Naneštěstí se o reputaci farmacie starají i „farmabráchové“

V září to bude rok, kdy byl z vězení propuštěn Martin Shkreli. Už ho znáte, je to ten Martin Shkreli z minulého čísla. Ten, který zdražil Daraprim o víc než 5 000 % a vysloužil si tím označení „nejnenáviděnější muž Ameriky“ a taky přezdívku Pharma-Bro (FarmaBrácha).

Kvůli extrémnímu zdražení ale do vězení nešel. Ale možná trochu ano. Obžalovali jej totiž hlavně (a možná jenom) proto, že na sebe poutal příliš pozornosti.Při následném šetření doručil letos

Zajímá vás jeho příběh?

Jako dítě albánských přistěhovalců vyrůstal Martin Shkreli v dělnické komunitě v Brooklynu. Díky vysoké inteligenci byl přijat na nejlepší střední školu ve Spojených státech, Hunter College High School. I přes to, že je škola umístěna na Manhattanu, v bohaté čtvrti Upper East Side, školné se tu neplatí. Jedná se o výběrovou střední školu (přijati jsou pouze uchazeči, kteří se podle výsledku vejdou do čtvrtiny nejlepšího procenta národních srovnávacích testů) a téměř 40 % absolventů je přijato na nějakou z osmi nejprestižnějších amerických univerzit Ivy League, téměř čtvrtina z nich pak na Harvard, Yale nebo Princeton.

Shkreliho ale „nadějné vyhlídky“ nemotivovaly dostatečně. Střední škola s charakterem vysokoškolského způsobu výuky ho přestala bavit a v posledním ročníku do ní přestal chodit. Dosavadní vynikající studijní výsledky a také kredity získané na stáži v hedgeovém fondu Cramer, Berkowitz and Company (v sedmnácti letech) mu ale pomohly získat středoškolský diplom na City-As-School High School. Bakalářský titul z obchodní administrativy (BBA) získal v roce 2004 a zároveň se více méně formou samostudia věnoval studiu chemie léčiv, údajně proto, že jeden z jeho rodinných příslušníků trpěl depresí rezistentní na jakoukoliv terapii.

Chemických znalostí dokázal náležitě využít. Jako spolupracovník výše zmíněného fondu Cramer&Berkowitz zahájil kariéru spekulanta s akciemi. Takzvaný prodej „nakrátko“ (shorting) spočívá v tom, že si půjčíte hodnotné akcie, vsadíte na jejich pokles tím, že je prodáte, a když jejich cena klesne, koupíte je zpátky a vrátíte. Existuje dokonce i „naked“ (nahatá) varianta shortingu, prodáte akcie, které ani nemáte. Jen je musíte dostatečně rychle koupit a dodat.

Prvním úspěšným Shkreliho shortingem bylo doporučení prodeje akcií farmaceutické firmy Regeneron Pharmaceuticals. Úspěch Shkreli pojistil a na internetu firmu intenzivně kritizoval. Tehdy probíhala 3. fáze klinické studie léku na hubnutí Axokine. Ten nakonec nebyl tak úspěšný, jak se čekalo a akcie Regeneronu spadly o více než polovinu. Hedgeový fond vydělal a Martin Shkreli ve dvaceti letech poprvé přitáhl pozornost Komise pro cenné papíry a burzy.

O tři roky později, v roce 2006, založil vlastní hedgeový fond Elea Capital Management. I tady se specializoval na shortování akcií, jenže to nevyšlo. Nebyl schopen ustát ztrátu, když oproti jeho očekávání akcie stouply, nakonec musel podle rozsudku obchodního soudu zaplatit věřitelům, bance Lehman Brothers, 2,3 milionu dolarů. Nezaplatil, dřív než začala banka pohledávku vymáhat, poslala finanční krize v jiné velké hře Lehman Brothers do propadliště dějin a Shkreli vyvázl.

Se střídavými úspěchy spekuloval dál. Stal se známým tím, že veřejně útočil na společnosti a shortoval jejich akcie, prodával nakrátko. K útokům využíval webovou stránku, na které publikoval drby a klepy k ničení biotechnologických společností, jejichž akcie shortoval pod křídly nově založeného fondu MSMB Capital. Jako „úspěšný“ příklad lze uvést jeho útok na akcie výrobce inhalačního inzulínu. Při shortování akcií firmy Afrezza Mann- Kind podal petici k FDA, v níž uvedl celou řadu důvodů, proč by neměl být schválen. Nakonec, dávno potom, co Shkreli vydělal, schválen byl, ale už neměl očekávaný komerční úspěch.

