Aktuální informace k e-receptu

Dne 1. 1. 2018 vstoupí v platnost novela zákona o léčivech, která stanovuje v § 80, odst. 1, že „léčivé přípravky předepisují podle své odbornosti lékaři poskytující zdravotní služby, a to na lékařský předpis vystavený v elektronické podobě. Vystavení lékařského předpisu v listinné podobě je přípustné jen výjimečně v případě, kdy z objektivních důvodů není možné vystavit lékařský předpis v elektronické podobě. Prováděcí právní předpis stanoví situace, za nichž je vystavení lékařského předpisu v listinné podobě vždy přípustné.

Takto stručně je tedy stanovena povinnost e-preskripce pro lékaře a v jejím důsledku i výdej LP na e-recept v lékárnách. V dalších odstavcích je řešena komunikace s centrálním úložištěm (odst. 2), povinnost lékařů postupovat tak, aby nedocházelo k nevhodnému nebo nehospodárnému nakládání s léčivými přípravky (odst. 3), je stanoveno, že veterinární léčivé přípravky se předepisují na listinný recept (odst. 4). Důležitý je nový odst. 5, který dává od 1. 1. 2018 povinnost lékařům při předepisování humánních léčivých přípravků postupovat tak, „aby nedocházelo ke zvýhodnění poskytovatele lékárenské péče nebo k zásahu do práva pacienta na volbu poskytovatele lékárenské péče. Reklama v souvislosti s elektronickým receptem se zakazuje.“ V případě, že by byla povinná e-preskripce odsunuta na později, bude záležet na formulaci tohoto odsunu, zda odstavec 5 vstoupí v platnost.

Takto jednoduše je státními orgány připraven legislativní podklad pro elektronickou revoluci v předepisování léčivých přípravků. K 8. 9. 2017, tedy 115 dnů před ostrým startem, nejsou známy prováděcí předpisy, které mají stanovit situace, kdy bude moci lékař vystavit listinný recept. Stejně tak není známo řešení situací, kdy výpadek komunikace lékárny s centrálním úložištěm eRp fakticky znemožní výdej léčivých přípravků pacientům. V rámci diskusí mezi lékárníky jsme identifikovali mnoho dalších problematických míst v systému elektronického receptu, který podle zákona o léčivech připravil SÚKL (viz tabulka). Tento výčet jistě není úplný, neboť v praxi se stále objevují další situace, jejichž řešení je v rámci eRp komplikované nebo dokonce neřešitelné (v porovnání s listinným receptem). Obavy lékárníků (a lékařů) Ministerstvo zdravotnictví ovšem nesdílí. Mluvčí ministerstva pro deník Právo uvedla, že „neochota jednotlivců využívat moderní technologie a učit se nové věci nemůže stát v cestě elektronizaci zdravotnictví. Schovávání této neochoty za tvrzení o nepraktičnosti a pomalosti systému nelze akceptovat. Elektronické recepty se předepisují a vydávají již nyní na celém území ČR, času naučit se základním novinkám tedy bylo dost.“

Ve spolupráci se zástupci poskytovatelů lékárenských SW již od začátku roku jednáme se SÚKL a nutíme pracovníky SÚKL k řešení jednotlivých problémů v tabulce. Dále se řeší mnoho technických problémů spojených se spuštěním tzv. nového eRp (nové centrální úložiště eRp s novou datovou strukturou). S touto změnou se lékárníci setkali, neboť je nutné mít nový certifikát lékárny pro komunikaci se SÚKL (popis postupu pro získání certifikátu je na www.lekarnici.cz). Vydávající lékárníci se setkávají s novou podobou identifikátoru eRp na průvodce – obsahuje kratší dvanáctimístný kód. „Nový“ eRp byl spuštěn začátkem srpna, 22. srpna skončila možnost předepisování „starých“ eRp a od začátku září již funguje pouze nový eRp. V této oblasti odvedly velké množství práce především softwarové firmy.

Co bude dál? Pomineme-li snahy o odložení plošné povinné e-preskripce, budeme řešit další problémy, které se v praxi vyskytují. Jde například o vy­řešení bezproblémového vyúčtování všech e-receptů pojišťovnám (v rámci Komise pro metodiku zastupuje lékárenský segment Grémium majitelů lékáren), řešení specifických situací jako je např. výdej opakovacích receptů, pořizování výpisů, které de facto v e-receptu neexistují atp. Byl bych rád, aby všechny nebo aspoň většina bodů v tabulce mohla být do konce roku označena za vyřešené. Vzhledem k tomu, že se systém e-receptu neustále vyvíjí, doporučuji sledovat webové stránky komory, kde jsou nové informace e-receptu zveřejňovány. Rád bych poděkoval těm z vás, kteří své zkušenosti s e-receptem zasílají odpovědným osobám na MZd i SÚKL. Tato aktivita nám usnadňuje další vyjednávání.

