SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ září

Na měsíc září nepřipadá žádný ze světových dní vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Světový den první pomoci, Světový den prevence sebevražd, Světový den orálního/ústního zdraví, Světový den boje proti sepsi, Světový den Alzheimerovy choroby, Světový den boje proti vzteklině a Světový den srdce. Z dalších dní můžeme uvést Světový den antikoncepce, dále Světový den lymfomu, resp. informovanosti (povědomí) o lymfomu, Mezinárodní den povědomí o fetálním alkoholovém syndromu, Světový den sexuálního zdraví a Světový den Duchennovy nemoci/svalové dystrofie.

Světový den dárců kostní dřeně (World Marrow Donor, WMDD)

Světový den dárců kostní dřeně (WMDD) se slaví po celém světě každou třetí sobotu v září, v roce 2023 připadá na 16. září. Akce se bude slavit ve více než 50 zemích na všech kontinentech a prostřednictvím sociálních i klasických médií osloví statisíce lidí. V našem přehledu světových dní zdraví patří k těm mladším – v roce 2015 se slavil poprvé. Od té doby se rozrostl v celosvětovou akci, do níž se zapojují dárcovská centra, registry, transplantační centra, pacientské iniciativy, pacienti a dárci i široká veřejnost. WMDD je oslavou všech dárců krvetvorných buněk na celém světě s cílem zvýšit povědomí o významu transplantace kostní dřeně pro záchranu života pacientů.

V listopadu 1958 provedl francouzský onkolog a imunolog Georges Mathé jako první úspěšnou alogenní transplantaci kostní dřeně u nepříbuzných dárců a příjemců, aby zachránil šest jugoslávských pracovníků jaderné elektrárny, kteří byli omylem ozářeni a jejichž vlastní kostní dřeň byla poškozena radiací během kritické události v Ústavu jaderných věd Vinča. Přestože těla pacientů transplantaci odmítla, pět pracovníků se nakonec uzdravilo.

První úspěšnou transplantaci kostní dřeně mezi osobami, které nebyly jednovaječnými dvojčaty, uskutečnil americký lékař Robert Alan Good v roce 1968. Jeho tým transplantoval kostní dřeň osmileté dívky jejímu pětiměsíčnímu bratrovi s těžkou poruchou imunity. Ta předtím vedla k úmrtí jedenácti mužských členů jeho rozvětvené rodiny. Transplantace byla úspěšná a z chlapce vyrostl zdravý dospělý člověk.

Další americký lékař, Edward Donnall Thomas, vyvinul transplantaci kostní dřeně jako léčbu leukémie za pomoci své manželky a výzkumné spolupracovnice Dottie Thomasové. V roce 1990 obdržel za svůj objev Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu.

V kostní dřeni sídlí krvetvorné kmenové buňky, které se podle potřeby přetvářejí v důležité krevní elementy. Člověk jí má mezi 2,5 a 4 kilogramy. Obsažená je v dlouhých kostech, pánvi.

Důležité informace o dárcovství kostní dřeně a kmenových buněk:

- většina kmenových buněk dárců se odebírá z krve, nikoli z kostní dřeně

Sice se běžně používá termín „transplantace kostní dřeně“, ale častěji se ve skutečnosti jedná o transplantaci s použitím kmenových buněk, které jsou odebrány z krevního řečiště, nikoliv z kostní dřeně.

- často se považuje odběr kmenových buněk za obtížný, nepohodlný a bolestivý

Při darování kmenových buněk z krve je bolest velmi malá. Několik dní před odběrem se dárci aplikuje filgrastim, který stimuluje kostní dřeň k produkci dalších krvetvorných kmenových buněk. Během aplikace filgrastimu může dárce pociťovat bolest kostí. Nežádoucí účinek není obvykle závažný, po ukončení procesu odběru odezní.

Dárcovství kostní dřeně, méně častá forma dárcovství, je chirurgický zákrok prováděný na operačním sále v celkové anestezii, takže dárce necítí žádnou bolest, když je mu odebírána kostní dřeň z obou stran pánve.

- dárci a příjemci jsou porovnáváni pomocí procesu zvaného HLA typizace

Proces, při kterém dochází k hodnocení shody antigenů dárce a příjemce, se nazývá HLA (human leukocyte antigens, lidské leukocytární antigeny) typizace. Nesouvisí s krevní skupinou, ale má co do činění s imunitními proteiny, které všichni dědíme při narození od obou rodičů. Imunitní systém pomocí těchto proteinů pozná, které buňky patří do našeho těla a které nikoli (optimální shoda znamená, že osm z osmi markerů je stejných).

