Lékořice a zdraví ústní dutiny

Rod Glycyrrhiza (čeleď Fabaceae) sice zahrnuje asi 30 druhů, ale hlavními zdroji Liquiritiae radix neboli kořenu lékořice jsou Glycyrrhiza glabra a Glycyrrhiza uralensis. Kořen lékořice je hojně využíván jako příchuť do potravin, cukrovinek i tabáku a extrakty se používají k léčbě mnoha onemocnění (gastrointestinální poruchy, respirační infekce, obtíže spojené s menstruací a menopauzou, kožní onemocnění). V posledních letech stoupá zájem o lékořici také pro její možný přínos pro zdraví ústní dutiny. Rozmanitá škála farmakologických aktivit lékořice je spojena s několika bioaktivními sloučeninami. Hlavním triterpenoidním saponinem je glycyrrhizin, který je rozsáhle studován pro své protizánětlivé, imunomodulační, hepatoprotektivní a antivirové vlastnosti. V lidském těle je glycyrrhizin metabolizován a přeměněn na kyselinu glycyrrhetinovou. Za řadou zdravotních přínosů stojí flavonoidy glabridin a isoliquiritigenin se svými antioxidačními a antimikrobiálními účinky. Lékořice je dobrým zdrojem bílkovin, pektinů, pryskyřic, škrobů, sterolů, gum, jednoduchých cukrů, polysacharidů a minerálních solí. Dále obsahuje třísloviny, fytosteroly (sitosterol a stigmasterol), kumariny, vitamíny (B1, B2, B3, B5, E a C) a glykosidy. Při hojení ran se spolu s kyselinou pantotenovou může uplatnit lecitin, biotin, niacin, mangan, vápník, vápenaté soli, proteiny a nukleové kyseliny.

Antikariogenní vlastnosti jsou lékořici připisovány už více než 30 let, přesto bylo publikováno jen málo studií, které by tyto účinky potvrdily. V jedné preklinické studii nebyl sice v přítomnosti sacharózy glycyrrhizinem ovlivněn růst Streptococcus mutans, ale jeho schopnost přilnout ke skleněnému povrchu byla téměř zcela inhibována. Antiadhezivní vlastnost glycyrrhizinu studovali také další autoři. Ukázali, že glycyrrhizin v závislosti na dávce inhibuje aktivitu glukosyltransferázy Streptococcus mutans, která se podílí na tvorbě nerozpustných glukanů nezbytných pro tvorbu biofilmu. V další studii bylo zjištěno, že když je glycyrrhizin přidán do okyseleného roztoku fosfát-fluoridu, zvyšuje příjem fluoridů a snižuje rozpustnost skloviny s největší pravděpodobností v důsledku účinku povrchového povlaku a jeho ukládání v porézní struktuře demineralizované skloviny. Naproti tomu ovšem nebyl v další studii pozorován žádný významný účinek glycyrrhizinu s ohledem na ztrátu minerálů v modelu umělých kazů in vivo. To ale mohlo souviset s nedostatečnou koncentrací glycyrrhizinu nebo dobou expozice. 

Také bylo zjištěno, že kyselina glycyrrhizinová snižuje rozpouštění skloviny in vitro tím, že inhibuje produkci kyseliny zubním plakem. V pilotní studii s 21 subjekty měl glycyrrhizin tendenci ke statisticky významnému účinku na kontrolu tvorby zubního plaku. Další pilotní randomizovaná dvojitě zaslepená studie zahrnující 40 osob ukázala, že čištění zubů zubní pastou obsahující glycyrrhizin (0,25 % nebo 0,50 %) po dobu 42 dní nemělo žádný vliv na index plaku ve srovnání s kontrolní zubní pastou. Autoři navrhli, že nedostatek účinku mohl být způsoben nedostatečnou koncentrací glycyrrhizinu a/nebo chemickou nekompatibilitou glycyrrhizinu s jinými složkami obsaženými v zubní pastě. V klinické studii s 16 jedinci bylo zjištěno, že čištění zubů gelem obsahujícím 2,5–10 % extraktu z lékořice (22 % glycyrrhizinu) třikrát denně po dobu 2 týdnů nedokázalo snížit nebo změnit složení zubního plaku ve srovnání s kontrolním gelem. V testu produkce kyseliny in vivo se však ukázalo, že gel obsahující lékořici inhibuje produkci kyseliny. Na základě výše uvedených studií se zdá, že glycyrrhizin v testovaných koncentracích a expozičních časech nabízí malý potenciál pro kontrolu zubního kazu.

Antibakteriální aktivita proti Streptococcus mutans byla zjištěna také u dalších čtyř sloučenin izolovaných z Glycyrrhiza uralensis. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) glycyrrhizolu A byla 1 μg/ml, 6,8-diisoprenyl-5,7,4′-trihydroxyflavonu 2 μg/ml, glycyrrhizolu B 32 μg/ml a gancaoninu G 125 μg/ml. Na základě těchto pozorování připravili autoři této studie extrakt z lékořice obohacený o glycyrrhizol A. Jako potenciální produkt proti zubnímu kazu vyvinuli lízátko bez cukru s obsahem lékořice, která v provedené pilotní studii s předškolními dětmi snižovala relativní procento výskytu Streptococcus mutans.

In vitro studie přinesly důkaz, že lékořice a její bioaktivní složky mají potenciál pro vývoj nových preparátů k léčbě nebo prevenci parodontitidy. Lékořice může jednak působit na parodontopatogeny, které představují důležitý etiologický faktor onemocnění. Uvádí se, že surový extrakt z Glycyrrhiza uralensis inhibuje růst i tvorbu biofilmu bakterií Porphyromonas gingivalis. Význam­né mohou být též účinky lékořice na zánětlivou odpověď hostitele. Lidské makrofágy předem ošetřené extraktem z lékořice před stimulací Aggregatibacter actinomycetemcomitans nebo lipopolysacharidem Porphyromonas gingivalis vylučovaly výrazně méně prozánětlivých cytokinů (IL-1β, IL-6, IL-8 a TNF-a), to ukázalo na jeho protizánětlivé vlastnosti, za nimiž stojí pravděpodobně isoflavonoidy licoricidin a licorisoflavan A. Nedávno byla provedena dvojitě zaslepená souběžná paralelní randomizovaná kontrolovaná klinická studie v délce čtyř měsíců se 44 dobrovolníky, kteří používali po dobu 15 dnů dvakrát denně buď ústní vodu s chlorhexidin glukonátem nebo s 20% koncentrací lékořicového extraktu. Obě ústní vody omezily hromadění plaku a zánět dásní. V další klinické studii se 104 dobrovolníky byla barva na dásně s 10% koncentrací extraktu Glycyrrhiza glabra účinná v prevenci onemocnění parodontu.

Na jednu stranu tedy mají výtažky z lékořice a její bioaktivní složky podle výsledků in vitro studií pravděpodobně příznivé vlastnosti pro léčbu a prevenci onemocnění ústní dutiny, které souvisí s jejich antiadhezivními, antimikrobiálními a protizánětlivými účinky. Na druhou stranu byly v klinických studiích často získány nekonzistentní výsledky. Pro potvrzení účinnosti lékořice v produktech ústní hygieny jako jsou ústní vody, zubní pasty, gely a žvýkačky je potřeba provedení dalších kvalitních klinických studií.

Mgr. Věra Klimešová 
Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu