocniční lékárny. Tady očekáváme vstřícné kroky ze strany jak České lékárnické komory, tak organizací sdružující majitele lékáren.

V poslední době se hodně hovoří o požadavku profesní organizace lékárníků přejít na čistě výkonový systém. Jsme přesvědčeni o tom, že vysokoškolsky vzdělaný lékárník, který provádí odborný výkon a vhodně doplňuje potřebnou zdravotní péči poskytovanou lékařem, musí být náležitě ohodnocen.

Jsem dlouhodobě v kontaktu s pacienty a pacientskými organizacemi. Řada z nich vnímá velmi citlivě občasný nedostatek určitých léčivých přípravků třeba z důvodu tzv. reexportů. Velkým problémem jsou i „nemravné“ zisky těch, kteří je uskutečňují. Z tohoto důvodu vítám diskusi v Evropském parlamentu, která konstatuje, že léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění by neměly být chápány jako jiné zboží. Proto jsem ve sněmovně předložila návrh, který by po vzoru slovenské předlohy skutečně paralelním vývozům léků zamezil. Bohužel, nebyl přijat. Zřejmě proto, že se jedná o byznys za minimálně tři miliardy korun.

KSČM velmi citlivě vnímá nárůst výdajů na léky jak ze strany zdravotních pojišťoven, tak ze strany pacientů. Je správné, aby pacienti měli přístup k moderní léčbě pomocí inovativních léků, protože jde o život a kvalitu života. Zároveň je třeba dbát na nákladovou efektivitu a celospolečenský přínos. Podporujeme i generickou substituci. V otázce stejných doplatků za léky ve všech lékárnách se obáváme, že by se mohly sjednotit na těch nejvyšších, a to by bylo v neprospěch pacientů. Za důležité považujeme výměnu informací mezi lékaři a lékárníky tak, aby bylo účinně bráněno nežádoucím lékovým interakcím u pacientů, kterým je předepisováno více léčivých přípravků.

Mgr. Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM

Posílit roli lékárníka jako zdravotnického pracovníka

České lékárenství doznalo za posledních 15 let obrovských změn. Struktura a počet poskytovatelů lékárenské péče se změnily tak výrazně, jako snad v žádném jiném segmentu poskytování zdravotních služeb. Z historické koncep­ce lékárenství jako svobodného povolání, kde zaměstnanecký poměr byl spíš výjimkou, se dnes dostáváme do situace, kdy většinu trhu ovládají velké řetězce s lékárníky a farmaceutickými asistenty jako zaměstnanci. Jde do značné míry o důsledek liberálního modelu lékárenského trhu, jejž ODS v minulosti prosadila a o němž jsme doposud přesvědčeni, že není překonaný. Rigidní státní regulace a zavedení institutu numerus clausus či pevných cen léků nemůže dlouhodobě vést k prospěchu pro pacienty ani lékárníky.

Není reálné ani smysluplné usilovat o návrat k „zlatým časům“ 90. let bez řetězců a s pohodlně vysokými maržemi. Zároveň ale stát nesmí dopustit likvidaci nezávislých lékáren a přesun veškeré péče do obchodních center. Zatímco zavírání venkovských prodejen potravin kvůli obchodním řetězcům vystřídalo otevírání vietnamských večerek, v lékárenské péči můžou být důsledky dramatické: ohrožení dostupnosti, a tedy i zdraví a života obyvatel ČR v řadě venkovských oblastí.

Řešení ovšem existuje: jde o vhodné nastavení míry degresivnosti marže a zejména výkonovou platbu za odborný výkon – dispenzaci, která je jednak odrazem faktu, že v lékárenství nejde jen o prodej, ale i o nenahraditelné poskytnutí kvalifikované zdravotní služby, stejně jako individuálním motivačním nástrojem ve vztahu k zajištění minimální definované dostupnosti zdravotních služeb pro pojištěnce na celém území ČR. Zjednodušeně řečeno: zdravotní pojišťovna, aby naplnila svou povinnosti zajistit pojištěncům místní dostupnost lékárenské péče (jak daleko může být nejbližší lékárna od každého z pojištěnců), bude muset individuálně zvýšit výkonovou platbu tak, aby motivovala k otevírání lékáren i v méně atraktivních lokalitách.

Mnohem větší výzvou ovšem je, kam se má lékárenství jako obor dále rozvíjet. Naším návrhem je posílení role lékárníka jako zdravotnického pracovníka s nezastupitelnou úlohou v systému ochrany veřejného zdraví. Může přitom jít např. o činnosti v prevenci, léčbě závislostí, podpoře zdravého životního stylu, vybraných očkováních, u nemocničních lékárníků pak třeba o přípravu cytostatik. Pro nezanedbatelnou skupinu členů České lékárnické komory pak může představovat atraktivní výzvu i rozvoj role klinických farmaceutů jako významných konzultantů a partnerů pro lékaře.

Občanská demokratická strana vnímá úlohu lékárníků – zdravotnických pracovníků v systému poskytování zdravotních služeb  jako zcela nezastupitelnou a v budoucnu jednoznačně rostoucí na důležitosti. Formování podmínek pro tuto úlohu nesmí probíhat direktivně z pozice Ministerstva zdravotnictví (i když by ministrem byl zástupce ODS), ale konsensuálně, s významným přispěním lékárníků samotných.

Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda, CSc.,poslanec za ODS

Stanovení cen a úhrad léků je nepřehledné

Lékárenství považuji za nedílnou součást péče o zdraví. V posledních letech došlo k řadě negativních změn, které mají dopad zejména na pacienty.

Lékárnu vnímám jako zdravotnické zařízení, jako součást primární péče se zaměřením na prevenci i edukaci pacientů. Je tedy důležité, aby v lékárnách byli zaměstnáváni kvalifikovaní pracovníci, kteří jako jediní odborníci jsou oprávněni vydat pacientovi lék se všemi informacemi a poučeními. Existuje rozdíl mezi prodejem rohlíků a výdejem léků.

Za největší problémy posledních let považuji:

1. Špatná dostupnost LP zejména v malých a středních lékárnách.
2. Reexport léčivých přípravků.
3. Rozdělení rolí mezi výrobci, distributory a lékárnami.
4. Rozdílná výše doplatků (nekalý konkurenční boj).
5. Lékárnu může vlastnit kdokoliv, ne jen lékárník.
6. Ohodnocení odborné práce lékárníka.

Se znalostí české lékárenské péče jsou ve volebním programu TOP 09 realistické kroky, které povedou ke zlepšení především z pohledu pacienta. V oblasti lékové politiky to je zejména zavedení jednoho plně hrazeného léku u drahé léčby a pevných doplatků na léky. Pevným doplatkem rozumíme systém poskytování slev nejenom pacientům, ale i zdravotním pojišťovnám.

Považuji celý systém stanovení cen a úhrad léků za nepřehledný, kdy ani předepisující lékař, natož pacient, nemá šanci zjistit, kolik bude v lékárně doplácet. Není možné, aby slevy z poplatků byly poskytovány jen některým skupinám občanů (nerovnost přístupu). Rozdílná výše doplatků je jedním z faktorů ovlivňujících dostupnost přípravků ve všech lékárnách. Pacient nemůže cestovat desítky kilometrů jen kvůli nižšímu doplatku.

Po dohodě s pojišťovnami lze u drahé léčby zavést jeden plně hrazený lék. Moderní běžné léky předepisované na recept by měly být také dostupné ve všech lékárnách.

Další oblast, která stojí za revizi, je lepší nastavení ochranného limitu spoluúčasti pacienta. Tento limit v systému započitatelných a nezapočitatelných doplatků není totiž pacientovi zřejmý.

Další bod našeho programu – „úhrada zdravotních pojišťoven za výkon“ se má týkat výdeje léků na recept v oblastech s nízkou dostupností lékárenské péče. Již dnes nelze udržet provoz lékáren v některých oblastech a tato zdravotní péče se stává pro obyvatele nedostupná či komplikovaná.

Součástí změn, které by měly vést ke zlepšení dostupnosti lékárenské péče, je dle našeho názoru i změna v systému ohodnocení odborné práce lékárníka. Ve veřejných lékárnách si dovedeme představit jeden tzv. dispenzační (manipulační) výkon, který by měly hradit zdravotní pojišťovny. Odměnu lékárny či financování lékárenské péče pak vidíme v kombinaci odměny za část odbornou (dispenzační poplatek) a za část obchodní (marže).

Součástí zdravotnictví se stane elektronický recept. Dnes není dořešena řada praktických funkcí, a to ani legislativně (lékový záznam pacienta).

Jsme přesvědčeni, že lékárenská péče se významnou měrou podílí na vnímání kvality českého zdravotnictví.

PharmDr. Jiří Skalický, Ph.D., poslanec za TOP 09

Kvalita zdravotnictví je důležitá pro každého

Zdravotnictví je oblastí, ke které se velmi intenzivně upírá pozornost veřejnosti. Je tedy logické, že zdravotnictví patří mezi stěžejní oblasti politických programů napříč politickým spektrem. Nejinak tomu je i ve volebním programu KDU-ČSL, který reaguje na aktuální potřeby českého zdravotnictví.

Největším rizikem pro další kvalitní fungování české medicíny je sílící nedostatek zdravotníků. Tomuto problému se bude muset intenzivně věnovat nová vláda. Situace s personální krizí je opravdu alarmující, naposledy to potvrdila data ÚZIS, která ukazují na chybějící počty lékařů v některých odbornostech a bohužel i na velmi nepříjemný demografický výhled v řadě lékařských odborností.

Z těchto důvodů vidím jako zásadní urychleně navýšit počty studentů na lékařských fakultách o 25 %, a to již od akademického roku 2018/2019. Je třeba zvýšit motivaci mladých lékařů i zdravotních sester pro práci v českém zdravotnictví – změnou systému rezidenčních míst, motivačními stipendii. Vidím jako zásadní podpořit v motivaci i lékaře, zdravotní sestry, farmaceuty a další zdravotníky, kteří již mnoho let v českém zdravotnictví pracují. Je třeba urychleně revidovat administrativní nároky, které jsou na zdravotníky kladeny. Stejně tak vidím jako nutné se zaměřit na dlouho neřešenou problematiku přesčasové práce zdravotníků. Je nutné stabilizovat financování zdravotnictví s důrazem na zajištění finančních zdrojů na nové, moderní medicinské postupy, technologie.

Zde vidím jako zásadní dokončit proces automatické valorizace plateb za státní pojištěnce a hledat další zdroje financování zdravotní péče – navrhujeme například podstatnou část daňových výnosů z prodeje tabáku, alkoholu a z hazardních her směřovat do zdravotnictví.

Důraz klademe také na důslednou kontrolu nakládání s prostředky z veřejného zdravotního pojištění a hledání nových přístupů v efektivitě fungování zdravotnických zařízení.

Stranou nemůže zůstat ani léková politika a oblast lékárenství. Jako velký problém vidíme nerovné podmínky pro výkon lékárenské činnosti, kde jsou jednoznačně ve velké nevýhodě provozovatelé malých lékáren, což ve svém důsledku pocítí negativně hlavně pacienti. Dochází k uzavírání lékáren v menších sídlech, čímž se ztíží přístupnost lékárenské péče hlavně pro seniory. Proto vidíme jako zásadní úkol narovnat systém cenotvorby a úhrad léčivých přípravků a zavedení pevných doplatků, aby byla odstraněna současná nerovnost mezi malými a velkými provozovateli lékáren. Je třeba zdůraznit, že tento krok je i v zájmu pacientů jak z hlediska doplatků, tak i z hlediska dostupnosti léčivých přípravků pro pacienty. Je také třeba konečně vyřešit otázku úhrady práce lékárníka, související s vydáním léčivého přípravu na recept. Jde o odbornou zdravotnickou činnost a tak jako u ostatních zdravotnických profesí je třeba vyřešit její ohodnocení – nejlépe pevnou částkou za každou vydanou položku na receptu.

