V souvislosti se změnou odměňování se opakovaně hovoří také o rozdělení společné obchodní přirážky pro distribuci a lékárnu.

První návrh na oddělení přirážky padl dokonce už v roce 1992 na jednom z prvních sjezdů Komory. Poměrná část přirážky pro distribuci prošla za 30 let dynamickým vývojem a v posledních měsících či letech opakovaně narůstá. Zaznamenali jste ve vaší lékárně takový nárůst? Přivítali byste oddělení přirážky a jaký by měl být výsledný stav?

PharmDr. Miroslav KOŠKA, Lékárna Dr. Max, Brno

Situaci ohledně rozdělení společné obchodní přirážky sleduji, ačkoliv osobně s cenotvorbou v lékárně do kontaktu moc nepřicházím. Spolu s DtP a jejich podmínkami a dalšími různými omezeními v objednávání zboží je to něco, co samozřejmě zhoršuje ekonomiku lékáren. Na druhou stranu však asi také chápu distributory, pro které je obchodní přirážka důležitou součástí jejich příjmu – a i jim rostou ceny pohonných hmot, nároky na mzdu zaměstnanců a další. Při stále se víc a víc snižujících cenách LP si nejsem jist, jak moc by rozdělení společné přirážky lékárnám pomohlo. Myslím, že větší efekt by měla změna v celkovém odměňování a zavedení výkonů či hrazení některých našich činností, ke kterým jsme díky svému vzdělání jednoznačně kompetentní a nenahraditelní – odvykání kouření, snižování hmotnosti, edukace užívání inhalačních lékových forem, edukace hypertoniků, diabetiků, kontrola lékového záznamu pacienta, nouzový výdej LP vázaného na recept v akutní situaci, očkování a mnoho dalších.

PharmDr. Přemek CÍSAŘ, Lékárna Modřínová, Třebíč

Zaznamenali jsme nárůst na stranách distributorů a nejsme za to rádi. Kdybych se měl zasnít nad budoucím stavem, tak by mi časopis nestačil. Ale ve zkratce. Marže může být společná nebo rozdělená, ale měla by být menší, protože by byla za logistické služby. Mj. by se mohlo defi novat, že to je ta cena, kterou zaplatí zdravotní pojišťovna. A pak by tu byla platba za výkon, ale ne současných směšných 18 Kč včetně DPH. (Je těm lidem jasné, že za to by automechanik ani nezvedl klíč ze země?) Tuto částku by pak zaplatil pacient. Samozřejmě by to kladlo důraz na kvalitní péči o pacienta. Bylo by zřejmé, že zde se jedná z velké části o platbu za práci lékárníka. Dokud bude maržový systém, tak ten, kdo bere Xarelto, platí dispenzaci tomu, kdo bere Tritace. Kdybych se měl zasnít ještě víc, pak bych stanovil, že lékař předepíše denní schéma a léčivo a lékárník vybavuje pacienta chronickým lékem, dokud recept nebude lékařem zrušen. V takovém případě bychom mohli i část výdeje na předpis přenechat farmaceutickým laborantkám a lékárník by se mohl věnovat konzultacím při výdeji léků a doplňků stravy. Jistě by ty kompjůtery uměly nastavit, že farmaceutická asistentka smí vydat jen 3x za sebou, respektive, že jednou ročně musí dojít ke konzultaci s lékárníkem, který by rozvedl dispenzační maximum, samosebou s vyšším ohodnocením výkonu. Zároveň by měl být lékárník ohodnocen za „nevydaný lék“, pokud preskribce byla zdvojená nebo chybná. Důležité je, aby se pacienti dozvěděli a pochopili, že ohodnocení z hodnoty krabičky je vlastně poškozuje, stejně jako ohodnocení za uskutečněný výdej.

PharmDr. Veronika HORÁKOVÁ, Nemocniční lékárna Fakultní nemocnice, Motol

Asi bych úplně nejvíc přivítala, kdyby hlavní příjem lékáren nebyl generován skoro vý hradně z obchodních přirážek rozdělovaných mezi lékárnu a distribuci, ale abychom byli konečně odměňováni především za odborné činnosti, které v lékárnách poskytujeme svým pacientům, ať již ambulantním, nebo hospitalizovaným. Co se týká společné přirážky distributora a lékárny: Již v minulosti bylo učiněno několik pokusů o zastropování obchodní přirážky distributora, neboť si distribuce často ukrojí tak veliký krajíc ze společné marže, že na lékárnu už prakticky nic nezbude. Tyto snahy zatím nikdy úspěchem nedopadly.

Z mého pohledu by oddělení marží bylo spravedlivější, pokud bychom se domluvili na akceptovatelných maržích, které by lékárně zůstaly. Celý systém by byl odolnější např. vůči zneužívání společné marže ke kompenzaci snížení maximální ceny původce, nebo jednostranným zvýšením přirážky distributora vůči lékárnám.

Mgr. Helena SLÁMOVÁ, Lékárna Komín, Brno

Na takovou otázku nemám jednoznačný názor. Dříve jsem byla spíše pro oddělení. To jsem si ale naivně myslela, že by se přirážka distributora pohybovala v podobné výši jako dnes, jenom by nebyla propojená s naší a distributoři by si s ní nemohli hrát, jak chtějí. Na naší přirážce by se nezměnilo nic, maximálně by nezávisle v jednotlivých pásmech vzrostla vzhledem ke zdražování kde čeho. Znejistěla jsem po přečtení článku od kolegy Hampela. Mrazí mě, jak by to nakonec mohlo dopadnout. Distributoři by si z pozice síly dokázali vyjednat a zafi xovat mnohem větší část přirážky, než mají dnes, a nám by zase zbyly jen oči pro pláč.