Na všech jednáních upozorňujeme na to, že současný systém e-preskripce nepřináší žádné výhody pro práci lékárníků, spíš naopak. Zcela chybí snaha MZd a SÚKL o prosazení té nejzákladnější výhody, což je sdílení lékového záznamu pacienta mezi jednotlivými zdravotníky. Přitom tato funkce by přinesla benefity nejen pro zdravotníky, ale především pro pacienty.

Největší praktické problémy při výdeji léků na e-recept

• Jakýkoliv výpadek systému na straně úložiště nebo na straně lékárny – pacient se nedostane k předepsaným lékům.
• Nečitelnost kódů čtečkou, z různých důvodů – docházející toner, poničená průvodka, čtečka nepřečte kód z mobilu (poškrábaný displej), kód vytištěný v textu apod.              
• Pořízení čteček 2D kódů, náklady, které lékárnám nikdo neproplatí.
• Obecně lze říci, že výdej na e-Rp vyžaduje mnohem větší soustředění – je nutné neustále sledovat monitor a hlídat, co je načteno, co je potvrzeno. Mezi tím lékárník musí komunikovat s pacientem. Výdej e-receptu vyžaduje více kliknutí myší v porovnání s výdejem listinného receptu.
• Špatně zadaný e-recept lékařem, např. omylem zadáno „Hradí pacient“ nelze změnit, vznikají stresující situace v lékárně.
• Špatně vyplněná hlavička e-receptu – pojišťovna, rodné číslo, IČZ lékaře, pokud nebude lékárník moci opravit, ať je recept proplacen a pojišťovny si řeší přeúčtování mezi sebou; je nedořešena zodpovědnost za špatné údaje na receptu.
• Nedořešené jsou situace NEZAMĚŇOVAT – lékař předepíše lék po 90 tbl., nelze vydat ani 3x30 tbl. téhož léku.
• Není definována podoba průvodky. V případě, že by lékaři vydávali pacientům pouze EAN nebo 2D kód na papírovém nosiči nebo pacienti měli v mobilech pouze kódy, nastává problém pro lékárníka při expedici většího počtu e-rp.
• Problematika platnosti e-receptu – výpadky léků, delší doba pro objednání. Obecně nastane mnohem více situací, kdy nepůjde vydat pacientovi léky z důvodu prošlého e-receptu.
• Časová náročnost výdeje – může se zdát, že to není tak velká časová zátěž, jenže opak je pravdou. Vždyť v drtivé většině lidé nejsou schopni ani vyčkat tisku EET účtenky, a ta se tiskne automaticky ihned po výdeji.
• Problematika pořizování výpisu – v podstatě se totiž nedělají, pouze by se měla vrátit průvodka pacientovi a při ukončení zadat stav „částečně vydáno“. Budou vznikat chyby a nedorozumění – stačí, když se lékárník v první lékárně uklepne a zadá „kompletně vydáno“ a pacient se ke zbytku léků v další lékárně nedostane.
• Retaxace a druhá kontrola – v případě e-receptu nebude často možné provést druhou kontrolu správnosti vydaných léků druhým lékárníkem, neboť nebude podle čeho kontrolovat. Argument, že při výdeji jiného léku než předepsaného je lékárník ihned systémem upozorněn a musí tuto změnu potvrdit (spárovat předepsanou a vydanou položku), lze snadno vyvrátit. Stačí, aby před tárou stálo v řadě několik nedočkavých pacientů, a ve stresové situaci chyby budou vznikat. Půjdou ale hůř objevit.
• Recepty na novorozence, kteří nemají dosud rodné číslo nebo nejsou v registru pojištěnců – půjde vystavit recept? Jakým způsobem se případně doplní RČ na recept v lékárně?
• Problematika schvalování LP revizním lékařem – dosud nevyřešeno.
• V novém úložišti lze ukončit recept pouze s datem posledního výdeje. Je-li tedy např. v pondělí vydána pacientovi část léků a pro zbytek si přijde ve středu, je třeba po načtení e-receptu změnit datum pondělního výdeje na datum středeční.
• V případě výpadku úložiště hrozí situace, kdy si pacient s průvodkou může obejít lékárny a pokusit se o vícečetný výdej jednoho e-receptu.     

PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.