Zásadním úkolem je zajištění rovného přístupu k dostupnosti léčivých přípravků, ať už se to týká opatřením vůči reexportům, ale i kroky k proporcionálním dodávkám zvláště nedostatkových léčivých přípravků, aby tyto nebyly distribuovány pouze do velkých a řetězcových lékáren.

MUDr. Vít Kaňkovský, místopředseda Výboru pro zdravotnictví

Zásadní je smysluplná elektronizace zdravotnictví

Piráti chtějí umožnit vznik tzv. samosprávných zdravotních pojišťoven, které by se mohly odlišovat rozsahem a způsobem úhrady zdravotních služeb i spoluúčastí v zákonem daných limitech. Správní a dozorčí rady by u nich byly přímo volené jejich pojištěnci. Pojistný plán by musel být rozpočtově neutrální a určovala by jej na každý rok předem správní rada a pojištěnci by se mohli rozhodnout, zdali zůstanou, nebo půjdou jinam. VZP by zůstala zachována víceméně beze změn jako státní garant ústavního práva na péči „zdarma“. Zaměstnanecké pojišťovny by se mohly rozhodnout dobrovolně změnit na samosprávné pojišťovny, zůstat ve stávající podobě klonu VZP, nebo se sloučit s VZP. Solidarita by byla zajištěna zachováním nynějšího 100% přerozdělení vybraného pojistného bez ohledu na právní formu pojišťovny. Byla by i možnost připojištění u samosprávné zdravotní pojišťovny, vedoucí například ke snížení spoluúčasti nebo rozšíření nároku. Seznam cen a úhrad SÚKL by byl tedy závazný pro VZP, ale pro samosprávné ZP byl jen doporučením.

Zásadní je pro Piráty smysluplná elektronizace zdravotnictví. Aktuální centralizovaná koncepce e-receptů zapadá spíše do konceptu národní zdravotní služby, a nikoliv pluralitního systému pojišťoven. Centrální úložiště by dle Pirátů mělo být decentralizováno a každá ZP by měla mít svoje vlastní. Pomocí těchto úložišť by ZP předem garantovala výši úhrady a odpadla by i potřeba recepty vykazovat. Pojišťovny by obecně měly hrát u sdílení zdravotnické dokumentace pacienta zásadní roli namísto tvorby dalších státních úložišť. U stávajícího e-receptu navrhují Piráti rychlou výjimku ve vyhlášce pro možnost papírové preskripce v ordinaci bez výpočetní techniky. Dále by měl být z vyhlášek zrušen požadavek na povinný elektronický podpis předpisu i výdeje založený na certifikátu, protože u online systému typu Centrální úložiště nedává v celkovém kontextu bezpečnosti technologický smysl. Dále je nezbytné co nejdříve doplnit legislativu e-receptu tak, aby přinášel podstatné výhody (kontrola interakcí, více než 2 položky…).

Trh s léčivy je pro pacienty nepřehledný, a proto chceme zavést srovnávač doplatků na internetu, obdobný službám heuréka.cz, zbozi.cz nebo trivago. Po zadání identifikátoru e-receptu by se pacientovi vyhledaly nedaleké lékárny s informací o doplatku včetně případných variant generické substituce. Preferujeme i možnost kurýrního (nikoliv zásilkového) dodání léčiv na e-recept po telefonické konzultaci přímo pacientovi do určené vzdálenosti od lékárny. Tato služba zvýší dostupnost lékárenské péče v odlehlých oblastech a pro imobilní pacienty a umožní lékárníkovi pracovat distančně.

Piráti chtějí také otevřít diskuzi ke zkrácení ochranné doby patentů na nová léčiva na úrovni Rady ministrů Evropské unie či Evropské komise.

Pirátským tématem je dále zvýšení dostupnosti léčebného konopí včetně možnosti jeho úhrady a povolení jeho pěstování pro vlastní spotřebu. Způsob preskripce a distribuce tohoto léčiva by měl být sjednocen s ostatními OPL.

MUDr. Zdeněk Hřib, garant zdravotnictví České pirátské strany

Podpoříme navýšení platby za státní pojištěnce

České zdravotnictví bylo a je evidentně podfinancované. V zemích OECD jsou náklady na zdravotnictví v průměru 10 % jejich HDP, u nás pod 8 %.

Navíc hospodářská krize v uplynulých letech tvrdě zasáhla tento rezort a výdaje se meziročně snižovaly. Proto budeme podporovat navýšení platby za státní pojištěnce (6 milionů občanů ČR) a její pravidelnou valorizaci. Systém veřejného zdravotního pojištění není bez navýšení příjmů již schopen zajistit dostupnost moderních způsobů léčby a postupné zvyšování ohodnocení zdravotníků tak, aby reflektovalo náročnost a odpovědnost vykonávané práce.

Proto bude nutné vedle přímé finanční podpory urychleně nastolit pořádek v cenách a úhradách léků a zdravotnických prostředků a poctivě hledat rezervy uvnitř systému.

Politika SPO bude prosazovat:

• solidární všeobecné zdravotní pojištění zahrnující standardní postupy zdravotní péče s možností připojištění k tzv. nadstandardům. Koncepci nadstandardů zdravotní péče bude kontinuálně vytvářet komise složená ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, České lékařské komory, Čes­ké stomatologické komory, odborných společností, zdravotní pojišťoven a pacientů, a to v souladu s veřejným zájmem. Bude vydáván seznam těchto nadstandardů, které budou hradit pacienti buď z komerčního připojištění, nebo z vlastních prostředků. Klíčovým problémem je dotvořit definici standardu, plně hrazeného ze zdravotního pojištění, jehož součástí by byly u běžných onemocnění léky s ukončenou patentovou ochranou (generika). Další zvyšování spoluúčasti pacientů však pokládáme za nepřijatelné,

• přípravu nového zákona o zdravotních pojišťovnách. Zákonnou úpravou bude dáno jasné zadání zdravotním pojišťovnám, které tak zvýší svoji odpovědnost, přičemž stát získá větší roli při jejich kontrole. Doporučíme postupně zredukovat počet zdravotních pojišťoven na dvě až tři, tak aby se snížily provozní náklady na 2 % příjmů zdravotních pojišťoven. Zákon zjednoduší tvorbu maximálních cen a úhrad z veřejného zdravotního pojištění, a to nejenom pro léky, ale též pro zdravotnické prostředky. Dosavadní seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami bude přepracován na seznam výkonů s hodnotami v korunách,

• zvýšení efektivity lékové politiky, a to i důsledným dodržením dosavadního zákona, který ukládá Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv zřízenému Ministerstvem zdravotnictví pravidelné přeceňování léků vzhledem k účinné látce a vzhledem k devizovému kurzu koruny. Striktně budeme prosazovat registraci jen těch léků, u nichž jsou vědecky prokazatelné účinky. Budeme prosazovat uzákonění soutěže o ceny léků se stejnou účinnou látkou, přičemž Ministerstvo zdravotnictví bude vydávat pozitivní lékové listy s těmito vysoutěženými generickými léky. Ty bude hradit plně zdravotní pojišťovna. Zřídíme komise pro farmakoekonomiku a komise pro vstup drahých technologií do smluvní sítě zdravotních pojišťoven,
• nový zákon o veřejných neziskových nemocnicích, který by měl zajistit, aby byly daňově zvýhodněny a měly jistotu smluvních vztahů se všemi zdravotními pojišťovnami.

