Had nebo červ na Aeskulapově holi

Aesculapius, Asklépios nebo česky Aeskulap je podle starořecké mytologie bohem lékařství a jeho hadem obtočená hůl je historicky znakem lékárníků a lékařů. Tím hadem je podle jedné z teorií užovka stromová, které se také někdy říká Asklépiův had.

Podle jiné teorie je v lékařském a lékárnickém symbolu na hůlku navíjený parazitický „guinejský“ červ, vlasovec medinský. Ten způsobuje nemoc zvanou drakunkulóza (v překladu to znamená utrpení působené malými dráčky).

První zmínky o onemocnění lze dohledat v Ebersově papyru (1550 před naším letopočtem) a ještě v osmdesátých letech minulého století bylo nákazou postiženo více než 3,5 milionu lidí ročně ve 21 zemích. Člověk je přitom jediným druhem, který trpí nákazou vlasovce medinského.

Jde o vektorové onemocnění, kde je přenašečem buchanka (Cyclops). Po konzumaci vody, ve které jsou buchanky infikované larvami vlasovce, se larvy ve střevě uvolní a proniknou do břišní dutiny, kde dospějí v dospělé jedince a začnou se pářit. Dospělé oplozené samice červa (samci umírají po spáření) pak migrují do podkoží (nejčastěji dolních končetin), kde se uhnízdí a vylučují kyselinu. Následkem jejího působení vzniká velmi bolestivý vřed. Onemocnění probíhá dlouhou dobu skrytě, od nákazy k vředu to trvá přibližně rok. Pálení vředu nutí pacienta končetinu ochladit ve vodě, kde vřed praská, samička začne vylučovat vajíčka a cyklus se opakuje.

Nemoc sama o sobě není smrtelná, ale její průběh je velmi bolestivý a chůze (nebo práce) je v této době velmi obtížná. Pro terapii není k dispozici žádný lék nebo vakcína. Až metrového červa, který má v průměru 1 až 2 milimetry, lze extrahovat z rány chirurgicky nebo pomalým navíjením na dřívko. Navinout lze přitom maximálně 2 centimetry za den a jde tedy o proceduru nejenom zdlouhavou, ale také velmi bolestivou. Další komplikací může být bakteriální infekce vytvořených vředů a bolestivost přetrvávající i několik měsíců po odstranění červa.

Před pěti lety, v roce 2012, bylo hlášeno jen 542 případů z izolovaných oblastí Čadu, Etiopie, Mali a Jižního Súdánu. V roce 2013 už to bylo jenom 148 případů a nejvíce postiženou zemí zůstává Jižní Súdán, kde poslední fázi eradikace komplikuje nestabilní politické prostředí a probíhající konflikt.

Paradoxně se už jednou v historii stal vlasovec medinský důvodem k dočasnému příměří. V roce 1995, v době občanské války v Súdánu, jej zprostředkoval bývalý prezident USA Jimmy Carter, aby se zdravotníci dostali do odlehlých oblastí. Tenkrát se tomu říkalo „příměří guinejského červa“.

Za posledních 30 let se podařilo četnost onemocnění způsobené vlasovcem snížit o více než 99 %. Možná bude drakunkulóza, po planých neštovicích, historicky druhou humánní chorobou, kterou se podaří úplně vymýtit. Neděje se tak ale pomocí léků nebo očkování, velkou pomocí je osvěta; zamezení kontaktu infikovaných jedinců se zdrojem pitné vody, preventivní používání jednoduchých technických prostředků pro filtrování vody, filtry nebo jakási brčka se sítky, pokud lidé pijí vodu přímo z vodních zdrojů. WHO také doporučuje temefos (účinná látka přípravku ABATE^®) v koncentracích pod miligram na litr pro ošetření pitné vody. Temefos je larvicid – zabíjí larvy hmyzu před tím, než se vyvinou v dospělé jedince. Použití temefosu se ovšem neomezuje pouze na eradikaci vlasovce. Několik dalších vektorových onemocnění, například malárie nebo horečka dengue, přímo souvisí s domácím skladováním pitné vody. I v těchto případech je doporučováno ošetření pitné vody temefosem.

Vyprávění o Aeskulapově holi začalo hadem, hadem může i končit. Plán WHO počítá s úplnou eradikací drakunkulózy do roku 2020. Drakunkulóza opustí seznam opomíjených tropických onemocnění a jen krátkou dobu bude na seznamu společně s uštknutím jedovatým hadem, jehož zařazení bylo WHO doporučeno teprve nedávno.

Otrava hadím jedem si ovšem větší pozornost zaslouží, na následky hadího uštknutí zemře ročně zhruba 100 000 lidí, mnohem více než jakékoliv jiné cho­robě na seznamu. Dalších 400 000 uštknutých na následky působení jedu trvale ochrne nebo musí podstoupit amputaci.

PharmDr. Stanislav HAVLÍČEK