- tři čtvrtiny lidí, kteří potřebují transplantaci, nemají vhodného sourozence

Častý názor, že většina pacientů může najít vhodného dárce kmenových buněk ve vlastní rodině, je mylný. To znamená, že přibližně 75 % pacientů musí spoléhat na potenciální dárce z registru. I když je sourozenec dokonale shodný, mohou existovat zdravotní důvody, proč nemůže být dárcem. Mezi zdravotní omezení patří infekce, jako je HIV a hepatitida, autoimunitní onemocnění, jako je lupus, problémy s krvácením a rakovina v anamnéze aj.

- zvláště pro příslušníky menšinových skupin je obtížné najít vhodné dárce

I když existuje více registrů, může být nalezení vhodného dárce problematické zvláště v případě příslušníků menšinových skupin (např. různých etnických skupin), protože ti bývají v registrech nedostatečně zastoupeni. Ještě obtížnější může být najít dárce pro lidi smíšeného etnického původu, protože složení jejich HLA může být složitější.

Pro pacienty, kteří nemohou najít shodného dárce, existují další možnosti, včetně dárcovství od člena rodiny, který je napůl shodný (tzv. haploidentická transplantace), nebo použití kmenových buněk z darované pupečníkové krve, které nevyžadují úplnou shodu.

Transplantace kostní dřeně a kmenových buněk je život zachraňující léčba pro mnoho lidí. Počet dárců viz tabulka.

Dárcovství kostní dřeně je dobrovolný čin. Na rozdíl od dárců krve bývá dárce kostní dřeně často jediný člověk na světě, který může těžce nemocného zachránit.

V ČR existují dva registry dárců kostní dřeně:

- Český národní registr dárců dřeně, o. p. s.

- Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM

Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD)

ČNRDD byl založen jako jedna z aktivit Nadace pro transplantace kostní dřeně v roce 1992 z podnětu rodin nemocných s těžkými hemato-onkologickými onemocněními. Registr dárců dřeně je databází zdravých dobrovolníků ochotných darovat v případě potřeby malou část vlastních krvetvorných buněk k transplantaci komukoliv, kdo by tuto pomoc potřeboval, a to anonymně, bez ohledu na jeho věk, pohlaví, národnost či vyznání. Dárcovství dřeně je považováno za nejvyšší dar člověka člověku, a proto je u nás – stejně jako na celém světě – bezplatné. Vstoupit do ČNRDD a zachránit tak lidský život může zdravý muž či žena ve věku 18–35 let v případě nepříbuzných dárců (v případě příbuzenského darování věková hranice stanovena není). Dalšími podmínkami jsou dobrý zdravotní stav, žádné závažné onemocnění v minulosti, bez trvalého užívání léčivých přípravků (vyjma antikoncepce a léčivých přípravků ke zvládnutí sezónní alergie) a tělesná hmotnost vyšší než 50 kg.

Za třicet let fungování ČNRDD pomohl nalézt kostní dřeň více než dvěma tisícům nemocných v České republice. 894 štěpů nemocným darovali tuzemští dárci a 1 193 štěpů se pro ně našlo v zahraničí, nejčastěji v Německu.

Český registr dárců krvetvorných buněk

Český registr dárců kostní dřeně, dnes Český registr dárců krvetvorných buněk, vznikl v roce 1991 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) a je zapojen do sítě více než 60 registrů po celém světě. Vstoupit do registru může zdravý muž či žena ve věku do 40 let v případě nepříbuzných dárců. V případě příbuzenského darování věková hranice stanovena není. Dárci jsou v databázi registrováni do věku 55 let. Jakmile dosáhnou této věkové hranice, jsou z registru automaticky vyřazeni. Těhotné ženy jsou z databáze registru dočasně vyřazeny – jsou vedeny v databázi jako dočasně nedostupné po dobu dvou let, potom jsou zpětně do databáze zařazeny. Darování krvetvorných buněk je pak možné nejdříve 1 rok po porodu anebo půl roku po ukončení kojení.

Základním právním předpisem upravujícím transplantace v České republice je zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon) v platném znění.

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.