Také mám obavy, jak by to vypadalo v praxi, abychom se zase nedočkali nějakého skvělého výpočtu arcustangenscotangens. Současná situace sice není ideální, ale já bych to snad radši nechala. Už se v našem absurdistánu bojím každého pokusu o jakoukoliv změnu. Často se zvrhlo i to, co dříve lékárníci považovali za správný směr a rozhodnutí. Často byl zneužit a pokřiven i pů vodně dobrý úmysl. Nechce se mi věřit, že by pouhým oddělením přirážky začaly profi tovat zrovna nezávislé lékárny. Na ty se ohled nikdy moc nebere. Distributoři si urvou, co půjde. Řetězcové lékárny, majetkově propojené s distributory, to nijak zásadně neovlivní nebo na tom budou lépe, nezávislé budou zase o něco víc bojovat o přežití. Takže já se jako provozovatel takové nezávislé lékárny možná budu raději přetahovat o přirážku distributora 2,1 nebo 2,5 % než abych přišla třeba o celou třetinu přirážky.

Možná bych neměla takový postoj, kdyby bylo odměňování lékáren nastaveno tak, abych mohla zaplatit své lidi adekvátně jejich vzdělání a kvalifi kaci ve zdravotnictví, abych dokázala platit závazky s rezervou, ustát vzrůstající náklady na provoz a aby mě drobné výkyvy v přirážce distributora nemusely zajímat. Abych se nemusela obávat, že se jakýkoliv návrh potřebné změny v poskytování lékárenské péče pro zachování její kvality zneužije, abych pokaždé s hrůzou nečekala, že zase budeme jako odborníci v menšinovém zastoupení převálcováni a vykořistěni lobbingem zájmových skupin, které nemají se zdravotnictvím nic společného a že mne to existenčně ohrozí. Možná bych se nemusela takto strachovat o osud veřejných lékáren, pokud by neexistovalo majetkové propojení lékáren a distribuce, jaké nemá v zahraničí obdoby.

Podle mého názoru distributor nemá mít vazby na jakékoliv lékárny, nemá mít možnost si vzít bez omezení prakticky celou přirážku, kdykoliv se mu zachce, nemá mít právo rozhodovat, komu lék dodá nebo nedodá. Jediná funkce, kterou má mít distributor, je dodat mi bez jakékoliv další prodlevy, vytáček a omezení lék, který si objednám za přesně jasných cenových podmínek. Lékárna by ve vztahu s distributorem nikdy neměla mít submisivní postavení.

Na závěr odpovím na otázku otázkou: Jsme si opravdu jistí, že rozdělení společné přirážky nepoškodí nezávislé veřejné lékárny, které bychom měli podporovat a chránit v prvé řadě a že máme takové vyjednávací postavení, abychom zabránili nějakému nepěknému vývoji, který nastínil kolega Hampel?

Mgr. Filip ŠKARDA, U Matky boží pomocné, Veselí nad Lužnicí

Obchodní přirážka je téma, které lékárny i distributory provází snad od vzniku lékárenství takového, jaké dnes známe. Je pravdou, že přirážka jednotlivých distributorů pravidelně narůstá, naštěstí prozatím dle mého názoru v „relativně rozumných“ mezích (zřejmě z konkurenčních strachů) – pominu-li některé přípravky, kde si bez jakéhokoliv zjevného vysvětlení a příčiny distributor ukrajuje většinovou část. Další poměrně nehezká věc, je, že ačkoliv marže na regulované léčivé přípravky se řídí degresí, OP distributora zůstává bez degrese, takže u nejdražších léků distributor ukrojí většinu ze sdílené marže. Rozdělení obchodní přirážky, je věc diskutovaná dlouhé roky. V ideálním případě by to bylo pro lékárníky nejspíše žádoucí, a může se to zdát jako super nápad. Je však potřeba se zamyslet nad zásadními otázkami, jak by k takovému oddělení došlo a v jakém poměru. Byla by OP distributora zastropována nějakým procentem? Řídila by se také degresí? Jakým mechanismem by mohlo dojít ke změnám? Jak by bylo zajištěno, že nebudou jednotliví silní hráči na trhu zvýhodňováni nějakou další formou zpětných bonusů? Nevedlo by to k dalšímu rozšíření příšerných DTP kanálů?

Otázka oddělené OP je možná až tehdy, kdy nebude OP hlavním příjmem lékárny. Dokud nebudeme z větší části hodnoceni výkonově, je velmi nebezpečné toto téma otevírat. Proč je to nebezpečné? Ruku na srdce, jsou naše vyjednávací možnosti a páky dostatečně silné na to, aby případné oddělení bylo ve prospěch lékáren? Máme kapitál na lobby? Máme profesionály, kteří se v PA vyznají? Máme týmy lidí, kteří by se zabývali pouze tímto? Bohužel 4x NE, distributoři 4x ANO. Dovoluji si v tomto okénku důrazně varovat před otevíráním tohoto tématu, nedopadlo by to pro nás dobře.

PharmDr. Lukáš MALÝ, Lékárna Klášter, Liberec

Pokud by se povedlo provést změnu odměňování lékárenské péče, myslím, že by společná obchodní přirážka nebyla potřeba. Zvýšení části pro distribuci jsme v naší lékárně zaznamenali, ale nijak výrazně, žádné speciální léky, kde by si distribuce vzala celou přirážku nevydáváme.

Bohužel se obávám, že se zvyšováním všech možných nákladů budou distribuce častěji sahat do SOP a nechávat lékárnám méně procent. Hlavně těm menším a nezávislým. Ale třeba to vidím jen černě. Lékárny by tedy určitě oddělení SOP přivítaly.