Pak znovu padla kosa na kámen. Prostřednictvím banky Merrill Lynch vsadil Shkreli proti dalšímu léku na obezitu (Contrave) a shortoval 32 milionů „nahatých“ akcií firmy Orexigen Therapeutics den poté, co FDA odmítla Contrave schválit. Jenže akciový trh se rychle vzpamatoval, cena akcií znovu narostla a Shkreliho fond MSMB Capital byl najednou prázdnou schránkou s dluhem 7 milionů dolarů. Vzestupná tendence ztrát odstartovala hru známou jako Ponziho schéma, nebo u nás častěji jako letadlo.

Aby jej udržel ve vzduchu, založil Shkreli další fond MSMB Health a investiční společnost Retrophin (rekombinantní dystrophin). Jeho ambicí možná bylo vyvíjet nové léky (na svalovou dystrofii) a nandat to biotechnologickým firmám, které zatím jen kritizoval. Jenže Retrophin se jako inovativní firma jen tvářila. Ve skutečnosti pouze kupovala zavedené molekuly a vydělávala na jejich zdražení. Z peněz investorů na rozjezd Retrophinu Shkreli, jen tak mimochodem, uhradil dluh u Merrill Lynch. Když mu na to představenstvo firmy přišlo, v září 2014 ho vyhodili. Jím zavedené dvacetinásobné zdražení thiproninu ( Thiola) proti cystinurii a pětinásobné zdražení kyseliny chenodeoxycholové (Chenodal) sice zůstalo ve stínu pozdějšího zdražení Daraprimu, ale ani po odchodu Shkreliho z firmy ke zlevnění nedošlo.

Aby vyrovnal dluh u Retrophinu, založil hned v únoru 2015 další firmu, Turing Pharmaceuticals. A světe div se, přízeň investorů mu do začátku přinesla 65 milionů dolarů, na které získal další úvěr ve výši 30 milionů dolarů. Pak koupil práva na Daraprim, zdražil jej o 5500 %, šel kvůli tomu „na kobereček“ do kongresu Spojených států, slíbil sice, že doporučí správní radě, aby Daraprim zase zlevnila, ale ještě ten den označil kongres za partu idiotů. Dál utrácel ve velkém, kvůli predátorskému zdražování léků se stal se kapitolou ve volební kampani Hillary Clinton, nabídl odměnu tomu, kdo mu přinese pramen jejích vlasů, dostal se za to do vazby… Za nic z toho ale odsouzen nebyl.

Porota jej shledala vinným z podvodu, protože posílal investorům dvou jím řízených hedgeových fondů (MSMB Capital a MSMB Healthcare) falešné výpisy z účtů a zatajoval obrovské ztráty; konkrétně jim tvrdil, že firma má aktiva 35 milionů dolarů v okamžiku, když měla na účtech méně než 1 000 dolarů. Dále byl usvědčen ze spiknutí a intrik, jejichž cílem bylo podpořit cenu akcií společnosti Retrophin. I když státní zástupce navrhoval trest vězení patnáct let (z dvaceti možných), soudce jich Shkrelimu v roce 2018 vyměřil sedm.

Ale nebyl to jeho poslední soud. Na základě antimonopolní žaloby Federální obchodní komise (FTC), což je obdoba našeho antimonopolního řadu, rozhodla v lednu 2022 soudkyně federálního soudu pro newyorský obvod Manhattan Denise Coteová, že Shkreliho bývalá společnost (Turing Pharmaceuticals) musí vrátit 64,6 milionů dolarů zisku ze zvýšení ceny Daraprimu. Shkreliho osobní podíl na této částce činil zhruba 25 milionů dolarů. Dále soudkyně Shkrelimu udělila doživotní zákaz přímo či nepřímo se jakýmkoli způsobem realizovat ve farmaceutickém průmyslu.

Nejspíš zbytečně. V květnu 2022 byl Shkreli propuštěn z vězení a už 25. července 2022 oznámil založení nové společnosti Druglike, Inc., která se podle všeho zabývá farmaceutickým průmyslem. Podle Shkreliho je tradiční software pro objevování nových léků příliš složitý a nákladný a Druglike má odstraňovat překážky v objevování léků v rané fázi vývoje, zvýšit inovace a narušit ekonomiku lékového byznysu tím, že umožní široké skupině inovátorů a přispěvatelů, nikoliv pouze farmaceutickým firmám a farmaceutickým gigantům, profitovat z objevování léků. V tiskové zprávě Shkreli popisoval společnost Druglike jako softwarovou platformu Web3 pro výzkum léčiv. Zjednodušeně řečeno – a jak to chápu já – je Druglike něco jako aplikace pro těžení bitcoinu (nebo jiné kryptoměny), jen se těží ideální molekula pro další farmaceutický výzkum. Aplikace „obsadí“ část výpočetní kapacity přihlášeného počítače a obsazená výpočetní kapacita mnoha uživatelů pak slouží jiným programům, které hledají optimální molekulu vhodnou pro další výzkum léčiv. Za každou vhodnou sloučeninu pak uživatelé dostávají část tokenu kryptoměny s narcistní zkratkou $MSI.

Za písmeny MSI se totiž ukrývá Martin Shkreli Inu a inu, nebyl by to Martin Shkreli, kdyby svoje životní eskapády náležitě neokořenil. Ještě v srpnu 2022 byl pod dohledem probační služby a nemohl si chodit, kam chtěl, zejména si nemohl dovolit porušit podmínky předčasného propuštění nějakou nelegální aktivitou. Tou je v New Yorku mimo jiné i prostituce, jak na straně poskytovatele, tak na straně konzumenta. Martin Shkreli to vyřešil tak nějak typicky po svém. Dnes je internet plný obsahu „pro dospělé“ a velká jeho část je dostupná zdarma. Rozšířený obsah se dá za jednotky dolarů pořídit na mnoha online platformách, které se zejména v průběhu covidu ještě více rozkošatily. Martin Shkreli ale asi platit nechtěl, a tak si soubor BigTitsRoundAsses (velká prsa, kulaté zadečky) stáhl „zdarma“ prostřednictvím torrentu z pirátského serveru; i s trojským koněm obsahujícím malware redline. Stopy vedou na ruské servery, ale to je pro celý příběh asi vedlejší.

Ve výsledku Shkreli zaznamenal osobní ztrátu ve výši asi 400 000 dolarů (200 ETH), a když se to provalilo, spadla necelé tři týdny po založení Druglike (12. 8. 2022) finanční hodnota $MSI o 95 %.

Tato malá osobní tragédie talentovaného génia měla další pokračování. V říjnu 2022 požádal americký antimonopolní úřad, Federální obchodní komise (FTC), Martina Shkreliho, aby se dostavil k podání vysvětlení, zda založením a provozováním své nové společnosti neporušuje soudní zákaz činnosti ve farmaceutickém průmyslu. A protože k žádnému vysvětlení nedošlo, podala FTC letos v lednu podnět na soudní přezkoumání možného porušení předchozího rozsudku. Shkreli by tak mohl být stíhán za pohrdání soudem.

Při následném šetření doručil letos v květnu americký probační úřad soudu v Brooklynu hodnotící zprávu, ve které uvádí, že Martin Shkreli žije se svou sestrou v newyorském Queensu a vydělává 2 500 dolarů měsíčně jako konzultant pro advokátní kancelář Christopher K. Johnston LLC. Podle zprávy sice vypadá na polepšeného hříšníka, ale Druglike stále běží a vyšetřování nadále probíhá.

A Daraprim?

Daraprim je dnes stále ve vlastnictví farmaceutické firmy Turing Pharmaceuticals, jen se po nástupu Shkreliho do vězení přejmenovala na Vyera Pharmaceuticals, má se sídlo ve švýcarském městě Zug a kanceláře v New Yorku. A přestože byl pro trh ve Spojených státech v roce 2020 zaregistrován generický pyrimethamin, Daraprim se v současnosti prodává dráž než po zdražení v roce 2015. Tabletu léku z padesátých let minulého století pořídíte zhruba za 790 dolarů.

Stanislav HAVLÍČEK