Marian Keremidský, statutární místopředseda Strany Práv Občanů

Jsme proti nařizované elektronické evidenci receptů

Zdravotnictví má ve volebním pro­gramu Svobodných významné místo. Do našeho programu jsme zařadili tři body, které je podle nás důležité řešit a vyřešit

1. Umožníme svobodnou volbu lékaře

Prosadíme svobodnou volbu lékaře či zdravotnického zařízení. Základním subjektem ve zdravotnictví je totiž ten, který péči platí a vyžaduje, tedy občan, který má zároveň odpovědnost za své zdraví. Jen svobodná volba tvoří poptávku po zdravotních službách. Na druhé straně stojí nabídka těchto služeb zdravotnickými zařízeními, která jsou si rovna bez ohledu na jejich vlastnictví (státní, krajské, církevní, soukromé společnosti, soukromé praxe). Zdravotnická zařízení si nabídkou služeb a cen za ně konkurují. Síť zdra­votnických zařízení je tvořena hlavně potřebami občanů, nikoli centrálními zásahy.

2. Vyjasníme úhrady za zdravotní péči

Zrychlíme platby zdravotnickým zařízením za provedené a pacientem uznané služby. Ve většině případů, kdy bude mít zařízení smlouvu s pojišťovnou, proběhne platba bez zbytečného prodlení po provedení úkonu. V situaci s chybějící smlouvou si nechá zařízení účet za služby proplatit prostřednictvím pacienta u jeho pojišťovny (tzv. pokladní systém), což v současnosti zákon neumožňuje. Pokladní systém nevylučuje, že v limitech sjednaných v pojistné smlouvě dostane občan péči, aniž by musel jednat o proplacení s pojišťovnou. Případné spory mezi občanem a jeho pojišťovnou budou řešit pojišťovenské soudy ve stanovených lhůtách (např. 15 pracovních dní).

Platby za stravu v nemocnici nemají spadat do veřejného zdravotního pojištění. Proto bude pacient hradit hotelové služby v nemocnici buďto přímo, nebo ze sjednaného připojištění. Chceme, aby nemocnice v tomto ohledu nabízely možnost volby mezi kvalitou a cenou služby, nepřejeme si návrat k regulačním poplatkům.

Směřujeme k systému, v němž bude zrušen bodový sazebník jako regulace cen a množství služeb ve zdravotnictví a i jakákoli jednání o úhradové vyhlášce. Svobodná tvorba cen a konkurence zdravotnických zařízení a pojišťoven je nejlepší zárukou, že pacient zaplatí za lékařské služby (a pojistné) nejnižší cenu.

3. Zavedeme skutečné zdravotní pojištění

Dnešní systém je založen na zdravotní dani alibisticky nazývané pojištění a na řadě tzv. zdravotních pojišťoven, které si ve skutečnosti nekonkurují a stát jen mezi nimi přerozděluje jejich výnosy, které pocházejí ze zdravotní daně.

Cílem Svobodných je transformovat stávající systém na systém skutečného pojištění. Základním východiskem proto bude oddělení základního povinného pojištění a individuálního pojištění.

Pokud jde o lékárny, rádi bychom, aby si mohly svobodně konkurovat. Aby mohly nabízet různé služby, které najdou své odběratele, třeba lékové poradenství, diskrétní zóny v provozovnách a podobně.

Jsme rovněž proti centrálně provozované a nařizované elektronické evidenci receptů. Taková věc by měla být na dohodě lékáren a pojišťoven a stát by do toho neměl zasahovat a nařizovat.

A v neposlední řadě chceme zrychlit platby zdravotních pojišťoven.

Terézia Mlýnková Išková, místopředsedkyně Svobodných