Potenciál šnečího slizu při péči o kůži

Na trhu se objevuje stále více kosmetických přípravků se šnečím slizem a extraktem ze šnečích vajíček. Nabízí se otázka, zda lze tvrzení o jejich slibných účincích na pleť podložit odbornými důkazy. Nejstarší aplikace šnečího slizu je doložena již u Hippokrata, Při objasňování molekulárních používal rozdrcené hlemýždě ke zmírnění zánětlivých kožních onemocnění. Avšak teprve nedávno, když chilští farmáři zjistili, že se jejich kožní léze rychle hojí bez jizev krátce po manipulaci se slimáky, se používání šnečího slizu dostalo do popředí zájmu vědců a výrobců kosmetiky. První komerční šnečí krém byl schválen pro patentování vynálezu Světovou organizací průmyslových patentů v roce 1993. Následně, v roce 1995, byl oficiálně uveden na trh první produkt se slizem Helix Aspersa Müller (hlemýždě kropenatého).

Plži produkují značné množství slizu a látky v něm obsažené využívají také k obraně před bakteriálními či mykotickými patogeny a k realizaci jejich humorální i buněčné imunity. Nejčastěji jsou látkami tohoto typu ve slizu plžů především achacin, lektin, mytimacin-AF, acharan sulfát, glutation- S-transferáza, superoxiddismutáza, mucin. Antibakteriální či antimykotický účinek slizu pravděpodobně spočívá v cytotoxické a hemaglutinační aktivitě vůči potenciálním patogenům. Účinnost výše zmíněných látek nemusí být vždy dostačující k usmrcení jednotlivých patogenů, avšak dokáže narušit exponenciální fázi růstu mikrobiálních patogenů, popř. mohou tyto látky indukovat aglutinaci grampozitivních a gramnegativních bakterií. V in vitro studii byl prokázán antimikrobiální účinek slizu Achatina reticulata na Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a Pseudomonas aeruginosa. Autoři jiné studie izolovali několik bioaktivních sloučenin s antimikrobiálními a antivirovými účinky ze slizu Cornu aspersum (hlemýždě kropenatého). Izolované frakce slizu obsahovaly sloučeniny s různou molekulovou hmotností a měly silný antibakteriální účinek proti několika kmenům Pseudomonas aeruginosa a slabý účinek proti Staphylococcus aureus. In vitro bylo také prokázáno omezení tvorby biofilmu a aktivity faktorů virulence, jako je α-hemolysin, koaguláza a proteázy produkované kmeny Staphylococcus aureus.

Při objasňování molekulárních mechanismů regeneračních účinků sekretu Cryptomphalus aspersa na kůži byl pomocí různých metod potvrzen jeho významný antioxidační potenciál a zároveň bylo zjištěno, že sliz stimuluje proliferaci fibroblastů a přeuspořádání aktinového cytoskeletu. Další mechanismy podílející se na regeneračním účinku slizu zahrnují stimulaci sestavování extracelulární matrice a regulaci metaloproteinázových aktivit. V preklinických experimentech byly prokázány protizánětlivé účinky slizu Lissachatina fulica (oblovky žravé). Její slizový extrakt vykazoval antiproteinázovou aktivitu, přičemž vodný extrakt měl výrazně vyšší účinek než ethanolový extrakt. Vodné extrakty (1 000 ug/ml) inhibovaly aktivitu proteinázy až ze 70,81 ± 0,40 %, zatímco ethanolový extrakt při stejné koncentraci inhiboval pouze ze 43,27 ± 0,23 %. Extrakty slizu měly také antilipoxygenázovou aktivitu, vykazovaly 37,19 ± 3,15 (vodný extrakt) a 33,88 ± 2,77 % (ethanolový extrakt) inhibici. V in vivo modelech akutního a chronického zánětu extrakt ze slizu redukoval ušní edém potkanů indukovaný ethylfenylpropiolátem. V jiném experimentu extrakt slizu Achatina fulica vykazoval mírný protizánětlivý účinek na akutní edém vyvolaný subplantární injekcí karageninu u kuřat ve srovnání s diklofenakem. Pomocí testu s DPPH (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl) u něj byl prokázán mírný antioxidační účinek. Na myších modelech byl prokázán hojivý účinek slizu Helix Aspersa Müller. Aplikace šnečího filtrátu pozitivně ovlivnila proliferační a remodelační fázi hojení.

Glykoproteiny ze slizu Achatina fulica byly účinné při hojení ran u experimentálně popálených myší. Při klinické studii se 100 pacienty s akutní radiodermatitidou si po dobu tří měsíců jedna skupina aplikovala krém se sekretem Cryptomphalus aspersa a druhá krém s pomocnými látkami.

Účinek byl hodnocen po prvním týdnu a za jeden, dva, tři a šest měsíců po zahájení terapie. Ve skupině léčené sekretem Cryptomphalus Aspersa bylo zaznamenáno statisticky významné klinické zlepšení erytému, svědění a pálivé bolesti po prvním týdnu i po prvním měsíci aplikace krému. V klinické studii s 27 dospělými pacienty s hlubokými částečnými popáleninami obličeje se 2týdenní aplikace krému s hlemýždím extraktem ukázala jako bezpečná a účinná léčba. Tři malé klinické studie (s 10, 20 a 22 pacienty) ukázaly na možnost používat krém se slizem Cryptomphalus aspersa po ošetření stárnoucí pokožky frakčním laserem. Krém u testovaných osob urychlil hojení poškození způsobené laserem a významně snížil související nepříznivé účinky. Navíc krém se slizem zlepšil kosmetický výsledek po aplikaci laseru. Důležité jsou také výsledky tříměsíční klinické studie s 50 ženami, které si aplikovaly krém se sekrečním filtrátem v rámci denní péče. U těchto žen došlo ke snížení transepidermální ztráty vody a k významnému zlepšení v drsnosti, pevnosti a elasticitě kůže. Výrazné zlepšení jemných linek a vrásek bylo zaznamenáno jak při aktivní léčbě, tak při aplikaci pouhého vehikula. Ve 12týdenní klinické studii se 40 muži a ženami ve věku 40 až 70 let byl testován účinek krému s extraktem z vajíček Cryptomphalus aspersa na zlepšení vzhledu pleti. Ve 12. týdnu dermatolog zaznamenal 53% snížení drsnosti kůže, 26% zlepšení jasu pokožky a 12% snížení dispigmentace kůže. Neinvazivní měření elastometrem prokázalo zvýšení elasticity kůže.

Extrakt šnečího slizu má potenciál stát se významnou složkou kosmeceutik. I když by pro potvrzení účinků bylo zapotřebí detailnější a robustnější klinické testování s větším počtem probandů. Významný potenciál je zřejmý i z prozatím omezených experimentálních zkušeností.

Mgr. Věra KLIMEŠOVÁ

Laboratoře aplikovaného výzkumu

a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu